Máte před sebou 40 otázek a na jejich zodpovězení 50 minut. V každé otázce je pět odpovědí A–E a jen jedna možnost je správná. Za správnou odpověď je jeden bod. Nervozita stoupá, v následujících 50 minutách se rozhodne o vašem přijetí na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity, na kterou bylo v loňském roce přijato do magisterského studijního programu Všeobecné lékařství jen 607 uchazečů z 3236 přihlášených.

Jak snížit množství stresu a zvýšit pravděpodobnost přijetí na českou či zahraniční univerzitu? Přinášíme vám tipy, jak se nejlépe připravit na přijímací zkoušky a na samotné studium.

Ptejte se přímo školy

Zajímejte se o dění na své vyvolené škole. Univerzity ve velkém komunikují s uchazeči online. Řadu informací najdete na jejich internetových stránkách a sociálních sítích. Zjistíte tak informace o přijímacím řízení, ale i to, jak studium na jednotlivých školách vypadá. Například Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze pravidelně na Instagramu představuje uchazečům své studijní programy. V poslední době to byly Biomedicínská technika, Radiologická asistence, Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví či Bezpečnost a ochrana obyvatelstva.

Se svými dotazy se můžete obracet na školy také v rámci online chatů nebo kontaktovat studijní oddělení. „Na něj se obracejí zejména studenti se specifickými dotazy, například adepti na přijetí bez přijímací zkoušky, kteří studovali rok v zahraničí, nebo studenti, kteří řeší technický problém s přihláškou,“ říká tisková mluvčí 1. LF UK Veronika Ležatková.

Čtěte informace škol k přijímacím zkouškám a studujte od nich doporučenou literaturu.

Co radí univerzitní poradkyně?

Petra Zezulková, PORG – gymnázium a základní škola

Často se zapomíná, že někdy výběr univerzity není jen o oboru, ale i o městě, ubytování, profesorech a lidech. Studenti mají dnes spoustu možností a je nutné, aby pracovali zejména sami se sebou a zjistili, co je baví a zajímá. To je pak více o rozvíjení jejich soft skills a utváření jejich vlastních hodnot.

Žebříčky univerzit jsou důležité, ale je vždy dobré se podívat na metodologii onoho žebříčku.

Studenti by se vždy měli podívat na strukturu výuky daného oboru.

Pokud si student není jistý, jaké má obor uplatnění, tak ať napíše na univerzitu, nebo se na uplatnění absolventů zeptá na dni otevřených dveří. Většina univerzit už na stránkách oboru tyto informace uvádí.

Studenti by se neměli bát netradičních oborů (creative computing, sustainable engineering) nebo kombinací (biologie a muzikologie).

Ukažte se

Hlídejte si dny otevřených dveří. „Během nich vedle nejrůznějších praktických informací k přijímacímu řízení nabízíme také ukázky přednášek, skupinové prohlídky budovy či možnost popovídat si s našimi studentkami a studenty o čemkoliv, co by potenciální uchazeče mohlo ohledně studia i přijímaček zajímat,“ říká Marek Antoš, proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

„Již od prváku říkám studentům, aby na dny otevřených dveří chodili, ať již s rodiči, nebo s kamarády, aby chápali, co studium na dané univerzitě obnáší a jak pak přistupovat ke svému studiu na gymnáziu,“ říká Petra Zezulková, univerzitní poradkyně z PORG – gymnázia a základní školy.

Čím více škol navštívíte, tím spíše si budete jisti, že váš výběr je správný. Nekoukejte jen na prestiž a žebříčky univerzit, ale i na to, jaký pocit z dané školy máte a zda souzníte s její filozofií a způsobem vzdělávání. Snažte se najít co nejvíce možností, jak školu poznat, ať už online, nebo offline. Vyplatí se vám to nejen při přijímacím řízení, ale také při samotném studiu.

Alespoň na začátku netrvejte na konkrétní univerzitě. Jestliže chcete studovat práva, věnujte svůj čas návštěvě všech právnických fakult. Nerozhodujte se od stolu a podle žebříčků.

Času není nazbyt

Pro zvýšení pravděpodobnosti přijetí na náročné univerzity začněte s přípravou co nejdříve. Nejen kvůli přijímacím zkouškám, ale zejména kvůli správné volbě studia. „Když začnete dříve, máte informace srovnané a nepanikaříte,“ říká Petra Zezulková.

Volte podle toho, co vás baví

Výběr školy pečlivě zvažte. Stanovte si kritéria a ptejte se sami sebe, co vlastně chcete. „Chcete studovat v Česku, nebo v zahraničí? Bude vám vyhovovat více malá, či velká univerzita? Máte raději klasickou výuku, nebo více praktickou? Uplatníte se po absolvování školy na trhu práce? Chcete po škole být zaměstnanec, nebo podnikatel? Vaše hodnoty, sny a vize jsou důležité a vaše volba by s nimi měla korespondovat,“ radí univerzitní poradkyně z PORG.

Tipy a rady studentek a studentů 1. ročníku PF UK:

František
Určitě doporučuji využít a získat nějaké z nabízených bonifikačních bodů, třeba si udělat certifikát z cizího jazyka. Když se k tomu přidá trochu štěstí a vyjde i maturitní vysvědčení s vyznamenáním, tak těch pět, respektive deset bodů může v celkovém součtu udělat strašně moc.

Fany
Z mojí zkušenosti se vyplatí jít co nejdřív na Scio testy, ať člověk ví, jak na tom je, nebo to náhodou dá na vysoký počet bodů a nemusí to řešit společně s maturitou. Rozhodně doporučuji si Osobní studijní předpoklady i Základy společenských věd zkoušet na čas, protože je jedna věc úlohu vyřešit a druhá věc vědět, jak pracovat s časem, což je podle mě v mnoha případech to rozhodující. Myslím, že na fakultních stránkách jsou informace zpracovány nejlépe, a tak jsem si o přijímačkách četla hlavně tam.

Tadeáš
Všem, koho to čeká, bych hlavně doporučil nepodcenit přípravu a vyzkoušet si nějaké cvičné testy, aby to neviděli poprvé naostro. Pak se není čeho bát, když tak je víc pokusů. Jsou to srovnávací testy, takže jestli se to zrovna nepovedlo, nemusí to znamenat špatný výsledek.

Eliška
Důležité je nechat si co nejvíce pokusů na testy. Poprvé se nemusí vydařit podle našich představ a je zbytečné být ve stresu, že už se možná výsledek nepodaří zlepšit. Vyzkoušejte si prezenční i online formu testu. Každému sedne něco jiného a pouhá změna prostředí může hodně udělat.

Ptejte se absolventů i studentů

Ptejte se nejpovolanějších a to jsou studenti a absolventi škol, na které se hlásíte. Dají vám informace, které vám pomohou se rozhodnout, ale i tipy na přijímací zkoušky a na co byste se měli zaměřit, abyste pak na vysoké škole uspěli.

Na vaší škole je s největší pravděpodobností někdo, kdo vás dokáže se studentem univerzity propojit. Můžete ale také hledat aktivně na stránkách univerzit, obrátit se na různé studentské unie a spolky nebo najít současné studenty či absolventy prostřednictvím LinkedInu.

„Velmi se nám osvědčila práce s absolventy, kteří se na naše školy vrací každý rok a říkají současným studentům své zkušenosti. Hodně často pak zaznívají rady, jako že se nemají bát špatné volby, protože není žádná hanba obor změnit nebo odejít na jinou školu. Především zásadní je jít za tím, co člověka baví,“ říká Petra Zezulková.

Nezanedbejte přípravné kurzy

Nepodceňujte význam přípravných kurzů. Školy často nabízejí kurzy vlastní, případně se můžete poohlédnout po komerčních variantách. „Některé z komerčních kurzů hodnotí uchazeči výborně. Při jejich výběru doporučujeme zejména zjistit si míru úspěšnosti a profesionalitu lektorů,“ říká Jana Majerová, manažerka pro komunikaci a vnější vztahy z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Tisková mluvčí 1. LF UK studentům doporučuje také modelové otázky vydávané fakultou, které jim umožní získat přehled o požadavcích a rozsahu učiva, které bude předmětem přijímací zkoušky, a otestovat si znalosti.

Je fajn mít aktivity navíc

Dělejte mimoškolní aktivity a mějte navrch. Vedle výsledků Národních srovnávacích zkoušek některé školy zohledňují v přijímacím řízení další kritéria, za která uchazeči získávají bonusové body. „Pět bodů je za vyznamenání z maturitní zkoušky, dalších až deset bodů je možné získat, pokud uchazeči složili některé ze standardizovaných jazykových zkoušek od úrovně B2 výše z angličtiny, němčiny, francouzštiny nebo španělštiny, tedy jazyků, které se na fakultě jako právnické vyučují,“ říká Marek Antoš, proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Dalších pět bodů získávají úspěšní účastníci Středoškolské odborné činnosti, kteří se v celostátním kole umístili na prvním až pátém místě. Když si uvědomíme, že loňská minimální bodová hranice pro přijetí byla 173,5 bodu, pak pět, deset, patnáct či maximálně dvacet bodů navíc v rámci bonifikace může hrát zásadní roli pro přijetí ke studiu,“ dodává proděkan.

Pravděpodobnost přijetí zvýšíte také svým zapojením do různých olympiád, účastí na letních akademiích nebo stážích. Jejich nabídku najdete na www.otevrenaveda.cz. Inspiraci a další projekty, do kterých se lze zapojit, pak na www.prostredoskolaky.cz.

Najděte si univerzitního poradce

Mnoho cenných rad vám mohou poskytnout univerzitní poradci. Petra Zezulková například poskytuje poradenství na všech třech školách PORG.

„Zajišťuji hladký průběh přijímacího procesu, dokumenty. Dále pak organizuji webináře, informační schůzky, propojování studentů s absolventy. Informuji studenty o deadlinech a pomáhám koordinovat i doporučující dopisy od učitelů,“ říká.

„Studenty také informuji o dění nejen na českých univerzitách, ale také v tradičních destinacích, jako je Velká Británie a USA,“ dodává s tím, že nyní je velmi populární Nizozemsko.

„Více studentů nyní piluje druhé jazyky a koukají se po možnostech ve Francii, Německu, Švýcarsku, které nemají tolik bakalářských programů v angličtině. Univerzity tam jsou velmi kvalitní, a navíc cenově dostupné.“

Pokud studenti nemají poradce, mohou si zvolit externího. Najdou je na www.cakp.cz/databaze‑karierovych‑poradcu nebo www.karierko.cz.

Nebojte se jít do zahraničí

Chcete studovat v zahraničí? Zjistěte si specifika vzdělávání v daných zemích. Jiný přístup bude v Nizozemsku, jiný v USA. Každá škola je jiná. Některá je více liberální, jiná konzervativní. Počítejte také s tím, že při případném interview se prokáže, zda jste naučeni, nebo vskutku dýcháte pro daný obor.

„Na interview se ptají například na to, co jste vystudovali, co jste přečetli za knížky, dávají vám úlohy, které musíte vyřešit, ale i neobvyklé otázky. Třeba kdybyste byl sýr, jaký byste byl,“ vypráví Petra Zezulková.

Připravte se na to, že příprava na zahraniční univerzitu se výrazně liší od té na českou. „Studenti musí velmi dobře rozumět systému výuky, který je například ve Velké Británii a USA úplně jiný. Důležité jsou mimoškolní aktivity – dobrovolnictví, sport, hraní na hudební nástroj, skauting. V USA velmi slyší na sportovce a studenty, kteří se například věnují debatním kroužkům,“ říká Petra Zezulková.

„Zatímco v ČR je to hodně o tom, naučit se pouze na přijímací zkoušky, v zahraničí chtějí vidět i vysvědčení z předchozích let i výsledky toho maturitního. Některé školy požadují doporučující dopisy od profesorů a interview,“ dodává.

Investice do vzdělání

Stáhněte si přílohu v PDF

Mějte detaily pod kontrolou

O úspěšném přijetí může rozhodnout malý detail, například zda jste si jisti, že znáte místo přijímacích zkoušek. Například přijímací zkoušky na LF MU probíhají nejen v budovách Univerzitního kampusu Bohunice, ale i ve velkých posluchárnách dalších fakult Masarykovy univerzity.

„Proto doporučujeme uchazečům si vždy řádně zkontrolovat místo konání přijímacích zkoušek, aby nebyli v den přijímaček pod tlakem, že se potřebují z kampusu přemístit na jinou fakultu,“ varuje Jana Majerová z Masarykovy univerzity.

„Doporučujeme přijít na přijímací zkoušky dobře vyspaní, nasnídaní a s dobrou náladou. Důležité je též si věřit. Když budete dobře připraveni, máte šanci uspět!“

Přijímací zkoušky nejsou všechno

Důležité je nepodcenit přípravu, všechny znalosti, které získáte, se vám budou hodit i při nadcházejícím studiu. „Ukazuje se, že čím lepších výsledků dosáhne student u přijímací zkoušky, tím více staví na pevném základu a tím lépe mu jde studium. Zejména v programech, kde je bodová hranice pro přijetí na základě znalostí uchazečů nastavena hodně vysoko, je i velmi vysoká úspěšnost ve studiu,“ dodává Veronika Ležatková.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do vzdělání.