Každý první pátek v měsíci se na lisabonském nádraží sejde skupina cestujících, kteří čekají na noční vlak do Paříže. Pravidelný odjezd býval ve 21:25, vlak se dnes ale nedostaví ani se zpožděním. Španělský národní dopravce Renfe totiž noční spojení před třemi lety zrušil. Ministerstvo dopravy jako důvod uvedlo, že noční vlak nebyl konkurenceschopný, cestující tím však přišli o důležité napojení Pyrenejského poloostrova na vnitroevropskou železniční síť. Na protest proti tomuto rozhodnutí se jeho odpůrci, oblečení do pyžama, začali pravidelně scházet na nádražích v dotčených portugalských, španělských i francouzských městech a demonstrativně připomínat politikům i dopravcům, že jim pohodlná a ekologická noční vlaková doprava chybí.

Španělsko ovšem není jedinou zemí, která noční vlaky omezuje. „Noční dopravou se zabývá čím dál méně evropských dopravců a státy ji téměř nikde nepodporují,“ konstatuje manažer nočních spojů Českých drah Aleš Kučera. Ani čeští dopravci podle něj nemají k rozvoji nočního cestování optimální podmínky a zpravidla naráží na ekonomické nebo legislativní překážky. RegioJet například vycouval z plánované spolupráce s nizozemskou společností European Sleeper, která chtěla od roku 2024 prodloužit noční vlakové spojení z Bruselu až do Prahy. „RegioJet tento projekt posunul z toho důvodu, že se ukázal být v aktuální fázi neekonomický,“ uvedl majitel společnosti Radim Jančura.

Přesto by si tuzemští dopravci přáli tento druh cestování rozvíjet a mluví o renesanci noční vlakové dopravy. RegioJet se od roku 2020 chlubí spacími vozy, kterými vozí české turisty během letní sezony do Chorvatska. Od loňského roku také zajišťuje pravidelný noční spoj na Ukrajinu. Nové možnosti si slibuje i od německé drážní dopravy, ke které získal v prosinci loňského roku bezpečnostní osvědčení. „Tímto krokem si RegioJet otevřel dveře k ekonomicky i geograficky důležitému trhu,“ dodává Jančura. První vlaky mířící do Německa chce společnost poslat na koleje koncem letošního roku.

Do rozvoje nočního cestování se pustily i České dráhy. Ty chtějí jít cestou „hotelového“ standardu, který poskytne bezpečnější a pohodlnější cestování, zato však pojme menší počet cestujících. Minulý rok představily svou značku ČD Night a investovaly 246 milionů korun do modernizace svých lůžkových a lehátkových vozů. Jak uvedl na tiskové konferenci při představení značky ČD Night generální ředitel Českých drah Michal Krapinec, noční vlaky by se mohly stát konkurencí leteckým spojům, v cestě jim ale stojí chybějící legislativní změny, které by železniční dopravu zvýhodnily.

Zelenou nočním vlakům deklaruje i Evropská unie, která předloni vyhlásila „Evropský rok železnice“. Podpora mezinárodních vlakových linek, která má přispět k přesunu cestujících z aut a letadel do vlaků, je však spíše nemateriální. Evropská komise k tomu letos uvedla, že se zaměří hlavně na koordinaci spolupráce a případně na propagaci nových tras.

Cestující chtějí komfort a bezpečí

Lídrem evropské noční železniční dopravy jsou rakouské ÖBB, které zajišťují páteřní síť Nightjet mezi Německem, Polskem, Švýcarskem, Itálií, Belgií, Francií a Nizozemskem. Na tu jsou napojené navazující spoje EuroNight do dalších evropských zemí, mezi které patří i Česko.

České dráhy mají aktuálně ve svém vozovém parku 21 lůžkových a devět lehátkových vozů. Minulý rok je vybavily novými stolky pro servis snídaní, hygienickými kouty, lampičkami s USB přípojkou a bezpečnostními zámky. V lůžkových vozech nabízejí i komfortní oddíl „deluxe“, kde má cestující svou vlastní toaletu a sprchový kout. Cestující si mohou vybrat třílůžkové, dvoulůžkové či jednolůžkové uspořádání, při rezervaci jednotlivých lůžek různými cestujícími spí muži a ženy odděleně.

Při nástupu do vlaku je vítá průvodce, který jim zkontroluje rezervaci a uvede je do jejich oddílu. Zároveň se s nimi domluví na preferované snídani. „Nabízíme slanou nebo sladkou variantu, která zahrnuje pečivo, jogurt, oplatku, teplý a studený nápoj,“ představuje snídaňové menu ČD Night Ladislav Máca ze společnosti JLV, která Českým drahám zajišťuje palubní servis.

Oddíly v modernizovaných lůžkových vozech jsou zajištěny třemi typy zamykání. Kromě ručního zámku a bezpečnostní aretace jsou opatřeny i čtečkou digitálních karet. Nejde přitom jen o snahu vyhnout se krádežím, ale také o psychologické opatření: cestující se v zamčeném oddílu cítí bezpečněji a mohou v klidu spát. „Přestože jsou oddíly ‚deluxe‘ dražší, lidé je teď po pandemii více vyhledávají, protože chtějí mít větší soukromí a hygienické bezpečí,“ popisuje zvýšený zájem o komfort ve vlaku Kučera. Jeho slova potvrzuje i fakt, že jsou rezervace míst v lůžkových vozech Českých drah často vyprodané na dlouhou dobu dopředu.

V současné době České dráhy zajišťují sedm mezinárodních nočních linek. Na nich se cestující dostanou během noci do Curychu (přes Německo nebo přes Rakousko), do Budapešti, do Varšavy, do Berlína, do Košic nebo do Humenného. Poslední zmíněný spoj přepraví společně s cestujícími i jejich auto, což je podle Kučery velmi žádaná služba.

Budoucnost železnice

Stáhněte si přílohu v PDF

Ceník je dynamický a mění se v závislosti na poptávce a na termínu odjezdu. „Kdybychom chtěli porovnat třeba cestu z Prahy do Košic, cena za včasnou jízdenku na sezení začíná na 458 korunách, s rezervací lehátka v šestimístném oddílu na 627 korunách, s lůžkem v třímístném oddílu na 820 korunách a s nejvyšším komfortem v třílůžkovém oddílu ‚deluxe‘ na 1229 korunách,“ vypočítává mluvčí Českých drah Emanuel Vittek.

To ovšem platí jen za předpokladu, že se cestujícímu podaří rezervovat si jízdenku v ten pravý čas. Rezervační systém Českých drah totiž umožňuje koupit si jízdenku jen s šedesátidenním předstihem a na stejně dlouhou dobu mohou být například lůžka v pátečních spojích na Slovensko brzy vyprodaná.

Alternativou je pak méně komfortní spaní v lehátkovém oddílu nebo klasická místenka na sezení. S tou ovšem cestující přijde o hlavní výhodu, která noční vlaky odlišuje od cestování autobusem, letadlem nebo autem: možnost si během cesty lehnout a pohodlně se vyspat.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost železnice.