Ruskem otřásl podivný pokus Wagnerovy armády o vzpouru a svět si už týdny láme hlavu, co to mělo znamenat.

Byl to puč? Hrozila občanská válka? Chtěl šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin obsadit Kreml a sesadit Vladimira Putina? Nebo jen iniciativně řešil svůj vyhrocený, konkurenční spor se špičkami regulérní ruské armády? A kdo vlastně vyhrál?

Z dopadů jednodenního tažení na Moskvu mnoho nevyčteme. Jak známo, Prigožin akci zastavil a výměnou za beztrestnost se stáhl s většinou svých žoldáků do Běloruska. V pozicích ovšem přežili i Putin a jeho generálové (zmizel jen Sergej Surovikin, údajně stíhaný za tajné členství u wagnerovců). Takže pojede vše dál postaru? Napovědět může pohled do historie. Pochopitelně, dějiny se nikdy neopakují a žádné paralely nefungují stoprocentně. V tomto případě je však ruská analogie s událostmi v nacistickém Německu před 89 lety až mrazivá.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.