Po týdnu nepokojů se do Francie vrátil klid. Pořádkové síly vyjížděly k běžným incidentům, nikdo nepodpaloval auta nebo radnice a ani si nešel vybít vztek na pochůzkáře ve své čtvrti. Násilnosti, které zachvátily zemi poté, co minulý týden policista zastřelil sedmnáctiletého Nahela při běžné silniční kontrole, jsou u konce. Jenže dokdy?
Francií necloumaly podobné nepokoje poprvé. K těm nejvýraznějším došlo v roce 2005, kdy policejní hlídka v Clichy-sous-Bois na předměstí Paříže pronásledovala trojici kluků a dva následně zemřeli, když se schovali v elektrické stanici a spálil je proud vysokého napětí. Následné demonstrace a srážky s pořádkovými silami trvaly téměř měsíc. Menší nepokoje se od té doby odehrály ještě třikrát.
Scénář byl pokaždé stejný. Do varu se dostala jako první chudinská předměstí velkých měst, kde žijí početné přistěhovalecké komunity. Nastalá politická debata probírala krach začlenění cizinců do většinové společnosti, nezaměstnanost imigrantů, rasismus ve Francii.
Také tentokrát byl na stole stejný koktejl, když policejní hlídka zastavila auto s Nahelem v Nanterre na severu Paříže. Na videu, které zachytilo incident, diskutuje policista s řidičem v autě, to se v jedné chvíli rozjede, načež strážník vypálí z bezprostřední blízkosti z poloautomatické zbraně do vozu.
Sedmnáctiletý Francouz arabského původu nebyl sledovaný delikvent. Policie ho zastavila, protože jel v pruhu pro autobusy a ukázalo se, že „jen“ neměl řidičák. Statistiky říkají, že právě mladí Arabové a černoši mají dvacetkrát vyšší šanci, že je policie legitimuje, oproti zbytku populace.
Při kontrole pak Nahel zjevně zpanikařil a šlápl na plyn, aby ujel. Policista na řidiče ihned vypálil. „Máme svého Floyda? Ne,“ míní bývalý francouzský komentátor a nyní politik Bernard Guetta. Na mysli má amerického černocha George Floyda, kterého v roce 2020 v Minneapolisu při zatčení usmrtil policista, když mu osm minut klečel na krku.
„Floyda, myslím, chtěli policisté zabít. Nahela nikdo zastřelit nechtěl. Na záběru je vidět, že strážník má strach a jedná ve zkratu,“ pokračuje nyní evropský poslanec za francouzské liberály. „Svým způsobem je to ale horší, protože strach je na obou stranách masivně rozšířený. Mají ho lidé na předměstí z policie a mají ho hlídky z obyvatel na předměstích,“ řekl HN Guetta.
Dalších tisíc zatčených při nepokojích ve Francii, většinou mladých. Macron zvažuje nouzový stav
Podobných případů, kdy policejní hlídka zastřelila Francouze v autě, bylo jen za poslední rok třináct. Počet použití střelných zbraní policisty vzrostl ve Francii šestinásobně od roku 2017. Země tehdy schválila nový zákon, který pořádkovým silám uvolnil ruce pro případ střelby na civilisty. Policisté teď nemusí deklarovat ani sebeobranu, aby mohli stisknout spoušť.
Zmíněnému zákonu v posledních měsících mandátu Francoise Hollandea předcházely kroky předchozího prezidenta Nicolase Sarkozyho. Ten dal coby zastánce tvrdé ruky a bývalý ministr vnitra vybavit francouzskou policii opancéřovanými vozy, jimiž patrolují ulice, a právě poloautomatickými zbraněmi. Ve Francii se proto po Nahelově smrti začalo mluvit o „amerikanizaci“ policie.
„Nejsme tak daleko jako ve Spojených státech, kde policie běžně bez varování vytahuje zbraň,“ konstatuje Guetta. „Ale zákon z roku 2017 je špatný a v řadách policie koluje velké množství vysoce účinných zbraní. Násilí vzrostlo. Tohle je jiné oproti bouřím v roce 2005,“ dodává europoslanec.
