Dva diplomy za jedno studium

Harmonogram je podobný jako u běžného studia. Chodíte na přednášky a praxe, připravujete se na zkoušky, píšete diplomku, celé to trvá dva nebo tři roky. Jenže některé předměty máte v češtině a jiné v cizím jazyce, část studia absolvujete v zahraničí a na konci dostanete místo jednoho diplomu hned dva: z české i zahraniční univerzity. Tím získáte do životopisu prestižní položku, která by vás jinak stála další roky studia.

Takzvaný double degree program, který studentům poskytne možnost získat za dobu jednoho studia (nebo jen mírně delší) dva vysokoškolské diplomy, už nabízí většina českých univerzit. Převážně se jedná o magisterské studijní programy, ale objevují se i bakalářské a doktorské. Například FIT ČVUT spolupracuje s belgickou Univerzitou v Antverpách a studenti mohou získat doktorát na obou školách současně, a to za výrazně kratší dobu, než kdyby studium probíhalo na každé univerzitě zvlášť. To je možné díky tomu, že některé předměty se studentům uznávají pro oba studijní programy a studium je celkově intenzivnější. „Dojednané programy jsou kompatibilní, závěrečná práce se píše pod dvojím vedením, takže se do vzdělání studentů aktivně zapojují obě instituce,“ vysvětluje Jan Kočí, garant zahraničního studia na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

HN BeNative

Univerzita v USA učí jít do boje a obhájit svou pozici, říká Švejnar

▪ 13 min. čtení

Volba zahraniční školy je samozřejmě velmi omezená, smlouvu má domovská univerzita zpravidla jen ve vybraných studijních oborech a s konkrétní fakultou v příslušné zemi. „Řádově se mezi stovkami studijních programů nabízených na naší univerzitě jedná o malá čísla, ale seznam programů se postupně rozrůstá,“ potvrzuje za Masarykovu univerzitu administrátorka projektu Kristýna Hutová. Do programů podle jejích slov často nastupují velmi talentovaní studenti, kteří bývají úspěšní ve své další kariéře.

O výběru uchazeče rozhodne jeho prospěch, jazyková vybavenost nebo motivace.

Aby například k programu Veřejná správa získali studenti druhý magisterský diplom ze zahraniční univerzity, musí absolvovat alespoň jeden semestr na partnerské škole v zahraničí a napsat závěrečnou práci pod dvojím vedením. „Studenti programu Veřejná správa (Administration publique) stráví třetí semestr v Rennes, kde kromě výuky absolvují povinnou dvouměsíční stáž ve francouzské instituci,“ popisuje Hutová.

Zvládnout náročnější rozvrh i finance

Společné studijní programy zaštiťuje evropský vzdělávací program Erasmus+ nebo FreeMovers a uchazeče vybírá fakulta podle vlastních kritérií, jako je prospěch, úroveň znalosti cizího jazyka nebo motivace. „K výběrovému řízení jsem musela poslat životopis a motivační dopis, v rámci pohovoru jsem pak absolvovala krátké interview v němčině, které mělo ověřit mou jazykovou vybavenost,“ říká Denisa Frühaufová, která studuje podnikovou ekonomiku a management a zároveň bavorská studia na Západočeské univerzitě v Plzni.

Před rokem strávila v rámci double degree programu dva semestry na Fachhochschule v Hofu a následně absolvovala povinnou praxi v Schönsee. Náročná pro ni byla složitá administrativa spojená se schvalováním jednotlivých předmětů. „Česká i německá strana musí potvrdit spoustu dokumentů. Obě školy mi vyšly vstříc, ale dva roky přede mnou tam nikdo nebyl a hodně věcí jsem si musela zařídit a vykomunikovat sama,“ dodává studentka, která věří, že tím prošlapala cestičku budoucím kolegům a kolegyním.

Některé předměty jí partnerská fakulta uznala, v součtu ji ale přesto čekal náročnější rozvrh, než jaký by měla při klasickém studiu na jedné škole. „V jednom semestru jsem měla osm nebo devět předmětů, což bylo dost náročné,“ vzpomíná Frühaufová. Rozdíl zaznamenala i v odlišném přístupu ke klasifikaci: „V Německu se hodnotí na širší škále a k úspěšnému složení zkoušky musí student většinou dosáhnout 50 procent, zatímco na plzeňské ekonomické fakultě je zapotřebí 70procentní úspěšnost. Zkoušky jsou ale objemnější, kladou větší důraz na případové studie z praxe.“

O náročnosti studia mluví i Ladislav Pospíšil, který v rámci double degree programu studuje veřejnou správu na Masarykově univerzitě v Brně i na univerzitě v Rennes ve Francii: „Během pobytu ve Francii bylo nejtěžší vydělat si na nájem, jídlo a nějaký studentský život. Při studiu dvojího diplomu máte přece jenom náročnější rozvrh než vaši spolužáci z fakulty.“ Studenti sice získají stipendium od zaštiťujícího programu, musí ale počítat s tím, že jim to nepokryje všechny náklady. „Povinný semestr ve Francii je finančně náročnější než studium v Brně,“ souhlasí absolventka stejného programu Anna Puhlovská, která proto již v posledním ročníku bakalářského studia pracovala na částečný úvazek a odkládala si peníze stranou. „S finančním příspěvkem od Evropské unie, univerzity a s menší podporou rodičů se to ale dá zvládnout,“ dodává.

Vstupenka na mezinárodní trh práce

Hlavní motivací k získání dvojího diplomu je pro studenty konkurenční výhoda na mezinárodním trhu práce. Vysokoškolský diplom ze švédské, německé nebo francouzské univerzity je pro ně vstupenkou na prestižní pozice v zahraničních firmách, přínosem je pro ně i praxe a osobní kontakty z absolvované stáže.

Z rozšiřování double degree programů profitují i samotné vysoké školy. Společné studijní programy jsou totiž jedním z klíčových ukazatelů internacionalizace v mezinárodních žebříčcích, které zvyšují kvalitu a prestiž domovského studijního programu.

Investice do vzdělání

Stáhněte si přílohu v PDF

Do budoucna některé univerzity plánují rozvíjet i online a hybridní formu studia. „To bude klást nároky na technickou a didaktickou připravenost vyučujících, prostupnost a flexibilitu vzdělávacích systémů a inovativnost přístupů,“ přiznává proděkan pro internacionalizaci a vnější vztahy Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni Jiří Preis. Podstatné ale je, že online nástroje zpřístupní studium na zahraničních univerzitách mnohem většímu počtu studentů.

Pro Masarykovu univerzitu je dalším cílem získání prestižního Erasmus Mundus Joint Master Degree. „Jsou to prestižní programy, kde jsou zapojené čtyři a více univerzit, studenti si mají z čeho vybírat a každý semestr mohou studovat na jiné vysoké škole. Stipendium jim pokrývá náklady na život, takže je to pro ně zajímavá a jedinečná studijní i životní zkušenost,“ říká Irena Diatelová z oddělení pro mezinárodní marketing Masarykovy univerzity. Školy tak chtějí zvyšujícímu se zájmu o zahraniční studium vycházet vstříc.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do vzdělání.