Začalo to nevinně. Malou černou obrazovkou, na které byly tři čáry, poněkud hranatý kroužek a počítadlo skóre. Před padesáti lety vznikla hra Pong, zjednodušená digitální variace na stolní tenis, na které vyrostl celý herní průmysl. Ten po půl století tržbami mírně pod 200 miliard dolarů dávno překonal filmový a hudební průmysl a nyní je asi dvakrát větší.

Pong nicméně není nejstarší videohrou na světě. Dekádu před jeho vznikem hráli studenti MIT na počítači DEC-PDP1 hru Spacewar! Pong dokonce nebyl ani zcela originální. Atari raději uzavřelo mimosoudní dohodu s konkurentem Magnavox a zaplatilo za licenci na herní koncept Pongu 1,5 milionu dolarů. Tímto krokem ale Atari získalo pozici na trhu a prostor změnit svět. Opravdový zlom totiž přišel s domácí verzí Pongu a jeho nástupcem – herním systémem Atari 2600, který byl tak úspěšný, že dal vzniknout prvním nezávislým herním studiím vytvářejícím hry pro „cizí“ zařízení.

Atari stálo také u první krize herního průmyslu, která začala o deset let později vydáním nepovedené hry na motivy filmu o mimozemšťanovi E.T. Říká se o ní, že jde o nejhorší hru historie a největší komerční propadák. Tím si ale nemusíme kazit náladu. Odkaz Pongu a Atari pokračuje a herní průmysl odolává krizím, protože představuje jednu z nejlevnějších a zároveň nejintenzivnějších forem zábavy. 

Platí to i nyní s vysokými cenami energie. I ten nejnáročnější herní systém v podobě výkonného PC a velkého monitoru nebo Xboxu Series X připojeného k obří televizi totiž za hodinu spotřebuje méně než jednu kilowatthodinu elektřiny. To je podle tržních cen asi deset korun, zastropovaných šest plus dvě za distribuci… a ještě zbytkové teplo pomůže s vytápěním domu. Mnohem realističtější spotřeba je ale přibližně poloviční a ve srovnání s populárním českým „jedním“ v hospodě je to láce sama.

Letos v listopadu bylo herních výročí ostatně více. Listopad je tradičně nejsilnější herní měsíc v roce, protože hry a herní konzole patří mezi nejžádanější dárky. Čtyřicet let oslavil Microsoft Flight Simulator, nejstarší stále vyvíjený produkt Microsoftu. Třicáté narozeniny měl hororový Alone in the Dark a čtvrt století řádí na počítačích zloději aut v legendárním Grand Theft Auto, jehož pátý díl se stal druhou nejprodávanější hrou historie, po Minecraftu. Před dvaceti lety vyšel Splinter Cell, patnáct mají za sebou Mass Effect, Rock Band nebo Uncharted.

Dva roky na trhu si připomínají také „nové“ konzole Microsoftu (Xbox Series X a S) a Sony (PlayStation 5). A na oslavu to opravdu vypadá, protože snad poprvé po dvou letech je PlayStation 5 skladem – nebo alespoň byl při psaní tohoto textu ve všech velkých obchodech s elektronikou, snad jen s výjimkou Alzy, která čeká zboží 9. prosince.

A na sobotu 3. prosince připadá důležité výročí – 30 let od první SMS, ve které stálo: „Veselé Vánoce“. Poslal jí svému kolegovi softwarový inženýr Neil Papworth z počítače, na kterém pracoval na službě Short Message Service. V telefonech se SMS objevily o rok později. První telefon, který se SMS naplno počítal i pro odesílání zpráv, byla Nokia 2010, uvedená na trh v lednu 1994.

V Česku to trvalo ještě rok, než SMS spustil tehdejší Eurotel. Tradice posílání vánočních přání přes SMS vydržela dlouho, zprávy poslané na Štědrý den a na silvestra začaly klesat teprve nedávno pod tlakem WhatsAppu a dalších komunikačních aplikací. Přes SMS už chodí spíše komerční sdělení a potvrzovací kódy.

Ale dost výročí. Na pozadí dramatického dění kolem Twitteru oznámila další společnost Elona Muska Neuralink, že chce do půl roku začít s klinickým testováním svého systému na propojení lidského mozku a počítačů. Mezi prvními cíli připravovaného implantátu má být léčba paralýzy a obnovení zraku.  Hlavní přínos výzkumu v Neuralinku spočívá ve vytvoření implantátu s pružnými vlákny, která zamezují poškození okolních tkání.

Muskova firma také vyvinula robotickou paži schopnou připravované čipy implantovat do živé tkáně, i když zatím testování probíhá pouze na zvířatech. Původně Musk plánoval zahájení testů na lidech už pro rok 2020, ale v případě zásahů do mozku živých lidí je namístě opatrnost. Firemní tisková konference bez přelomových novinek nicméně může být pokus o odlákání pozornosti od posledního přešlapu Elona Muska, který mimo jiné vyhlásil válku Applu ohledně poplatku za zprostředkování plateb v App Storu. Už se kvůli tomu setkal i se šéfem koncernu Timem Cookem – několik let poté, co se snažil Applu prodat tehdy skomírající Teslu.

Nakonec máme ještě alespoň něco pěkného z českého prostředí – hostivická manufaktura Xavian Roberta Bartletty uvedla na trh Concertino – kompaktní sloupové reprosoustavy s chytrým vyústěním basreflexu „pod“ reprosoustavu, což usnadňuje umístění do prostoru. Design zůstává parádní s důrazem na dřevěné dýhy.

Baví vás moderní technologie? To byste si neměli nechat ujít newsletter Týden s technologiemi, díky kterému dostanete do téměř pravidelného pátečního e-mailu to nejzajímavější dění a produktové novinky za celý týden.