Chemická produkce v EU loni klesla. Na trhu jsou ale vidět náznaky oživení

Prudký nárůst cen chemické produkce v roce 2022, vyvolaný růstem cen energií, se podepsal na klesajícím počtu zakázek v chemickém průmyslu. V loňském roce se ceny postupně stabilizovaly a na trhu jsou vidět signály mírného zlepšení. Podle Evropské rady chemického průmyslu CEFIC sice generuje obor v regionu roční tržby více než 760 miliard eur, tedy téměř 19 bilionů korun, ale jeho konkurenceschopnost nyní silně ovlivňují vysoké náklady na energie a nedostatečná poptávka. Podle listopadových čísel v Česku hodnota nových zakázek v chemickém průmyslu meziročně klesala dvojciferným tempem.

Za poklesy nových zakázek může být nahrazení finálních chemických výrobků z Číny, která v poslední době uvedla do chodu několik větších chemicko‑technologických závodů a i v době energetické krize byla jejich produkce konkurenceschopná. „Někteří koncoví zákazníci jsou proto spíše nyní navyklí odebírat od nich nebo od evropských firem, které se do Číny vypravily za nižšími výrobními náklady,“ vysvětluje Martin Janíčko z katedry ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. „Roli může hrát i objem zásob. Zejména u některých koncových zákazníků se nahromadily zásoby ve chvíli, kdy ještě před největšími cenově energetickými šoky měli zafixované ceny od dodavatelů,“ dodává Janíčko.

K výraznému poklesu poptávky došlo po prudkém nárůstu cen chemické produkce v roce 2022 v reakci na růst cen energií. „Nenapomohlo jí ani celkové průměrné snížení cen v průběhu roku 2023 o 5,5 procenta, kdy hnojiva například zlevnila o 27 procent, plasty o 11 procent, přičemž některé speciální chemikálie nadále podražovaly,“ říká Ivan Souček, ředitel Svazu chemického průmyslu České republiky.

Podle něho se již cenová úroveň v druhé polovině roku 2023 stabilizovala, ale pokles chemické produkce v roce 2023 zaznamenaly všechny země EU. „Byť v některých komoditách dochází k oživení – jedná se zejména o syntetické kaučuky, hnojiva a dlouhodoběji některé speciální chemikálie a bytovou chemii,“ říká Ivan Souček.

Některých podoborů se útlum nedotkl

Průmysl, který vyrábí petrochemické produkty, polymery, základní anorganické látky, speciální a spotřební chemikálie, není zasažený ve všech oborech stejně. Například oboru bazénové chemie se naopak daří. Český výrobce a prodejce chemikálií do bazénů, vířivek a jezírek, společnost Proxim, která přes polovinu své produkce exportuje, eviduje nárůst zakázek. „V našem oboru se trh poměrně rozšířil v průběhu posledních let díky rozvoji výstavby soukromých bazénů. Tento boom se v loňském roce sice zastavil, ale bazény, které dosud byly vybudovány, vyžadují péči a samozřejmě i produkty pro chemickou úpravu vody,“ vysvětluje ředitel společnosti Jan Kroupa.

„Co vidím jako pozitivní, je stabilizace trhu s chemickými surovinami, ceny se po velkých výkyvech ustálily, dostupnost surovin je lepší než před dvěma roky. Například u chlornanu sodného se cena od začátku roku 2022 do půlky roku 2023 zvedla o 58 procent a aktuálně je 28 procent nad cenou z počátku roku 2022. Trichlorisokyanurová kyselina narostla mezi roky 2021 a 2022 o sto procent, nyní je téměř zpět na úrovni roku 2021,“ říká Jan Kroupa ze společnosti Proxim.

Celkové zpomalení české ekonomiky v uplynulém roce se výrazněji neodrazilo na tržbách společnosti Bochemie, která vyrábí širokou škálu produktů, od prostředků ochrany dřeva přes dezinfekční a čisticí prostředky až po průmyslové akumulátory.

Firma, která vyváží do více než 120 zemí světa, se stabilně drží na třech až pěti procentech meziročního růstu. „Díky diverzifikaci portfolia a proexportní strategii nepředstavuje pokles v jednom segmentu trhu pro nás existenční hrozbu. V uplynulém roce například došlo k poměrně citelnému útlumu v sektoru stavebnictví, který se odrazil v poklesu tuzemského prodeje našich přípravků pro impregnaci dřeva, který jsme však byli schopni kompenzovat exportem. Významný dopad na nás ale měl globální vývoj ocelářství, kvůli kterému klesly prodeje Feropuru (prostředku na moření ocelí a slitin – pozn. red.) o 40 procent,“ říká Miloslav Vodička, předseda představenstva Bochemie.

Trh ovlivňuje nestabilní geopolitická situace

Firmy se také dotklo strmé zvyšování cen energií a dalších vstupů, stejně jako jejich omezená dostupnost. Podnikání silně proexportně orientované společnosti navíc výrazně ovlivňují i globální události a geopolitické změny.

„Konflikt na Blízkém východě, který způsobuje značnou nejistotu, negativně ovlivňuje prodej našich výrobků v dané oblasti a ohrožuje globální dodavatelské řetězce. Arabský poloostrov je pro nás jedním z klíčových trhů, kam dodáváme průmyslové baterie pro odvětví těžby a zpracování ropy a zemního plynu, stejně jako pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. V této části světa máme ambiciózní plány jak prodejní, tak investiční, které jsou aktuálním konfliktem značně komplikovány,“ vysvětluje Miloslav Vodička.

Pavel Kaidl, vedoucí odboru externí komunikace Orlen Unipetrol RPA, také očekává, že napjatá geopolitická situace a složité makroekonomické podmínky budou firmu ovlivňovat i v tomto roce. „Drahé energie a emisní povolenky výrazně zvyšují naše náklady na výrobu pohonných hmot, petrochemikálií i hnojiv. Na konci letošního roku navíc přejdeme na zpracování neruských ropných směsí, což nám také přinese zvýšení nákladů,“ říká Pavel Kaidl.

Chemický průmysl

Stáhněte si přílohu v PDF

Pozitivní signály bez záruky

Podle CEFIC existují určité náznaky oživení pro pododvětví chemikálií. Údaje z listopadu 2023 ukazují, že chemická výroba v sedmadvaceti zemích EU byla zhruba o jedno procento vyšší než v roce 2022. Zatím se ale zdá, že náznaky oživení nemají stabilní charakter.

„Ztracený objem produkce, zejména v Německu, na kterém je významně závislá i Česká republika, se možná už nikdy nevrátí,“ domnívá se Ivan Souček ze Svazu chemického průmyslu České republiky. Podle něj bude snížený obchod a slabá celosvětová poptávka i nadále nepříznivě ovlivňovat vyhlídky odvětví v letech 2024 až 2025.

„Pozitivním signálem je přes výše uvedené skutečnost, že přece jenom exporty převyšují objem importů do EU. Negativním signálem je ale celkové snížení poptávky, v průběhu roku 2023 došlo k poklesu dovozů o více než dvacet procent, zatímco exporty se snížily o více než pět procent,“ říká Ivan Souček.

Martin Janíčko z VŠE v Praze očekává oživení o něco rychlejší než u zbytku průmyslu. „Nějaký ‚úprk vpřed‘ patrně nenastane, jelikož ekonomické prostředí je pořád křehké. Ovšem data za poslední kvartál 2023 by měla být již optimističtější a měla by předznamenat obecné zlepšení v celém letošním roce. Na potvrzení zlepšení ale bude potřeba počkat aspoň do poloviny roku,“ říká Martin Janíčko.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Chemický průmysl.