Vánoční šílenství v prezidentské kampani. Vánočkář z Penamu proti rohlíčkářce a dřevorubci. Komu to svědčí víc?

Prezidentská kampaň dostává pořádné vánoční grády. Danuše Nerudová sdílí kuriózní výsledky pečení vánočních rohlíčků, Andrej Babiš plete ve zhruba desetidílném facebookovém seriálu  vánočku a u Petra Pavla, který se v předchozích reklamních klipech prezentoval jako zahradník a silný dřevorubec, se dá očekávat, že v nejbližší době pokácí a vlastnoručně přinese na nějakou náves dvacetimetrový vánoční strom. Smysl celého gastronomicko-kutilského vánočního cirkusu je vcelku jasný. Vnutit voličům pocit, že kandidáti jsou vlastně jako oni sami, obyčejné civilní osoby, se kterými se mohou ztotožnit a vlastně je mít rádi. Někdy to jde lépe, někdy hůř, ale snaha je vždy úpornější než úporná.

Je zajímavé, že ve volbách sněmovních se to až v takové míře neděje. Ne že by se kandidáti nesnažili vypadat civilně, ukazovat se s dětičkami a fotit se zvířátky. Ale přece jen převažuje snaha vytvořit jejich obraz jako zpodobnění těch, kteří jsou odborně účastni záležitostí, které tvoří ekonomiku, společnost, kulturu. Odtud ostatně pochází také oblíbený žánr předvolebních fotografií před volbami do sněmovny: Ten a ten kandidát na premiéra pozoruje různé věci - od jaderného reaktoru po třetí housle ve filharmonii. Je tam spíš snaha vytvořit pocit, že když dotyční chtějí řídit zemi, rozumí praktickým otázkám vládnutí. Ne že voličům přijdou domů upéct cukroví nebo postavit stromeček. 

Co nám tenhle rozdíl rozdíl říká o povaze prezidentské funkce?