Vladimir Putin tento týden opět promluvil, opět se přirovnal k Petru Velikému, opět pohrozil jadernými zbraněmi – a začal připravovat Rusy na dlouhou válku na Ukrajině. Zásadní novinkou, která by měla upoutat pozornost politiků ve střední Evropě, kteří jsou nyní evropskými lídry podpory Ukrajině, je až ten poslední bod. Válka na Ukrajině jen tak neskončí, i když prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří o míru, který má nastat už příští rok.

Vlády zemí jako Česko, Slovensko či Polsko se budou muset přenastavit z jakéhosi nouzového na dlouhodobější režim proměny bezpečnostního prostředí. A budou si muset najít svoji roli v něm. Nestačí jen články a občasná prohlášení o tom, že role střední Evropy v EU či NATO automaticky vzrostla. Dočasně možná ano, ale tuto příležitost, kterou do jisté míry ještě pár týdnů bude podporovat české předsednictví Evropské unii, je třeba přetavit v trvalejší, můžeme říci i ve strukturální změny.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.