Bankám a spořitelnám v Česku za letošní tři čtvrtletí stoupl souhrnný čistý zisk v meziročním srovnání o 30,8 miliardy Kč na 81,78 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank činila ke konci září 9,448 bilionu korun, což je o 926 miliard více než na konci roku.
„V nárůstu čistého zisku bankovního sektoru hrál hlavní roli značný růst úrokových sazeb. Nicméně bankám se daří i z pohledu dalších ukazatelů. Rostou bilanční sumy, objemy úvěrů i vkladů a výnosy z poplatků,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Banky podle něj vydělávají na tom, že část Čechů si ponechává úspory na běžných účtech, které se zpravidla úročí jen minimální sazbou.
Nepochybně pomohl nárůst reinvestičních výnosů z úložek ČNB, souhlasil analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Podle něho restriktivní politika ČNB výsledovkám finančních domů pomáhá. K dobrému výsledku přispívají i nízké náklady rizika. „Stále platí, že v nárůstu sehrává značnou roli i nízká srovnávací báze, zejména v prvním pololetí 2021. Tehdy banky tvořily značné rezervy kvůli covidu,“ dodal.
Na největší banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Příjmy z ní mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.
„Je otázkou, co se ziskovostí bank udělá daň z mimořádných zisků od příštího roku. Existuje nemalá šance, že se největších šest bank, na které bude nová daň uplatňována, bude snažit zisky nad stanovený strop minimalizovat. Hospodářské reporty bank by tak nemusely věrně popisovat skutečný stav bankovního sektoru,“ poznamenal Tyleček.
