Pondělní jednání ministrů energetiky začalo příhodně. Cena plynu na burzách klesla. Tedy cena, u které se vrcholní představitelé Evropy nedokázali měsíce dohodnout, jestli je třeba ji zastropovat a uklidnit tak odběratele vyděšené extrémními cenami z letošního léta. Nebo se naopak držet od přílišných zásahů do volného trhu co nejdál v obavě, že by to mohlo odradit obchodníky i dodavatele s energetickou komoditou, kteří by pak hledali lepší podmínky v Asii.
Úspěšnější byli nakonec příznivci regulace. Těm se podařilo limity na burzovní obchodování nejen prosadit, ale oproti původnímu návrhu Evropské komise znatelně zpřísnit. Pokud se hodnota jedné megawatthodiny zemního plynu po tři dny bude držet nad 180 eury a zároveň bude o 35 eur vyšší oproti referenční ceně zkapalněného plynu LNG, Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) burzovní cenu „zkoriguje“.
Výše limitu přitom bude dynamická a bude se odvíjet od rozdílu vůči druhému číslu. Pokud tedy například hodnota kontraktů TTF na určující nizozemské burze dosáhne 200 eur a referenční cena LNG 150 eur, tak by burzovní cena měla být zastropována na 185 eurech. Tím má být zajištěno, že Evropa zůstane navzdory cenovému omezení atraktivní pro dodavatele LNG a tankery s plynem nezmění směr do terminálů v jiných částech světa.
Dohoda se týká nakonec všech hlavních prodejních míst v Evropě, nejen klíčové nizozemské burzy ICE, kde se obchoduje s TTF. Strop byl navíc rozšířen na další typy nákupů. Z původního omezení na měsíční dodávky plynu se strop bude týkat také čtvrtletních a ročních kontraktů. Cenová brzda začne fungovat od 15. února 2023 a po jejím spuštění bude trvat 20 dní. Pak, když cena plynu klesne pod stanovenou úroveň, se automaticky vypne.
„Splnili jsme náš úkol, další nepravděpodobná mise je splněna. Dohodli jsme se na dočasném mechanismu, který ochrání spotřebitele a ceny plynu budou dostatečně atraktivní pro dodavatele,“ komentoval dosažení dohody Jozef Síkela (za STAN), který coby ministr průmyslu předsedající země jednání v posledních měsících řídil. Kompromisní návrh podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě hlavním odpůrcem zásahů do trhu. Nizozemsko a Rakousko se zdržely hlasování, pouze Maďaři byli proti. České předsednictví ještě nabídku upravilo, aby dostalo na svoji stranu Německo. To konkrétně dosáhlo rychlejšího povolovacího procesu u výstavby nových obnovitelných zdrojů.
Kritici se obávají, že obchodníci nebudou chtít riskovat případnou ztrátu pramenící z překročení ceny a z burzy se stáhnou. Obchodování se tak přesune na výrazně více kolísající spotové trhy bez možnosti zajištění, případně do dvoustranných kontraktů. To však s sebou nese nutnost složení vysoké garance pro případ nedodržení dohody jednou ze stran. Právě extrémní nároky na zajištění vůči denní ceně vehnaly letos nejednu energetickou společnost do problémů. Burza ICE, kde se obchody TTF uzavírají, pohrozila dokonce odchodem do mimoevropského zahraničí.
Šéf německé plynárenské lobby Zukunft Gas zase označil dohodnutý strop za „politickou iluzi“, která nebude fungovat v praxi. Síkela tomu oponuje. „Pro některé je to politická iluze, pro mnohé je to velmi dobrá dohoda. Pokud chystaná dopadová studie potvrdí naše očekávání, máme v ruce mechanismus, který může zabránit stejným cenovým výkyvům, jaké jsme viděli v létě tohoto roku,“ řekl ministr průmyslu a obchodu. Zdůraznil, že strop může být vysazen, pokud obchodování klesne, spotřeba nečekaně vzroste nebo pokud klesne import LNG do Evropy.
Česká vláda, obdobně jako státy mnoha dalších zemí, mezitím zavedla národní stropy na ceny energií pro koncové odběratele. Rozdíl oproti evropskému stropu je v tom, že evropský se týká obchodů na burze. U plynu pro domácnosti i podnikatele je český strop nastaven na 2500 korunách za megawatthodinu, tedy asi 103 eurech. Rozdíl oproti tržní ceně bude vláda dodavatelům kompenzovat. Především pro velkoodběratele je to však spojeno s řadou dalších podmínek. Burzovní hodnota megawatthodiny plynu s dodávkou v lednu včera dosáhla 111 eur.
