Zelená dohoda pro Evropu vytyčila velmi ambiciózní cíle: závazek dosažení klimatické neutrality do roku 2050 byl podpořen všemi zeměmi Evropské unie včetně Česka. Bude vyžadovat obrovské investice do nových technologií a transformaci téměř všech odvětví našeho hospodářství. Je jasné, že investice financované z veřejných rozpočtů nebudou postačovat. Většina investic pro úspěšnou transformaci musí být financována soukromými zdroji.
Na jaře před pěti lety Evropská komise představila strategii, jak podpořit přeorientování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím a také zajistit, aby finanční sektor a podniky měly adekvátní nástroje, jak přechod k udržitelnosti úspěšně zvládnout, a to ve smyslu nejen zlepšení dopadu na klima a životní prostředí, ale v prvé řadě i zlepšení odolnosti firem vůči rizikům plynoucím z klimatické změny a degradace životního prostředí, která se každým rokem zvyšují.
Tato strategie byla postavena na třech pilířích:
1) Prvním je vytvoření důvěryhodného a užitečného nástroje, který by vyjasnil, které hospodářské projekty/činnosti významným způsobem přispívají k naplnění cílů Zelené dohody, tzv. taxonomie. Ambicí taxonomie není pouze „certifikovat“ to, co je zelené již dnes, ale v prvé řadě poskytnout praktické vodítko pro investory a společnosti, jakého zlepšení v dopadu na životní prostředí je nutno postupně dosáhnout ve všech klíčových hospodářských odvětvích, především v těch, kde je potenciál snížení negativního dopadu (např. snížení emisí) největší, tj. v energetickém a zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, dopravě apod. Dnes již existuje taxonomie na klimatické cíle, která pokrývá činnosti zodpovědné za zhruba dvě třetiny uhlíkových emisí. Evropská komise nyní dokončuje taxonomii i pro další cíle: oběhové hospodářství, prevenci a kontrolu znečištění, ochranu vody a biologické rozmanitosti, která bude představena v červnu. Jejím hlavním cílem je usnadnit dialog mezi finančním sektorem a společnostmi o financování přechodu firem a ulehčit přístup k penězům na projekty a investice, které přispějí k rozvoji firem v souladu s cíli Zelené dohody. Více o taxonomii jasně a přehledně naleznete na webu EU Taxonomy Navigator (europa.eu).
2) Druhým pilířem je zvýšení transparentnosti prostřednictvím zveřejňování informací ze strany finančního sektoru i podniků. Evropská komise zahájí za několik týdnů veřejnou konzultaci o návrhu evropských standardů, které společnostem umožní systematicky a věrohodným a srovnatelným způsobem podávat zprávy o své výkonnosti v oblasti udržitelnosti. Velké a kotované společnosti, na které se vztahuje Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti, schválená na politické úrovni minulý rok, budou podávat zprávy jak o svých dopadech na lidi a životní prostředí, tak o tom, jakým způsobem řídí rizika vyplývající ze změny klimatu, degradace životního prostřední a dalších otázek udržitelnosti. Komise se v průběhu finalizace těchto standardů bude snažit minimalizovat administrativní náklady spojené s tímto reportingem a zajistit, aby byly požadovány pouze informace, které budou pro potenciální investory klíčové a užitečné. Bylo by velmi prospěšné, kdyby se firmy a finanční sektor ze střední a východní Evropy této konzultace aktivně zúčastnily, aby Komise mohla zohlednit perspektivy ze všech částí Evropy, a to zejména z těch, kde jsou výzvy a příležitosti přechodu a zelené transformace největší.
3) Třetí pilíř se týká vytvoření vhodných nástrojů, které by firmám a finančnímu sektoru umožnily financování projektů s pozitivním dopadem (klimatické benchmarky, standard na zelený dluhopis atd.). Oproti povinné transparentnosti a reportingu se jedná o nástroje zcela dobrovolné a jejich využití je zcela v rukou investorů, bank a společností.
Hlavní prioritou Komise je nyní zajistit, aby byl rámec pro udržitelné finance co nejvíce účinný a použitelný. Toho se bude snažit dosáhnout dvěma způsoby. V prvé řadě to bude minimalizováním administrativní zátěže z nové regulace transparentnosti a poskytnutím podpory firmám při její implementaci. Tam, kde je prostor pro zjednodušení a zlepšení, je třeba ho plně využít. Zadruhé se jedná o identifikování příležitostí, které taxonomie a další nástroje agendy udržitelných financí nabízejí, a zajištění, aby všechny firmy ve všech odvětvích našeho hospodářství měly snazší možnosti financování své transformace a dalšího rozvoje nezávisle na svých výchozích pozicích. Nová regulace hraje nepochybně důležitou podpůrnou roli, nicméně úspěch této agendy bude dán především tím, do jaké míry firmy a finanční sektor uvedené nástroje prakticky využijí.
Diskuse na konferenci CEE Sustainable Finance Summit, organizované minulý týden Mezinárodním centrem pro udržitelné finance (ISFC) a velmi kvalifikovaně vedené CEO Lindou Zeilinou, nabídla celou řadu příkladů, jaký obrovský potenciál a skvělé příležitosti jak pro firmy, tak pro finanční sektor tato agenda v Česku a regionu střední a východní Evropy nabízí. Evropská komise se bude v těchto diskusích a podpoře úspěšné implementace i nadále aktivně angažovat a v průběhu června představí další konkrétní kroky, příklady a náměty, jak jí dosáhnout.
Text nevyjadřuje názor redakce. Článek vznikl ve spolupráci s centrem ISFC.
