Změna ve jmenování centrálních bankéřů? Teď je v režii prezidenta, Pavel zvažuje zapojit i Senát

Prezidentův poradce a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) David Marek uvedl, že na Pražském hradě se debatuje o možné změně ústavy, která by do budoucna podmínila jmenování bankovní rady ČNB souhlasem Senátu. Marek to v neděli řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Nyní je jmenování členů bankovní rady výhradní pravomocí hlavy státu. Prezident nemá zákonodárnou pravomoc, eventuální změnu ústavy by tak musel navrhnout někdo, kdo ji má, nejpravděpodobněji zřejmě vláda.

„Nemáme vlastně žádnou pojistku proti tomu, koho si prezident vybere, a to není úplně nejšťastnější,“ řekl v ČT Marek. „Diskutujeme takováto témata, abychom měli kvalitní a pojistkami doladěný systém jmenování členů bankovní rady,“ uvedl. Podle Marka „není důvod, aby to nebyl Senát“, jehož souhlasem by bylo jmenování podmíněno. „To se nabízí celkem jednoznačně, ostatně by se tím i posílila role druhé komory našeho parlamentu,“ dodal.

Tuto myšlenku ocenili další účastníci televizní diskuse, ekonom Jan Švejnar a člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. O možném zapojení Senátu do jmenování bankovní rady ČNB zákonodárci neúspěšně vyjednávali při debatách o možných úpravách prezidentských pravomocí už před více než deseti lety.

Firmy nevěří centrální bance. S inflací si podle nich příští rok neporadí, ukázala anketa HN

19. 5. 2023 ▪ 7 min. čtení

„Pokud je tady prezident, který je ochoten se bavit o tom, že by si část svých kompetencí nechal nějakým způsobem omezit, abychom vytvořili systém větších pojistek v tom jmenovacím procesu, tak si myslím, že by vláda toto okénko příležitosti asi měla využít,“ uvedl Holub. Podle Švejnara měla být pojistka při jmenování členů bankovní rady vložena do ústavy už před 20 lety.

Bankovní rada ČNB má sedm členů, kteří v radě mohou působit nanejvýš dvě šestiletá funkční období. Marek podobně jako bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok před sedmi lety doporučoval prodloužit členům rady funkční období na osm nebo devět let s tím, že by se nemohlo opakovat. Podle Rusnoka má tento systém i Evropská centrální banka a odpadá u něj potenciální ohrožení nezávislosti kvůli snaze být jmenován znovu.