Zoufalí lidé dělají zoufalé činy, zní pořekadlo, které je sice otřepané, ale často pravdivé. Před 85 lety, těsně po mnichovské dohodě, tento stav mysli přepadl část českých vojáků a politiků. Ve školách se sice žáci učí o Židenickém puči z ledna 1933, v němž chtěli moc převzít čeští fašisté, to ale byla jen bezvýznamná epizoda bez jakékoliv naděje na úspěch provedená zcela neseriózními postavami. Na začátku října roku 1938 v Praze zvažovali převzetí moci lidé úplně jiné kategorie. Ani oni se daleko nedostali – naštěstí.
V neděli 2. října 1938 ve dvě hodiny odpoledne měl pražský primátor Petr Zenkl neobvyklou návštěvu. Přišli za ním generál Lev Prchala a plukovník Emanuel Moravec. Dorazili přímo z velitelství III. sboru československé armády v Jihlavě, kde se dopoledne téhož dne účastnili tajné porady vysoce postavených důstojníků odmítajících kapitulaci Československa před podmínkami, které lídři čtyř velmocí stanovili v Mnichově. Zenkla si nevybrali náhodou – samozřejmě věděli, že na protest proti kapitulaci odstoupil z vlády premiéra Jana Syrového.
Co se dočtete dál
- Kdo byl nejvýraznější postavou pokusu o puč?
- Jak se spiklenci postavili k Edvardu Benešovi?
- Proč nakonec z puče nic nebylo a proč měl pravdu Beneš?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist