Sami toho moc nezmůžeme. Největší dopad, který můžeme vytvořit, je využít společný pákový efekt a pokusit se změnit finanční ekosystém. To je naše teorie změny,“ říká Eva Bučová, ředitelka pro korporátní klienty a předsedkyně komise pro udržitelnost v ING ČR.
Banka ING se věnuje udržitelnosti již dvě desetiletí. Co děláte pro to, abyste k uhlíkové neutralitě nasměrovali své klienty a další stakeholdery?
V první řadě se sami snažíme jít příkladem lokálně i globálně, ve všech třech oblastech ESG. Implementujeme udržitelnost do každodenního rozhodování, procesů a konání napříč celou bankou a snažíme se být pro naše klienty inspirací. Trajektorie EU taxonomie a související regulatoriky je časově relativně jasná a dřív nebo později bude cílit na všechny korporace, menší i větší. Z tohoto pohledu je naším cílem šířit povědomí o tom, co udržitelnost je, jak ji uchopit a jaké má benefity. Proto se snažíme přispívat aktivní účastí v různých iniciativách, kupříkladu ve Změně k lepšímu. V rámci osvěty jsme společnými silami s jinými partnery spoluvytvořili projekt ESG akademie, účelem které je poskytnout jasný a rychlý přehled o ESG tematice. A současně také sdílet příklady dobré praxe, což je další pilíř naší aktivity v Česku. Rovněž jsme pod hlavičkou České bankovní asociace přispěli k vytvoření ESG dotazníku pro klienty, jehož účelem je ulehčit život klientům z hlediska vykazování ESG dat směrem k bankám, tak potřebných pro bankovní reporting.
Další oblastí je udržitelné financování, což je jedním z hlavních úkolů finančního sektoru – podporovat udržitelnou transformaci. ING má jako banka možnost motivovat své klienty, aby investovali správným směrem. Proto jsme se v roce 2018 rozhodli nastavit naše úvěrové portfolio tak, abychom díky němu pomohli v boji proti změně klimatu. Tuto naši strategii nazýváme přístup Terra.
Jak konkrétně Terra funguje?
Zaměřili jsme se na devět ekonomických odvětví, která jsou zodpovědná za většinu emisí skleníkových plynů. Patří sem zpracování ropy, plynu, energetika, automobilový průmysl, doprava, letectví, výroba železa a cementu, residenční a komerční nemovitosti. Tyto sektory se potom v rámci přístupu Terra snažíme navést k tomu, aby byly do roku 2050 uhlíkově neutrální.
Pro každé odvětví používáme specifické přístupy, abychom dosáhli co největšího dopadu. Touto metodikou měříme emise jednotlivých odvětví a sledujeme, jak si vedou ve snižování. Zároveň nám to umožňuje vyhodnotit cesty, jak se co nejvíce přiblížit k cílům Pařížské dohody. Jde o jediný nástroj svého druhu na trhu, sdílíme ho však i s ostatními a zveřejnili jsme již také první výsledky. V našem Climate Reportu z roku 2022 jsme publikovali veškerý pokrok, kterého jsme v této oblasti dosáhli, přičemž pět sektorů se nám již podařilo zčásti dostat na správnou cestu k uhlíkové neutralitě.
Jaké výzvy nyní vidíte?
Každá finanční instituce se zaměřuje na jiné druhy aktiv, jiná odvětví ekonomiky a odlišná geografická a kulturní prostředí. To nám bohužel zatím ztěžuje jednotný kolektivní výběr při nastavování standardů.
Stáhněte si přílohu v PDF
Naše metodika se zaměřuje na technologický posun neboli „cestu“, která je v některých odvětvích potřebná ke zpomalení globálního oteplování. Tu následně porovnáme se skutečnou technologií, kterou klienti používají nebo plánují její využití v budoucnosti. Ne vždy jsou ale k dispozici jasně definované cesty nebo ekologičtější technologie a to je potom výzva.
Proč se snažíte zapojit další banky?
Není pochyb o tom, že změna klimatu je jednou z největších výzev na světě. Boj s klimatickou krizí je součástí naší vize, jejímž hlavním cílem je významný dopad. Sami toho ale moc nezmůžeme.
Největší dopad, který můžeme vytvořit, je využít společný pákový efekt a pokusit se změnit finanční ekosystém. Toto je naše „teorie změny“ a důvod, proč je tak důležité, aby náš přístup byl otevřeným zdrojem, který mohou používat ostatní, abychom ho spoluvytvářeli a vzájemně spolupracovali. Pokud jste první, ale jste tam sami, pak jste se vlastně nikam nedostali.
Text nevyjadřuje názor redakce. Článek vznikl ve spolupráci s firmou ING.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Udržitelné finance.
