Při únorovém zemětřesení v Sýrii a Turecku padaly k zemi stovky domů, a to i zcela nové budovy. Stalo by se to, kdyby to byly dřevostavby?
Nejde ani tak o materiál, ale spíš o to, jak jsou budovy konstrukčně řešené. I z betonu můžete postavit budovy odolné proti zemětřesení. Myslím si ale, že dřevostavby tak, jak se dnes konstruují, by zemětřesení tohoto rozsahu přežily lépe. Budovu je ale potřeba vždy stavět pro prostředí, v němž se má nacházet. Mnoho domů v Turecku a Sýrii, které se při zemětřesení zřítily, na tyto podmínky jednoduše nebylo děláno, zřejmě na to ani nebyly certifikované.
A co dřevostavby? Mívají certifikaci proti zemětřesení, povodním, požárům a dalším přírodním katastrofám?
Ano. Ale především vždy, když stavíte, musíte přemýšlet lokálně, s přihlédnutím k danému místu. Když například stavíte ve velmi teplém klimatu, je třeba tomu budovu přizpůsobit, stejně tak když stavíte v zemi, kde bývá zima. Vždy musíte najít řešení, která optimalizují energetickou účinnost. Například tady ve Švédsku nemíváme zemětřesení, takže to nemusíme při konstrukci zohledňovat tak, jako kdybychom stavěli v Sýrii. Co se ale týče konkrétně zemětřesení, tak ano, moderní budovy z masivního dřeva mohou mít certifikaci odolnosti proti zemětřesení. Často používají technologie jako CLT (Cross Laminated Timber – pozn. red.) nebo GLT (Glue Laminated Timber – pozn. red.).
Můžete vysvětlit, co to je?
CLT je stavební dřevo s křížovým vrstvením a je to jeden z prvků, které způsobily revoluci v dřevostavitelství, především u velkých budov. Jsou to fošny, které lepíte k sobě do křížů. A GLT je zase další způsob lepení stavebního dřeva, který umožňuje získat delší rozpětí trámů.
Takže skutečně existuje certifikace dřevostaveb, která zaručuje, že tyto domy jsou odolné proti živelním katastrofám?
Přesně tak. Dřevostavby se staví po celém světě. Budovy se testují, protože je třeba se ujistit, že přežijí tyto přírodní katastrofy.
Podmínky požární bezpečnosti v Česku omezují výšku dřevostaveb na 12 metrů, což odpovídá čtyřem patrům. Je to podle vás namístě? A jsou dřevostavby v případě požáru více nebezpečné v porovnání s betonovými domy?
Toto omezení jsme měli i u nás ve Švédsku, a to až do roku 1994, kdy bylo zrušeno. Ze dřeva se tu dokonce nesměly stavět budovy vyšší než dvě patra. Nyní se naše požární předpisy řídí tím, jak se budova při požáru chová, ne z jakého materiálu je postavena. Švédské předpisy jsou hodně zaměřené na bezpečnost obyvatel domu a na rychlost, s jakou se v případě požáru lidé dostanou ven, aniž by se udusili nebo byli zasaženi ohněm. Takže my jako stavitelé musíme dokázat, že naše budova je schopna v případě požáru zůstat neporušená po dostatečně dlouhý čas, aby lidé stihli uniknout. Díky tomu můžeme postavit ze dřeva i dvacetipatrovou stavbu. Když to shrnu, všechny budovy mohou hořet, když je postavíte špatně. Nezáleží na tom, jestli jsou z betonu, oceli nebo dřeva. Ovšem pokud pevné, masivní stavební dřevo začne hořet, dostaví se takzvaný efekt podepření (shoring effect – pozn. red.). Takže dokážete poměrně přesně vypočítat, jak rychle bude dřevo hořet a kdy se trámy zřítí. Tohle například s kovem udělat nemůžete, nevíte přesně, kdy už bude příliš horký, že dojde k jeho kolapsu. Oproti tomu oheň v budově z masivního dřeva je předvídatelný.
Už jste někdy zažili požár v takto vysoké dřevostavbě?
Ne v takových typech budov, jaké se staví dnes.
Co energetická úspornost? Je lehčí postavit energeticky úsporný či přímo pasivní dům z betonu, cihel, nebo ze dřeva?
Na tohle je dřevo naprosto perfektní materiál. Samo o sobě obsahuje hodně vzduchu, takže velmi dobře izoluje, nevytváří tepelné mosty a nepouští do budovy tolik studeného vzduchu.
Má dřevo coby stavební materiál také nějaké nevýhody?
Výhody, o kterých mluvím, se týkají materiálu jako takového. Samozřejmě velkou roli hraje i konstrukce budovy. Dřevo například nesmíte příliš vystavit nepříznivému počasí, je třeba jej lépe chránit před vodou a vlhkostí. Jen tak vydrží opravdu dlouho.
Když mluvíte o tom, jak dlouho dřevostavby vydrží, jaký čas máte na mysli?
Ve Švédsku máme opravdu dlouhou tradici dřevostaveb a velkou zkušenost s nimi. Koneckonců vy, Češi, také. Dřevo bylo jedním z prvních stavebních materiálů lidské civilizace. V Japonsku stojí chrámy ze dřeva i tisíc let staré. Stejně tak například dřevěné kostely v Norsku jsou staré devět století. Takže s materiálem problém není, ovšem musíte takovou stavbu správně postavit a dobře se o ni starat.
Jak?
Hlavní je zajistit, aby se nepromáčela a aby se vlhkost nedostala dovnitř, do konstrukce. Velmi důležité je také postavit takovou budovu, která se bude líbit, takže lidé, kteří přijdou po vás, se o ni budou starat. To, co zajišťuje udržitelnost a dlouhověkost budov, je, že s nimi obyvatelé splynou, napojí se na ně, chtějí je udržet co nejdéle. Mnoho betonových budov ze 60. a 70. let je nyní strženo, protože jednoduše nefungovaly, lidé v nich nechtěli být. Developeři tehdy přemýšleli krátkodobě, ale my už musíme přemýšlet z dlouhodobé perspektivy. Plánovat třeba i to, jak může budova získat druhý život, jak by se poté dala přeměnit v něco jiného, pokud se změní poptávka ve společnosti. Budovy nemusíme nutně bourat, stačí jen změnit jejich způsob užití.
Dřevostavby v Česku mohou měřit jen 12 metrů. Ve Švédsku tento předpis zrušili už v roce 1994.
Dřevostavby se většinou prezentují oproti klasickým cihlovým či betonovým budovám jako víc udržitelné. Ale je tomu skutečně tak?
Víte, na světě máme problém. Produkujeme příliš mnoho oxidu uhličitého a vypouštíme jej do atmosféry. Musíme náš dopad na klima nějak zredukovat. Stavební průmysl zodpovídá za zhruba 40 procent emisí skleníkových plynů. Takže stavitelé, developeři a i my, architekti, neseme velkou zodpovědnost, jsme celého toho procesu součástí a musíme myslet na to, jak tuto uhlíkovou stopu minimalizovat. V současné době je dřevo jediným obnovitelným stavebním materiálem, který máme k dispozici. Je to také jediný materiál, jehož výroba nevytváří další emise CO₂ během chemického zpracování. Když například vyrábíte ocel v hutích, samotný tento proces je vysoce emisně náročný, už například jen zahřátí pecí. A stejně zatěžující je výroba cementu. (V roce 2021 dosáhly celosvětové emise z výroby cementu 2,9 miliardy tun oxidu uhličitého, což je více než sedm procent celosvětových emisí uhlíku. Od roku 1992 jde o více než trojnásobný nárůst – pozn. red.). Takže oproti tomu dřevo, které roste samo v přírodě, je už ze své podstaty mnohem udržitelnějším materiálem.
Ale kácení lesů úplně ekologické není…
Samozřejmě musíme myslet na to, jak v lesích hospodaříme, jak se nám daří území zalesňovat, jak jsme na tom s biodiverzitou. Všechny kvalitní budovy stojí na dobře vedeném lese. A nejde jenom o lesy jako takové, ale o celý dodavatelsko‑odběratelský řetězec v dřevařském průmyslu.
Jak jako stavitel můžete zaručit, že dřevo, které používáte, je vyprodukováno udržitelně?
Existují certifikační systémy, které by stavitelé měli ctít, a měli by používat certifikované dřevo. Stejně tak je potřeba přemýšlet lokálně, každá země má své vlastní problémy a své výhody a každá se na měnící se klima adaptuje po svém. Právě jsem se vrátil z Brazílie, která má před sebou ještě mnoho úkolů a výzev, úplně jiné než například Švédsko. Ve Švédsku ale dřevo používáme po staletí a většina našich lesů jsou ty, které již byly v minulosti vytěženy a znovu vysazeny člověkem.
Takže byste dřevostavby nedoporučil paušálně všem státům?
Doporučil bych je všem státům, ale je nutné vědět, že nestačí jen lesy těžit, ale je potřeba myslet také na to, jak je dlouhodobě udržovat v dobrém stavu. A k tomu všemu nestačí jen získat materiál, ale také najít cestu, jak s ním zacházet co nejlépe. Na tohle téma mimochodem nyní probíhá řada velmi zajímavých výzkumů. Například bambus je skvělé dřevo a dá se výborně použít v konstrukcích domů. Navíc velmi rychle roste, dřevo z něj můžete získat už za rok, zatímco jiný strom ve Švédsku roste třeba šedesát let i víc. Celkově vstupujeme do velmi zajímavých časů, kdy přichází revoluce v dřevostavitelství.
V čem ta revoluce spočívá?
Dřevo už není jenom prkno, ze kterého se něco postaví. Přichází nové objevy, nové principy práce s ním. Umím si představit, že v blízké budoucnosti se třeba dočkáme 3D tiskárny, která tiskne z dřevité biomasy. Stejně tak development jako takový jde velmi rychle dopředu. To, co vám připadá dnes jako pokrokové, vám zítra už rozhodně jako vzor modernity připadat nebude. Světové klima se mění a my se tomu musíme přizpůsobit, musíme být agilní, aktivní a velmi úzce spolupracovat s výzkumníky a naslouchat jim. Nemáme čas říkat: Tohle je všechno, co se nám povedlo za uplynulých sto let. Víc jsme toho nezvládli, cíle se nám nepodaří dosáhnout. Musíme být aktivní, pružní a hlavně, musíme spolupracovat a věřit si navzájem. Všichni účastníci ve stavitelském sektoru musí pracovat společně, aby získali se dřevostavbami nejlepší výsledky.
Jak konkrétně mají spolupracovat?
Na úrovni jednotlivých států například tak, že si určí jednotné standardy dřevostaveb. Pak se to ale musí přesunout na lokální úroveň a spolupracovat na řešení místních problémů.
Robert Schmitz
architekt a partner ve společnosti White Arkitekter
Má dlouholeté zkušenosti s komplexními projekty především komerčních kancelářských staveb, kulturních domů, hotelů a urbanistickými projekty.
Byl jmenován stockholmským ředitelem architektonických soutěží.
Vyhrál řadu prestižních architektonických soutěží, mj. za radnici v Täby získal roku 2017 v Los Angeles zlatou medaili IDEA.
Naposledy vyhrál Mezinárodní cenu za architekturu dřevostaveb s kulturním centrem Skelleftea, které měří 75 metrů a stalo se jednou z nejvyšších dřevěných výškových budov na světě.
Když jste mluvil o 3D tiskárně pracující s biomasou, to už jste někde reálně viděl, nebo je to jen vaše vize, kam by se mohla budoucnost stavění ze dřeva ubírat?
Kdepak, takové 3D tiskárny už se ve světě testují. Jednoho dne se možná stanou běžně používaným zařízením. Budoucnost takových věcí je velmi slibná.
Dá se stavební dřevo recyklovat?
Ano, to je jedna z výhod. Všechny dřevěné části stavby jsou předem vyrobené a jednotlivé díly často mají digitální dvojče (digitální model reálného zařízení, na němž lze simulovat jeho fungování – pozn. red.), takže přesně známe jejich vlastnosti. Jednotlivé díly jsou přišroubovány k sobě, tudíž je v případě potřeby můžeme rozšroubovat a například celou stavbu rozmontovat. Díly se pak dají použít v jiných budovách. A pokud dojde k poškození, můžete vyměnit jen tu poškozenou část, nemusíte strhnout celou stavbu. Díky digitálnímu dvojčeti se dají jednotlivé díly lehce vyrobit. Takové domy jsou do určité míry modulární, což by se s betonem nedalo příliš dobře udělat a už vůbec ne se železobetonem. Když totiž železo zrezne, je prostě zrezlé a nikdo s tím nic neudělá.
Jsou dřevostavby dražší než stavby z klasických materiálů?
Nemusí nutně být. Pokud se dům postaví dobře a se znalostí, jak správně dřevo získávat, tak ne, nebude dražší než jakákoliv jiná budova. Pokud ale budete chtít betonový či cihlový dům změnit na dřevostavbu, tak to drahé bude. Dřevostavbu je potřeba plánovat od prvního kroku. Finance ovšem uspoří i rychlost, s jakou se ze dřeva staví. V případě velkých budov je stavba ze dřeva o rok kratší, takže vám to ušetří rok nákladů na dělníky a všechny další výdaje spojené s realizací. A samozřejmě ji můžete také o rok dříve užívat, takže vám může vydělávat.
Studio White Arkitekter
Je uvnitř cítit vůně dřeva?
Ano, je. Voní to v ní jako v lese. A to dokonce roky po dokončení stavby.
Ateliér White Arkitekter je jeden z největších ve Švédsku a působí ve 12 zemích světa. Jsou mezi nimi i státy střední nebo východní Evropy?
Ve východní Evropě jsme ještě žádné dřevostavby nestavěli. Vyhráli jsme ale jednu soutěž v litevské Rize, stavíme tam kancelářskou budovu, ještě ale není dokončená. Hodně pracujeme v Německu, což je k vám velmi blízko.
Proč nerealizujete žádné projekty přímo v České republice nebo v ostatních státech střední Evropy?
Protože jsme od vás ještě nedostali pozvání. Spolupracovali bychom s vámi velmi rádi. Ovšem byl jsem například členem hodnotící komise české Grand Prix Architektů 2022, kterou pořádá Obec architektů. Objížděli jsme po Česku zajímavé architektonické projekty a byly opravdu velmi zdařilé. Zaujala mě jejich kvalita. V lednu 2022 také mělo naše studio výstavu v Praze, v Galerii Jaroslava Fragnera.
Ve švédském městě Skelleftea jste nedávno dokončili budovu Sara, kulturní centrum, které má dvacet poschodí a je jednou z nejvyšších dřevostaveb na světě. Odkud pochází dřevo, ze kterého jste centrum postavili?
Všechno pochází z okolí zhruba 120 kilometrů. Dá se říct, že je lokální. Dřevo je navíc pětkrát lehčí než beton, takže i jeho přeprava je mnohem méně emisně náročná.
Když mluvíte o udržitelnosti, o vašich stavbách tvrdíte, že jsou uhlíkově neutrální. Co to přesně znamená?
Když si na budovu uděláte LCA analýzu (analýza životního cyklu, hodnotí dopady produktu na životní prostředí – pozn. red.), měla by vyjít pro budovu nulově, tedy že nebude produkovat žádný oxid uhličitý, a pokud ano, vyváží jej výrobou energie z obnovitelných zdrojů. V úvahu se přitom bere vše, nejen materiály, ale i výstavba a všechny další dopady.
Stáhněte si přílohu v PDF
Takže pro každou budovu, kterou postavíte, si necháváte udělat tuto analýzu?
Takový je plán. Od letoška totiž ve Švédsku platí zákon, který nařizuje u nových projektů předložit takzvanou klimatickou deklaraci. LCA analýzu jsme si pak nechali udělat i pro budovu našeho sídla. Ukázalo se, že není jen klimaticky neutrální, ale dokonce klimaticky pozitivní, tedy váže víc CO₂, než spotřebovala její stavba a provoz.
Vy osobně žijete ve dřevostavbě?
Bydlím ve starém domě, který je z cihel a má dřevěné trámy. Ale vlastním dřevěnou chalupu, kde trávím celé léto.
Švédsko je vzorem udržitelné architektury; jaké nové trendy a technologické inovace nyní v tomto oboru sledujete?
Shodou okolností se to opět týká dřeva. Mnoho vědců se teď zabývá otázkou, jak dřevo zpracovat a upravit, chemicky i mechanicky, pomocí tlaku, aby bylo ještě pevnější a co nejhutnější. Jednoduše jak z něj udělat opravdu odolný materiál. Dřevo může být pevnější než ocel, nebo dokonce titan a přitom si stále drží vlastnosti dřeva. Na výsledky těchto výzkumů se velmi těším.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.
Studio White Arkitekter
