Myšlenka vytváření aplikací a různých softwarových nástrojů bez nutnosti psát programový kód není nikterak nová. První pokročilé a dnes celosvětově etablované platformy pro low‑code či no‑code modelování vznikaly už kolem roku 2001. Důvodem, proč se takový způsob vývoje softwaru dostává dnes na výsluní, je především zrychlení digitální transformace a zvýšení konkurenčního tlaku, který nutí podniky neustále uvádět nové služby pro zákazníky a také optimalizovat svoje vlastní procesy pro co největší efektivitu a úsporu nákladů.

Aplikace, které firmy potřebují, jsou často poměrně specifické nebo se dodávají jako součást rozsáhlých, finančně i implementačně náročných řešení. Vývoj na zakázku také nemusí být vhodným řešením – zpravidla trvá dlouho a je finančně nákladný. Opravdu ale platí, že na no‑code platformě dokáže vyvíjet aplikace kdokoli?

Nechcete programovat? Nemusíte

Pro volbu správného postupu při vývoji aplikací s pomocí low‑code či no‑code platforem je vhodné nejprve si ujasnit, jaký je mezi těmito dvěma přístupy rozdíl. No‑code platforma by měla poskytnout to, co svým názvem slibuje – tedy vytváření aplikací bez nutnosti programování. Zatímco u low‑code platforem se pro konečné vytvoření aplikace očekává částečné použití programovacích jazyků. „Často se set­káváme s názorem, že zatímco v low‑code platformách lze doplnit funkcionalitu aplikace i pomocí programování, v no‑code platformách taková možnost není. To ale není pravda. Použít v no‑code platformě naprogramovaný kód zpravidla možné je, ale není to nezbytné a s ohledem na kontinuitu zdrojů a předávání kompetencí při správě aplikací ani žádoucí,“ vysvětluje Michal Čumpelík, technický ředitel společnosti Cork Solutions, která vyvíjí low‑code a no‑code platformu Tabidoo.

Do značné míry můžeme no‑code platformy přirovnat k běžně dostupným webovým službám, ve kterých si může kdokoli bez znalosti programování a webových technologií s pomocí připravených šablon vytvořit například vlastní internetové stránky nebo e‑shop. No‑code platformy jsou často postavené na tabulkách a jejich schopnosti začínají tam, kde si uživatelé už nevystačí s Excelem a zároveň nemají v úmyslu přejít na některý z databázových softwarů, nebo na to třeba ani nemají dostatečné znalosti. I s pomocí tabulek je pak možné na no‑code platformách vytvářet jednoduché aplikace pro použití v rámci CRM, HR, při obchodování nebo třeba ve skladu.

Zatímco řada jednoúčelových platforem je postavena na šablonách, ty univerzálnější pracují například s tabulkami, nad kterými umožňují no‑code formou vybudovat řadu agend a efektivně tím nahradit „excelové“ řízení firmy. „No‑code a low‑code platforem je nyní na trhu opravdu velké množství, s velmi různou technickou vyspělostí a možnostmi využití. No‑code enterprise platformy dnes dokážou bez jediného řádku kódu vybudovat prakticky jakoukoliv aplikaci pro korporátní svět, a to i aplikace s vysokými nároky na výkon, vzhled uživatelského rozhraní i používání na mobilních zařízeních,“ doplňuje Petr Majer, obchodní ředitel společnosti Metada, která vyvíjí podnikovou no‑code platformu Metada Platform.

Na enterprise platformách pak vznikají už složitější aplikace s rozsáhlou integrací na zdroje dat i další systémy, použitelné i pro rychlé rozšíření služeb klientům, například v oblasti finančních služeb či pojišťovnictví. Právě zde se totiž velký tlak konkurence setkává s vysokými požadavky klientů na digitalizaci a okamžitou dostupnost služeb skrze různé obchodní kanály. „Aplikace modelované na podnikové no‑code platformě mohou sloužit i pro rychlé a levné otestování nových nápadů a služeb, které se třeba později překlopí do podoby robustnějšího řešení, na které by ale jinak bylo nutné dlouho čekat,“ vysvětluje Petr Majer.

Hotové aplikace přitom mohou běžet jak v cloudu, veřejném nebo privátním, tak i v prostředí konkrétní organizace. Ani zde tedy není využití no‑code a low‑code platforem omezením.

Platformu vybírejte pečlivě

Jestliže existuje rozsáhlá nabídka low‑code i no‑code platforem pro vývoj aplikací, jak vybrat tu správnou? Je důležité se podívat zejména na účel, ke kterému chceme platformu využít, a zvážit i možný budoucí rozvoj. Pokud totiž ve svých potřebách možnosti vybrané platformy přerostete, není mnohdy ekonomicky rentabilní přenášet stávající řešení do jiné platformy. „Přesun řešení mezi platformami je rozhodně významně jednodušší v porovnání s přenosem aplikací mezi programovacími jazyky. Přesto může jít o náročný proces, a proto spíše doporučujeme při výběru platformy pečlivě zohlednit i budoucí potřeby,“ vysvětluje Petr Majer ze společnosti Metada.

Otázka budoucí podpory a rozvoje aplikací se samozřejmě týká jakéhokoli podnikového softwaru, ale v případě low‑code a no‑code vývoje je často významně jednodušší. Zakázkově vyvinutá aplikace zpravidla stojí a padá s jejím dodavatelem, který ji je jako jediný schopen dále servisovat a rozvíjet. O aplikace na low‑code a no‑code platformách se ale starají interní zaměstnanci (modeláři), navíc jsou díky sdílené platformě aplikace stále moderní a neustále se vylepšují. To se o většině aplikací na míru tvrdit nedá. Low‑code a no‑code platformy vytvářejí standardizované prostředí, se kterým je daleko snazší zaučit nové lidi ve firmě pracovat.

Díky síti partnerů, které výrobci no‑code a low‑code platforem budují, nehrozí závislost na jediném dodavateli nebo nebezpečí zániku výrobce platformy. „Seriózní poskytovatel platformy na vytváření aplikací má jednak závazek ke svým klientům, že se bude o platformu starat, ale pro všechny případy také smluvně garantuje, že v případě svého zániku umožní exportování zdrojového kódu aplikace, který je pak možné nasadit ve vlastním prostředí,“ dodává Michal Čumpelík za Tabidoo.

Pozor na licenční modely

Výběr platformy, na které se budou aplikace modelovat, se může jevit jako složitý, ale ve skutečnosti ušetří firmám spoustu času, který by jinak bylo nutné věnovat volbě technologie, na které se nové aplikace budou vyvíjet. „Když se podnik rozhodne pro vytvoření nějaké aplikace vlastními vývojáři nebo prostřednictvím vývoje na zakázku, začne teprve boj o technologii, která k tomu bude použita. Máme totiž opravdu širokou škálu možností, z nichž každá má svoje přednosti i nevýhody. Tento krok při širším využívání podnikové no‑code platformy zcela odpadá a můžeme se hned pustit do práce,“ poznamenává Michal Čumpelík.

Technickým porovnáním funkcí ale výběr platformy nekončí. Je důležité nezapomenout na to, aby vašim potřebám vyhovoval i cenový model vybrané platformy. „Pro menší implementace může být vhodným modelem počet uživatelů, kteří s výslednou aplikací pracují. U středních či velkých korporátních řešení to ale může být velmi komplikované. Výhodnější jsou proto modely umožňující flexibilitu bez omezení počtu uživatelů, ideálně se zohledněním nasazení v cloudu či on‑premise, například na produkční instance dané platformy,“ doplňuje Petr Majer.

Jak začít? Pomohou vzory, příklady a jednou i umělá inteligence

Jakkoli jsou především no‑code platformy připravené i pro úplné začátečníky, nemusí být někdy snadné pustit se do modelování první aplikace. Proto poskytují dodavatelé platforem vzory, šablony a návody pro tvorbu aplikací, stejně jako partnerskou síť pro zpracování konkrétní aplikace. „Máme síť partnerů a konzultantů, kteří s vývojem prvních aplikací pomohou. Často ale vidíme, že už pouhá diskuse o tom, co má vlastně aplikace dělat, vede k jejímu rychlému namodelování,“ říká Michal Čumpelík za Tabidoo.

ICT revue

Stáhněte si přílohu v PDF

U komplexnějších platforem pak výrobci nabízejí školicí a certifikační programy pro vývojáře (modeláře), kteří budou aplikace na platformě vytvářet. Ani ti však nemusí vždy začínat na zelené louce a mohou využít předpřipravené modely pro frekventované oblasti. Do budoucna může při vývoji aplikací pomoci i stále schopnější technologie umělé inteligence, která na základě formulování požadavku složí základ modelu aplikace přesně pro daný účel. „Vývoj se v zásadě bude ubírat dvěma směry. Prvním bude vytvoření široké nabídky předpřipravených a vzorových řešení, tedy určitého katalogu aplikací a jejich částí, ze kterého si modeláři vyberou vše potřebné. Druhým bude právě využití umělé inteligence pro samotnou tvorbu částí a možná i celých aplikací,“ dodává Petr Majer ze společnosti Metada.

Článek vznikl ve spolupráci s firmou Metada a platformou Tabidoo.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN ICT revue.