Obvyklou představu, že umělé oplodnění (IVF) je přece na pojišťovnu, devětadvacetiletá Alexandra Ošmerová s nadsázkou rozbíjí srovnáním se svými vrstevníky. „Když se na ně podívám, všichni mají dům, pěkné auto a dvě děti. My máme dvoupokojový byt, ojeté auto a jedno dítě. Všechno jsme dali za IVF,“ říká a vzpomíná, že když procházeli tři roky trvající léčbou, vydělávali v podstatě jen na ni.
Zdravotní pojišťovny v Česku skutečně přispívají až na čtyři cykly umělého oplodnění, a to do 40. narozenin léčené ženy. Páry ale musí počítat s tím, že část nákladů budou hradit ze svého. Dopředu přitom málokdy vědí celkovou sumu, protože to, jak bude léčba dlouhá a jak přesně bude probíhat, nikdo předem nedokáže říct.
Páry doplácejí za léky, některá vyšetření a moderní doplňkové metody, které mohou úspěšnost léčby zvýšit. Na tom, jak přínosné některé z nich jsou, a jestli vůbec, se přitom odborníci z celého světa dosud neshodnou.
Co se dočtete dál
- Kolik v průměru přispívá VZP na umělé oplodnění.
- Co se počítá jako jeden pokus.
- O jakých doplňkových metodách odborníci pochybují.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
