Chatbot ChatGPT 3.5 má podobný názor jako mnoho dalších odborníků. „Umělá inteligence může brát lidem práci, může ale také vytvářet nové pracovní příležitosti. Méně náchylné k nahrazení budou profese, které vyžadují vyspělé lidské schopnosti, jako je kreativita, empatie a schopnost rozhodování,“ odpovídá v rozsáhlé úvaze ChatGPT.

Vzhledem k tomu, že je chatbot ale jen „zprůměrované vědění“ lidstva, které nemá sebeuvědomění, touhy, cíle ani další lidské vlastnosti, představuje pouze kvalitní nástroj, čekající na to, co si od něj člověk přeje. Umí v mnohém usnadnit rutinní grafickou nebo jazykovou činnost, podobně jako třeba internetové nástroje zjednodušily překládání textů z jednoho jazyka do druhého. „Ale tak jako překladače nepřipravily o práci tlumočníky, stejné to bude i s oblastmi, do kterých teď vstupují chatboty a generátory. Nástroje jako ChatGPT sepíší velmi slušné texty podle předlohy, Midjourney dokáže nakreslit zdařilé montáže a ilustrace. Ale detektivku si od ChatGPT nekoupím,“ říká mediální analytik Filip Rožánek. Podle něj by se o práci měl bát ten, kdo nedokáže přijít s nápadem.

Zatímco automatizace a robotizace postupně měnily pracovní náplň méně kvalifikovaných a rutinních pozic, ať už dělníků, skladníků nebo ostrahy, tedy pozic modrých límečků, v souvislosti s umělou inteligencí (AI) se změny budou týkat pracovníků se střední kvalifikací. „V posledních měsících zažíváme dynamický rozvoj softwarů využívajících umělou inteligenci k tvorbě kreativního obsahu, jako například ke generování textů, grafiky a zdrojových kódů. Do první linie se tak dostávají i tvůrčí profese. Neznamená to ale, že všechna tato pracovní místa zaniknou. Umělá inteligence jen může pomoci posunout jejich pracovní náplň na další úroveň,“ říká Martin Jánský, ředitel české pobočky největší personální agentury na světě Randstad.

Profese, které se vlivem umělé inteligence mohou měnit, jsou tak například copywriteři, pracovníci v PR, reklamě, grafici, umělci, ale také lidé z IT, telefonní operátoři nebo zaměstnanci v call centrech. Umělá inteligence v podobě chatbotu dokáže také jednoduše zastat zákaznický servis nebo část náboru nových zaměstnanců. Pracovníci v oblasti hypoték zase mohou být nahrazeni inteligentními algoritmy, které budou schopné poskytovat doporučení a služby na základě vypočítaných rizik.

Rychlejší, než jsme čekali

Umělá inteligence tak s trhem práce zamává podobně jako každá jiná technologická revoluce. Flexibilní a šikovní lidé nahradí ty méně flexibilní. Stejně jako tomu bylo s příchodem počítačů nebo internetu. „Hlavní rozdíl ale bude v tom, že ke změně dojde opravdu rychle a budeme mít méně času ji přirozeně absorbovat. Nepochybně to představuje výzvu pro společnost jako takovou,“ říká Karel Tušek, technologický ředitel společnosti Springtide Ventures.

Zatímco v minulosti se předpokládalo, že se technologie nejdříve dotknou výroby, následně kancelářských pozic a v poslední fázi kreativců, nyní je to naopak. „Všichni jsme trochu překvapeni rychlostí změny, která nastává. To, že by umělá inteligence dokázala z velké míry nahradit juniorní kreativní pozice, se obecně očekávalo až v horizontu několika let. Současný pokrok na poli generativní AI je v tomto ohledu opravdu velkolepý,“ dodává Karel Tušek.

Jak ale sama umělá inteligence řekla, existují zároveň profese, kterých se změny dotknou minimálně. Patří mezi ně designéři, umělci, hudebníci a spisovatelé, kteří mají tvůrčí schopnosti. Mimo dosah umělé inteligence jsou také lékaři, učitelé, sociální pracovníci, jejichž práce vyžaduje interakci a empatii. Také některá místa ve službách se stále neobejdou bez lidského kontaktu.

Rovněž tyto profese mohou s rozvojem umělé inteligence vyžadovat jiné dovednosti a schopnosti, kterým bude potřeba se přizpůsobit. Stejně tak jako vzniku nových pracovních pozic, který nás ruku v ruce s digitalizací čeká. „Častější využití technologií obnáší nutnost vzdělávání a odbornou přípravu pracovníků. Již nyní je cítit zvyšující se tlak na rekvalifikaci a školení. Bude nutné, aby do změny investovaly firmy i stát a zároveň aby zaměstnanci sami vyhledávali možnosti svého rozvoje,“ říká Martin Jánský z Randstadu.

Musíme se vrátit k hlubokému myšlení

Transformací bude muset projít také stávající systém vzdělávání, protože je nutné, aby lidé dokázali s umělou inteligencí správně komunikovat, zadávat jí práci a vnášet do procesu kontrolu, nápady a postupy. Vědní obor promptologie, který se prozatím rozšiřuje převážně ve světě, například učí o tom, jak se zeptat velkého jazykového modelu, třeba chatbota, aby odpověď byla co nejrelevantnější.

Poptávka tak do budoucna bude po lidech, kteří rozumí moderním technologiím, zvládnou si udělat vlastní názor, jsou schopni dohledávat fakta, následně je zařazovat do systému pojmů. „Jde o návrat k hlubokému myšlení, kterého se lidé bojí. Do technických problémů je ale opravdu potřeba se na několik hodin ponořit, což lidem v dnešní době není blízké. Může za to samozřejmě doba, kdy během chvilky dokážu vše najít v telefonu. V případě technologií to tak ale není, tam je nutné jít opravdu do hloubky,“ říká zakladatel společnosti Abra Software Jaroslav Řasa. „Počítáme s tím, že zhruba dvacet procent našich pozic jsou stážisté, lidé, kteří zatím ještě studují, ale obor je zajímá. Chtějí být naší součástí, učit se prací a mnoho věcí okoukat. Školství je dvousečné. Je mnoho dobrých škol, které jsou však vzdálené od sídla firmy. Určitě by pomohlo, kdyby kvalitních středních škol přibylo,“ dodává.

Nejlepší zaměstnavatelé

Stáhněte si přílohu v PDF

Změnit by se podle odborníků měla také struktura výuky tak, aby byla více zaměřená na dosahování určitých cílů v rámci týmů a motivovala k použití nástrojů, které cestu k cíli zefektivňují. Lidé by si také měli zvyknout, že bez celoživotního vzdělávání se neobejdou. „Tempo změn je během jednoho lidského života příliš rychlé na to, abychom mohli celý život komfortně zůstávat v jedné pracovní pozici. AI tu prostě s námi je a bude a společnost se bude muset přizpůsobit,“ říká Karel Tušek ze Springtide Ventures.

Současný pokrok v umělé inteligenci je tak přirozenou odpovědí na řadu problémů, které v byznyse existují. Poptávka po větší produktivitě, automatizaci a mnoho dalších. Z umělé inteligence už nyní velmi profituje softwarový vývoj. Různé statistiky uvádějí, že umělá inteligence zvyšuje produktivitu v řádu minimálně vyšších desítek procent. Výjimkou nejsou ani případy, kdy má programátor tři i více plných úvazků, a i tak pracuje pět hodin denně. Umělá inteligence tak přináší různá kvalitní řešení a firmám, které jsou inovativní, poskytuje nezanedbatelnou konkurenční výhodu. V této oblasti tedy do budoucna můžeme očekávat velké množství investic a s tím přirozeně další rychlý vývoj.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Randstad.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Nejlepší zaměstnavatelé.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist