Fitness centrum, lékárna, restaurace nebo mateřská škola jsou služby, se kterými se běžně počítá při plánování nových obytných čtvrtí. Přemýšlet stejně nad budováním průmyslového areálu už zdaleka není tak obvyklé. V budoucnu by ale takových komplexů mohlo přibývat, občanská vybavenost a celková kvalita života zaměstnanců i okolních obyvatel totiž patří ke kritériím, na která se zaměřují některé mezinárodní certifikace udržitelnosti staveb. A ty se v posledních letech stávají standardem nejen u obytných a kancelářských, ale také u industriálních budov.

Průkopníkem je v této oblasti nemovitostní skupina Urbanity, která pro svůj průmyslový kampus v Tachově získala v mezinárodním hodnocení BREEAM Communities známku „excelent“, což je druhé nejvyšší možné ocenění. Projekt se tím stal prvním areálem s převažujícím výrobním zaměřením na světě, který obdržel tento certifikát týkající se komunitního života. „Běžně se tímto způsobem oceňují nové městské čtvrti nebo rezidenční development,“ říká Vendula Běťáková ze společnosti Grinity, která tachovskému průmyslovému komplexu certifikaci zprostředkovala. Komunitní rozměr se ale do budoucna může stát významnou přidanou hodnotou i v industriálním developerském odvětví.

„Projekt klade obrovský důraz na občanskou vybavenost, která v dnešních průmyslových komplexech v zásadě chybí. Areál vlastně bude fungovat jako takové malé městečko,“ pokračuje Běťáková. Certifikát přináší souhrnný pohled na urbanistické řešení areálu. Hodnotí, jak se v něm nakládá s energiemi a vodou, jaké prostředí poskytuje zaměstnancům i jaký má vliv na širší okolí. Řeší mimo jiné udržitelné formy dopravy, venkovní osvětlení, sadové úpravy nebo komunikaci s místními obyvateli a úřady.

Mezinárodní certifikace udržitelné výstavby

  • BREEAM – britský systém hodnocení vlivu stavby na životní prostředí, budovy známkuje na škále obstojná – dobrá – velmi dobrá – výborná – mimořádná
  • LEED – certifikát amerického institutu GBCI, budovy vyhodnocuje jako certifikované, stříbrné, zlaté nebo platinové
  • DGNB – německá metodika posuzuje budovy na základě environmentálních, ekonomických a sociokulturních kritérií, všechny tři oblasti mají při hodnocení stejnou váhu

Průkaz udržitelnosti jako nový standard

Mít u průmyslové budovy mezinárodně uznávaný „průkaz udržitelnosti“ bylo ještě před deseti lety výjimkou, dnes už se jedná o běžný požadavek. V komunitní kategorii je sice tachovský komplex pionýrem, jinými typy certifikátů se ale v Česku pyšní stovky průmyslových budov. Jen v rámci prestižního hodnoticího systému BREEAM je v tuzemsku aktuálně certifikováno 625 budov a projektů, z toho zhruba polovina je průmyslových. Pět českých industriálních staveb má dokonce nejlepší možnou známku na hodnoticí škále.

Certifikát udržitelnosti je často podmínkou financování nebo požadavkem ze strany nájemců. Proto o profesionální certifikaci roste zájem i v průmyslovém sektoru. „V posledních letech se výrazně zvýšila poptávka právě po průmyslových, většinou skladovacích halách. Je to vlastně nejčastější certifikace, kterou u nás nyní děláme,“ potvrzuje Vojtěch Šiman, specialista na udržitelnost a energie ze společnosti Enerfis. Zdůvodňuje to také tím, že Česko má ideální polohu pro přepravu zboží, přitahuje řadu velkých mezinárodních firem, které tu chtějí mít překladiště a certifikát udržitelnosti je pro ně standardizovanou podmínkou.

Český certifikační nástroj SBToolCZ vychází z tuzemských podmínek a legislativy.

K nejrozšířenějším zahraničním certifikacím patří kromě již zmíněného britského systému BREEAD ještě americký LEED a německý DGNB. Kromě navrhovaných nebo již existujících a provozovaných budov hodnotí také urbanistická řešení.

Posuzovaná kritéria se u jednotlivých systémů liší, společný je důraz na energetické úspory, odpovědné nakládání s odpadem a vodou, použití materiálů, které nezatěžují přírodu, vytváření zdravého životního prostředí, včetně přirozeného osvětlení a větrání.

U urbanistických návrhů se pak hodnotí také podpora alternativní dopravy, dostupnost obytných budov, rekreace a občanské vybavenosti. Právě v systému BREEAD je kladen velký důraz na komunikaci s místní komunitou, požaduje se třeba detailní sběr názorů všech dotčených účastníků a jejich zapracování do výsledného návrhu projektu.

Hlavním rysem certifikace BREEAM je přidělování kreditů za výkonnostní kritéria, která jdou nad rámec místních předpisů a regulací. V praxi to znamená, že nestačí pouze dodržovat platné předpisy, ale požaduje se nadstandard.

Každý certifikační systém pak má svou vlastní známkovací škálu, na které hodnocenému objektu udělí stříbrný, zlatý či platinový diplom, případně příslušné slovní a procentuální hodnocení. Náročné je na tom to, že se podmínky k získání stanovených známek průběžně zpřísňují, protože reagují na zvyšující se nároky odpovídající legislativy. Žádný certifikát navíc není platný napořád. Hodnocení je třeba pravidelně opakovat, takže když budova získá při výstavbě dobrou známku, nemusí to ještě znamenat, že ji při pozdějším hodnocení obhájí.

Jedno ekologické řešení nestačí

Přímo pro české prostředí vznikl certifikační nástroj SBToolCZ. „Je lokalizovaný pro Česko a jako jediný respektuje místní klimatické, stavební a legislativní poměry,“ vyzdvihuje výhody českého certifikačního systému Kateřina Klepačová, výzkumná pracovnice Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) na ČVUT. Mezi jeho přednosti patří i metodika, která je volně dostupná online, text v českém jazyce a výrazně nižší náklady na celý proces hodnocení.

Trend environmentální certifikace průmyslových budov považují experti z ČVUT za celkově prospěšný, protože posouvá stavebnictví k odpovědnějšímu přístupu. „V současné době je velký tlak na výstavbu udržitelných budov. Napomáhá tomu samozřejmě evropská legislativa a také způsob financování, kdy banky zvýhodňují právě udržitelné projekty,“ dodává další výzkumný pracovník UCEEB Jakub Diviš.

Průmyslové stavby

Stáhněte si přílohu v PDF

Zdůrazňuje přitom potřebu začlenit požadavky na udržitelnost už do návrhu stavby, přizvat k tomu odborníka na udržitelnost i další cílové skupiny a vést s nimi diskusi.

Další výzvou je podle Diviše správné uchopení udržitelného návrhu, nejen hledání cesty, jak získat vysoké bodové ohodnocení v rámci certifikace. „Jsou investoři, kteří tlačí na kvalitu svých staveb, aniž by řešili nějakou certifikaci,“ připomíná výzkumník. Upozorňuje také na to, že některé ekologické principy si mohou protiřečit: „U intenzivní zelené střechy se například téměř veškerá dešťová voda vsákne a není pak žádná zadržena v záchytném systému, ze kterého by mohla být zalévána zeleň v okolí budovy,“ představuje situaci, kdy je nutné hledat optimální vyvážení celého projektu. „Certifikace udržitelnosti nás nutí právě tyto kompromisy řešit. Jedno jediné udržitelné řešení nestačí,“ uzavírá Diviš.

U průmyslových budov má hodnocení udržitelnosti význam také proto, že svou velikostí a charakterem výrazně ovlivňují své okolí. Tlak na ekologickou i společenskou odpovědnost z nich může udělat přívětivější a zdravější místa, která méně zatěžují životní prostředí, krajinu a místní komunitu.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Průmyslové stavby.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist