Zrezivělý přístavní jeřáb se jako monument lidské zpupnosti sklání v kazašském Aralu nad obří dírou, kterou zde před miliony let „vybagrovala“ příroda a naplnila ji vodou. Jenže Aralské jezero, které bylo plošně čtvrtým největším na světě, se kvůli velkolepým vizím sovětských vůdců srazilo jako špatně vypraný svetr. K pobřeží je to nyní z města, kde kdysi sídlila rybářská flotila, vzdušnou čarou minimálně 20 kilometrů. A bylo mnohem hůře.

V bahně na dně obří prohlubně, kterou tu a tam pokrývají nálety stepní trávy, leží dvě zapomenuté pramice. Jezero odtud zmizelo a s ním jako by se z 30tisícového Aralu vytratila veškerá radost. Nepříznivému dojmu napomáhá i chladně nevlídné počasí pozdního podzimu. Do temných tónů zahaluje město, které by mohlo být kulisou pro postapokalyptický film.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.