Není žádnou novinkou, že investoři v průměru zhodnocují své peníze hůře, než o kolik by mohli, kdyby nenakupovali na vrcholu a neprodávali na dně. Různé společnosti na základě přítoků a odlivů peněz ve fondech počítají, o kolik investoři v průměru vydělali méně.

To potvrzuje i jedna z nedávných studií společnosti Morningstar, která zpracovala údaje za posledních pět let. Podle ní zaznamenaly fondy největší přítoky na maximech v roce 2021, zatímco největší odlivy při poklesu v následujícím roce. Studie tedy znovu potvrdila špatnou výkonnost investorů kvůli jejich emocionálnímu chování.

Výsledky jsou kritické zejména pro investory velmi kolísavých sektorových nebo akciových fondů rozvíjejících se trhů. Abychom předcházeli špatné výkonnosti, musíme si uvědomit pár faktů o těchto mimořádných růstech. Zaprvé, netrvají příliš dlouho, a to zpravidla méně než deset procent doby. Zadruhé, mají obvykle značný vliv na celkovou průměrnou výkonnost. Zvláště když je vynecháme u kolísavých investic, naše výkonnost může být i po deseti letech horší než „peněžák“. Zatřetí, nevíme, kdy nastanou. Často sice bezprostředně po dosažení dna, které ale vidíme vždy až zpětně. Proto prevencí proti špatné výkonnosti je být dostatečně dlouho zainvestovaný (time in the market) než se pokoušet časovat trh (timing the market). Nabízí se také otázka, kdy je vhodná doba investovat a držet.

A odpověď na ni je poměrně jednoduchá – téměř vždy s výjimkou několika extrémů. Investovat na maximech v letech 1906 nebo 1929 znamenalo čekat klidně i více než patnáct let, než se hodnota investice dostala nad výši vkladu. Chce to ale opravdu hodně smůly takové okamžiky trefit. Po propadech se trhy zotaví většinou již za tři až pět let. To je doba, která se na horizontu dlouhodobého dynamického investora dá vydržet.

Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?

Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.

newsletter Peníze