Babišův vztah s Poláky naboural Turów, Unipetrol i klobása. I proto jeho odmítnutí pomoci vzbudilo v Polsku rozruch

Když v pořadu České televize Máte slovo nabídl před deseti lety jeden z diskutujících Andreji Babišovi polskou klobásu, odvětil mu zakladatel hnutí ANO, že „s*ačky nejí“. Polská média následně napsala, že Babiš označil polské jídlo za „gówno“. Teď se to hrubé slovo prezidentskému kandidátovi vrátilo v jiné souvislosti. Poté, co o uplynulém víkendu Babiš odmítl podpořit vyslání českých vojáků na pomoc Polsku (a dalším pobaltským zemím), začala tamní média opět připomínat, jakým slovem potravinářský magnát v minulosti nazval polské jídlo. A někteří polští diskutující na sociálních sítích jím dnes nazývají i samotného expremiéra. Babiš ale byl v Polsku známou a kontroverzní postavou ještě mnohem dříve, než před televizními kamerami odmítl ochutnat uzeninu.

Bylo jaro 2013 a v Centru pohybové medicíny na pražském Chodově se konal jeden z prvních sjezdů hnutí ANO, jehož logo tehdy ještě doplňoval letopočet 2011. V zákulisí se pohybovala budoucí eurokomisařka Věra Jourová a několik vesměs neznámých byznysmenů, kteří věřili, že by se ANO mohlo stát alternativou korupčními skandály zmítané ODS. Hnutí za sebou mělo jedny neúspěšné senátní volby a v průzkumech preferencí se pohybovalo v řádu nízkých jednotek procent. Obecně bylo vnímáno spíš jako přechodný výstřelek výstředního miliardáře Andreje Babiše a nic nenasvědčovalo tomu, že už za pár měsíců skončí druhé v předčasných sněmovních volbách.

Tomu odpovídal i zájem médií. Vedle autora tohoto textu v roli redaktora tehdy ještě „předbabišovské“ MF Dnes byl z povinnosti přítomen redaktor ČTK, který si odbyl denní rutinu a rychle zmizel. A pak také štáb polské televize. Polské kolegy však více než rodící se politické hnutí zajímala osobnost zakladatele. Andrej Babiš byl už tehdy v Polsku známou a kontroverzní postavou. Přitom byly i doby, kdy dokázal najít s Poláky společnou řeč.