Nákladní loď je naložena obilím a vyplouvá na naplánovanou trasu. Místo naftového motoru ji však pohání jiná síla – vítr. Staronový způsob pohonu lodí nyní testuje americká přepravní společnost Cargill. Ta osadila svoji loď Pyxis Ocean 37,5 metru vysokými plachtami, které jsou vyrobené ze stejného materiálu jako větrné turbíny. Vůbec první cesta takto vybavené lodi povede z Číny do Brazílie. Odtud by pak měla dopravit dodávku obilí do Dánska.
Námořní průmysl představuje okolo dvou procent celosvětových emisí CO2. Odvětví proto čelí velkému tlaku ze strany regulačních orgánů, ekologických skupin i vlastních zákazníků na jejich snížení. Využívání větru jako další možnosti pohonu by mohlo na jedné nákladní lodi pomoci k jejich redukci až o 30 procent za celou dobu její životnosti.
„Je to jeden z nejpomalejších projektů, na kterých jsme pracovali, ale bezpochyby má největší dopad na planetu,“ řekl BBC John Cooper, šéf britské firmy BAR Technologies, která se podílela na vývoji použité technologie. Předpokládá, že do roku 2025 bude polovina nově postavených lodí objednána právě s větrným pohonem. „Důvod, proč jsem si tak jistý, jsou naše úspory – jeden a půl tuny paliva denně. Dejte na plavidlo čtyři křídla a ušetříte šest tun paliva. To je 20 ušetřených tun CO2 za den. Ta čísla jsou masivní,“ vypočítává Cooper.
Podle šéfa společnosti Cargill Jana Dielemana je průmysl na cestě k dekarbonizaci. „Před pěti šesti lety, kdybyste se zeptali lidí v lodní dopravě na dekarbonizaci, řekli by ‚dobře, bude to velmi obtížné, nevidím, že se to stane v dohledné době‘,“ řekl BBC. Nyní se to dle něj ale mění. „O pět let později si myslím, že se narativ úplně změnil a všichni jsou skutečně přesvědčeni, že musí udělat svou část – všichni jen trochu bojují s tím, jak to uděláme.“
Sázka na vítr by mohla být dobrou volbou i podle odborníků. Upozorňují ale zároveň na to, že jeho role může být omezená. Nepraktické budou plachty například na kontejnerových lodích, které mají menší prostor na palubě, nebo v oblastech, kde je méně příznivý vítr, jak pro deník Financial Times uvedl výzkumník z oblasti lodní dopravy a energetiky Tristan Smith z University College London.
