Proč v zimě tloustneme, máme deprese, ale navzdory tomu více sexu

Stává se vám, že se v zimních měsících cítíte sklesle? Nejste sami. Americká psychiatrická asociace odhaduje, že se v zimě asi u pěti procent Američanů objeví forma deprese známá jako sezonní afektivní porucha neboli SAD. Podobné je to podle Centra pro závislost a duševní zdraví v Kanadě, kde trpí SAD dvě až pět procent populace, přičemž dalších 10 až 15 procent má mírnou formu sezonní deprese.

Co to SAD vlastně je? U lidí, kteří touto poruchou trpí, se obvykle objevují pocity beznaděje, letargie a mají sníženou motivaci k činnostem, které je jinak baví.

Vědci dávají SAD a obecnější nárůst depresí v zimě do souvislosti s tím, že jsou lidé méně vystavení slunečnímu záření, což vede ke snížení hladiny neurotransmiteru serotoninu. Serotonin je v podstatě chemický posel v mozku, který hraje klíčovou roli při regulaci několika funkcí, jako je nálada, chuť k jídlu a také cirkadiánní rytmus, což jsou vlastně lidské vnitřní biologické hodiny regulované světlem a tmou. Určují náš cyklus spánku a bdění, řídí metabolismus, růst a uvolňování hormonů. Potíž je v tom, že když v zimě náš mozek obdrží signály o omezeném denním světle, uvolní hormon melatonin, aby podpořil spánek – a to i přesto, že nám do typické doby, kdy usínáme, zbývají ještě hodiny. Toto předčasné uvolňování melatoninu způsobuje narušení cyklu spánek–bdění.

U některých lidí to může způsobit náladovost, ospalost během dne a ztrátu regulace chuti k jídlu, což obvykle vede k nezdravému mlsání. Lidé se sezonní afektivní poruchou tak často touží po potravinách bohatých na jednoduché cukry, jako jsou sladkosti.

V souladu s myšlenkou, že sluneční světlo hraje klíčovou roli, je SAD častější v severnějších oblastech světa, jako je Skandinávie a Aljaška, kde jsou dny nejkratší a zimy nejdelší (mimochodem, lidé žijící na Aljašce mají devětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou trpět SAD, než ti, kteří žijí na slunné Floridě).

Fenomén

Bezbožné milénium aneb Jak automatizace a umělá inteligence zabíjí víru v Boha

24. 11. 2023 ▪ 5 min. čtení

Vedle depresí s sebou zima a krátící se dny přináší pro řadu z nás další (již zmíněný) nepříjemný vedlejší efekt – příliš mlsáme a přibíráme na váze. Jak ukázal jeden nedávný přehled studií, průměrný přírůstek hmotnosti během vánočních svátků činí asi jeden až tři kilogramy. Pravděpodobně za to přitom nemůže jen nadměrná konzumace svátečních dobrot. Jak vědci připomínají, v minulosti znamenala zima na mnoha místech světa nedostatek jídla. Snížení pohybu v zimním období a snaha co nejvíce si „nacpat“ žaludek mohly být evoluční adaptací na tento nedostatek. Přičemž platilo, že pokud byli předkové, kteří takto reagovali na chladnější a zimní prostředí, ve výhodě, evoluční procesy se postaraly o to, aby se tyto adaptace zakódovaly v našich genech.

Mimochodem, zimní „blbou“ náladou netrpí jen lidský rod. Sezonní poklesy nálady vykazují i jiné živočišné druhy, například náš příbuzný primát makak rhesus. Jak ostatně tvrdí někteří vědci, SAD vykazuje mnoho paralel s hibernací – dlouhým spánkem, během kterého medvědi hnědí a mnoho dalších druhů vypíná svůj metabolismus a vynechává nejhorší období zimy. Tato porucha tak může mít kořeny v evolučních adaptacích, které nám šetřily energii v ročním období, kdy byl obvykle nedostatek potravy a kdy nižší teploty kladly na organismus větší energetické nároky.

Jestli stejně jako já v zimě tloustnete a přepadají vás chmury, tady je pár rad vědců, jak se zimní depresí bojovat. Hned po ránu otevřete okna, aby dovnitř pronikalo sluneční světlo. Pokud je to trochu možné, nebuďte během dne jen zavření v práci, ale projděte se venku. Zvyšte množství světla ve své domácnosti a kanceláři. Snažte se pravidelně cvičit a od Skandinávců převezměte myšlenku „Friluftsliv“ neboli „života na čerstvém vzduchu“. Jak říká jedno švédské pořekadlo, „neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení“. Nedbejte na rozmary počasí, vhodně se oblečte a travte co nejvíce času venku.

A jestli ani tohle nezabere, pak tu mám poslední poznámku, která by vám snad mohla trochu zvednout náladu. Jak vědci zjistili, zima přináší ještě jednu podstatnou změnu chování. Navzdory depresím a přibývajícímu objemu v pase jsme poněkud „rozpustilejší“.

Jak například ukazují údaje o porodnosti, v zemích na severní polokouli jsou děti častěji počaty v zimních měsících než v jiných ročních obdobích. Vědci rovněž zjistili, že prodeje kondomů, výskyt pohlavně přenosných chorob a vyhledávání pornografie a prostituce na internetu vrcholí na konci léta a v zimních měsících. Příčina tohoto uvolněného chování je nejasná, teorií je hned několik. Například platí, že děti narozené koncem léta mají oproti souputníkům narozeným v jiných ročních obdobích řadu zdravotních výhod (mimo jiné bylo v minulosti na konci léta k dispozici více jídla). Roli mohou hrát i změny pohlavních hormonů měnících libido či jednoduše více příležitostí k sexu.