Součástí balíčku ke konsolidaci veřejných financí, který na konci června schválila vláda, je i návrh na zvýšení sektorové daně z obratu, tzv. daně z hazardu, o celou třetinu. Navíc chce kabinet zdanit i výhry nad 50 tisíc korun. Jde o opatření, která dál prohloubí rozpočtový schodek. Pojďme si vysvětlit proč.

Loňský rok byl co do výběru daně z hazardních her rekordní. Bylo to způsobeno tím, že v posledních třech letech nedošlo k žádným podstatnějším daňovým změnám. Trh se po pandemii stabilizoval a státu to přináší ovoce. Razantní zvýšení sazeb hazardních her jsme mohli naposledy sledovat v roce 2017 a hned následující rok se to projevilo negativně na inkasu daně, které kleslo o víc než tři miliardy.

Podobný pokles lze očekávat i teď! Ovšem s tím rozdílem, že k postupnému růstu trhu, který by po čase mohl pokles vyrovnat, už nedojde. Například v kurzovém sázení se totiž v posledních měsících ukazuje, že trh narazil na svůj strop – že už nemá kam růst. Tuzemský hazardní trh dnes patří k nejregulovanějším na světě, s nejvyšší mírou ochrany hráčů i mírou zdanění. Další navýšení loterijní (hazardní) daně ve vládou předpokládané výši by sázkovkám mohlo zlomit vaz hned několikrát. 

Pozvánka na černý trh 

Vláda navrhuje zvýšení daně sázkám a dalším vybraným hrám hned o třetinu, z 23 na 30 procent. Tato daň se platí z obratu, nikoliv ze zisku. A to za situace, kdy zároveň zvyšuje korporátní daň z 19 na 21 procent, tedy o desetinu. 

Na základě zkušeností a analýz ze zahraničí víme, že při tak razantním zvýšení daně se velikost černého trhu zhruba zdvojnásobí. Produkty nabízené legálními provozovateli nebudou schopny konkurovat ilegálním zahraničním online serverům, na které se hráči přestěhují. Jediná země, která má v Evropě vyšší sazbu, je Francie, ale platí za to vysokou cenu. Velikost černého trhu je tam víc než 50 procent – tedy každá druhá sázka je ve Francii nelegální a stát z ní nic nemá.

V roce 2015 zpracovalo ministerstvo financí analýzu RIA k návrhu zákona o dani z hazardních her. V ní byl uveden bod zlomu Lafferovy křivky pro všechny druhy her s výjimkou technických na hodnotě 26 procent. Překročení tohoto bodu bude mít za následek pokles legální nabídky a pokles inkasa. Od té doby žádná nová analýza nevznikla. Přesto vláda nyní nepochopitelně navrhuje sazbu 30 procent.

Zdanění hráčů bude v praxi neproveditelné 

Podobný příběh je to i v případě navrhovaného 15procentního zdanění výher nad 50 tisíc korun, které má hráč provádět formou ročního daňového přiznání.

„Považujeme to za naprosto nelogické. Všude, kde byly podobné kroky zavedeny, byly velmi záhy zrušeny, například na Slovensku. Zásadně klesne rabat nám provozovatelům, a tím i státu výběr daně. Navíc půjde o nesmírně náročnou agendu pro stát na správu a vymáhání. Jsem si naprosto jist, že náklady na tuto správu budou vyšší než výnos,“ argumentuje Petr Knybel, generální ředitel Tipsportu. Podle něj tato povinnost také naštve statisíce klientů, tedy voličů, kteří si budou muset vést evidenci o stovkách, někteří o tisících sázek u různých společností za rok. „Pak by si měli najímat daňového poradce a podávat přiznání. To prostě nebude dělat nikdo, raději půjdou sázet na černý trh, kde nic takového nebudou muset řešit,“ vysvětluje Knybel. Jako nespravovatelnou a nevymahatelnou ostatně hodnotí daň z výher i analýza RIA, kterou zpracovalo samo ministerstvo. 

Hráči bez pomoci, český sport bez peněz 

Tuzemští provozovatelé kurzového sázení na půdě Institutu pro regulaci hazardních her dokončují ve spolupráci se státem a odborníky komplexní systém včasné detekce rizikového hráčství. Tento systém je ve světovém měřítku unikátní tím, že na něm spolupracují všechny velké firmy na trhu. Podle chování klienta dokáže automaticky vyhodnotit jeho rizikovost a na doporučení expertů, např. adiktologů, ho i zcela odstřihnout od sázení, a to napříč všemi provozovateli. Vývoj systému pohlcuje značnou část současných zisků hazardních firem. Pokud přestanou vydělávat, nebudou mít na investice do tohoto systému prostředky. 

Hráči se mezitím z výše popsaných důvodů hromadně přesunou na černý trh. Ilegálních stránek nabízejících v češtině možnost sázky jsou už znovu stovky. Tito provozovatelé sídlící často v Asii či daňových rájích nemají v ČR žádnou právní subjektivitu, neodvádějí tu žádné daně a zcela běžně hráčům nevyplácejí větší výhry. Jejich klienti se ocitnou zcela mimo pomoc státu, legálních provozovatelů či neziskových organizací. Přesto se stát namísto potírání těchto nelegálů nepochopitelně soustředí na další „boj“ s legálními firmami, které mu do kasy dosud přinášejí miliardy korun ročně. 

Zdanění obratu ve výši 30 procent by také znamenalo, že tuzemské sázkovky budou muset přestat investovat do aktivit podpory sportu a filantropie. Jen v případě Tipsportu, který je největším sponzorem českého sportu a generálním partnerem desítek ligových soutěží, sportovních klubů a turnajů, se tyto prostředky blíží miliardě korun ročně. 

Článek vznikl ve spolupráci se společností Tipsport. 
Text nevyjadřuje názor redakce.

Text nevyjadřuje názor redakce