Ve svém minulém příspěvku pro HN jsem argumentoval, že je třeba se na veřejné finance dívat seriózní optikou poměrových ukazatelů a strukturálního schodku, a nikoli pouze skrze absolutní, jakkoli hrozivé hodnoty. Podobně je tomu i u obsluhy dluhu, tedy úrokových nákladů. Je sice pravda, že ty výrazně vzrostly, ale je také korektní uvést, že momentálně na dluhu platíme záporný reálný úrok. Je tomu tak proto, že sice téměř pětiprocentní úroková míra je sama o sobě vysoká, nicméně boj se současnou inflací stále ještě jasně prohrává. To fakticky znamená, že si český stát půjčuje za zápornou reálnou úrokovou míru.
Na první pohled skvělá zpráva v sobě skrývá některá úskalí. Předně naše situace není tatáž, jako když je záporná úroková míra přímo nominální, jako tomu bylo klasicky například v případě Německa. V té chvíli někteří investoři, kteří danou emisi drželi, platili Německu nominálně i reálně za to, že mu mohli půjčovat. To je ovšem podstatně komfortnější situace, jelikož dluhopisy jsou již vydané a jejich splatnost není, respektive nemusí být ovlivněna dalšími veličinami. Důležitý to faktor, který si uvědomíme ve chvíli, kdy inflace výrazně klesne a úrokový náklad minimálně dočasně zůstává nezměněný.
Zároveň pokud máme tedy možnost benefitovat ze záporných reálných úroků, pak je otázkou, zda výdaje spíše proinvestováváme, nebo ne. Pokud by velká část vládních výdajů šla do rentabilních veřejných investic, infrastruktury a kapitálové tvorby, pak bychom měli důvod k větší radosti. Tak tomu to ovšem není. Většina výdajů státního rozpočtu směřuje do jednostranných transferů obyvatelstvu.
Plánovaný schodek rozpočtu musíme dodržet za každou cenu. Šetřit je potřeba hlavně škrtáním výdajů, říká náměstek Mora
A nakonec dodejme, že inflace ovlivňuje státní rozpočet asymetricky. Za jinak stejných okolností zvyšuje příjmy skrze zejména vyšší výběr DPH a částečně i jiných daní, ale taktéž navyšuje výdaje, čehož vlajkovou lodí budiž důchodová valorizace. I zde je proto obtížné brát inflaci pouze jako takovou a jednoduše ji poměřit s úrokovou službou, a to zejména v situaci, kdy se chronicky vytvářejí deficity, a ne přebytky.
Shrňme: záporné reálné úroky jsou pro vládu určitě lepší než kladné nebo nulové, vystřízlivění z jejich opojení může být ovšem s dosti bolavou hlavou.
Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.
Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?
Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.
