Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul na 18 900 či 19 400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy. Záměr vyplývá z podkladů pro dnešní jednání tripartity.
Minimální mzda se naposledy zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun. Loni pak za nejnižší částku v Česku pracovalo asi 118 tisíc lidí. Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.
Nejnižší výdělek v Česku teď odpovídá zhruba 40 procentům průměrné mzdy. Podle první varianty navrhované EU by se měl do roku 2028 dostat na 45 procent průměru. Každý rok by tedy podíl rostl o jeden procentní bod. Od ledna příštího roku by to znamenalo přidání o 1600 korun. Zaměstnavatelům by se zvedly náklady na nejméně placeného pracovníka o 2141 korun měsíčně, tedy ročně o 25 690 korun. Celkem by je to mohlo stát 2,9 miliardy korun navíc. Stát by na sociálních odvodech získal 680 milionů korun navíc, na zdravotních dalších 290 milionů.
V případě druhé varianty by měla minimální mzda do pěti let odpovídat polovině průměrné mzdy. Podíl by tak každý rok rostl o dva procentní body. V lednu by se tedy měla částka zvednout o 2100 korun. Zaměstnavatelům by se náklady na zaměstnance zvedly o 2810 korun měsíčně, za rok o 33 718 korun. Celkem jsou to asi čtyři miliardy korun navíc. Na sociálních odvodech by státu přiteklo 930 milionů korun, na zdravotních 400 milionů.
Zaměstnavatelé se skokovým navýšením už dříve nesouhlasili, protože se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce a vyplácejí se v osmi stupních. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.
