Nalijme si čistého vína. Současná česká ekonomika má řadu problémů. Ty se nám začínají zároveň vrstvit a je potřeba si říct, že část z nich je pochopitelně provázaná. Některé jsou novějšího rázu, jiné jsou s námi už drahnou dobu. Mezi ty dlouhodobější patří také problém odlivu zisků u zahraničních vlastníků. To se týká především bankovního sektoru (tedy zrovna žádného inovačního „Silicon Valley“), s výrazným odstupem pak následuje automobilový průmysl a telekomunikace.
Za první tři čtvrtletí tohoto roku dosáhl odliv zisků do zahraničí hodnoty zhruba 286 miliard korun, což je o 27 procent více než minulý rok a zároveň přibližně čtyři procenta našeho nominálního HDP. Hlavními důvody byly a jsou vysoká ziskovost sektorů s většinovou zahraniční majetkovou účastí a částečně přirozeně vysoká inflace. V této statistice jsme za Lucemburskem a Irskem třetí v celé Evropské unii.
10 let stará lekce: Z deprese do euforie se ekonomika umí přepnout rychle. Češi se moc uskromňovat nechtějí
Čistá výnosnost zahraničních investic u nás navíc dosahuje přibližně 9,6 procenta a jediné Rumunsko ji má v Evropě vyšší. Kromě toho čelíme značným transferovým platbám, situaci, kdy typicky matka v zahraničí účtuje dceřiné společnosti platby za uměle předražené (většinou konzultantské) služby. Podle některých odhadů takto do zahraničí odtéká dalších asi 500 miliard korun, byť přesnou hodnotu neznáme a ta bude patrně ještě vyšší. Skutečně zde nejde pouze o jakési „mentální cvičení“, jelikož se bavíme celkem o 800 miliardách korun v čistém vyjádření.
Vládní konsolidační balíček s vypětím všech sil do veřejných rozpočtů vrátí 150 miliard během dvou let, a navíc asi částečně zpomalí ekonomiku. Pokud bude dále naše výkonová bilance takto záporná, bude to pro ekonomiku do budoucna znamenat další stagnaci nejen z důvodu nedostatku zdrojů pro investice, ale například i na mzdy. Měřit HDP je sice hezké, ale pokud tato veličina věrně nepopisuje výkon domácí ekonomiky (lépe řečeno také objem pro ni vytvářených zdrojů), pak se jedná o měřítko zavádějící.
Je to problém, na nějž je potřeba reagovat. Místo debat o zdanění „tichého vína“ a jim podobných bychom tak měli energii věnovat něčemu, co je podstatně materiálnější. Zatím to ovšem i v naší dlouhodobé hospodářské politice, včetně politiky antimonopolního úřadu, dále spíše vypadá podle hesla „psi štěkají a karavana jede dál“.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist