Zmínkám o bankovním sektoru dominuje poslední dobou následující narativ: Vysoké úrokové sazby jim pomohly k mimořádným příjmům, když se však na tuto mimořádnost uvalila daň, nevynesla to, co měla. To je ale špatná optika. Pokud totiž zasadíme období vysokých úrokových sazeb do celkového rámce, vyjde nám úplně jiný obrázek. A to se stále bavíme jen o jedné kapitole. Význam bankovního sektoru pro ekonomiku, stát a občany je totiž mnohostranný.

Obecně se má za to, že prostředí vysokých úrokových sazeb jde bankám k duhu, protože nabízí prostor pro větší marže. To však může platit jen ve velmi krátkém období. Pokud by byly sazby nastaveny na nesprávné vysoké úrovni, banky by začaly trpět vyššími ztrátami z nesplácených úvěrů a růst jejich úvěrových obchodů by se zastavil. České banky navíc vyšší sazby platné od roku 2022 z velké části přenesly do úroků na klientských vkladech. V loňském roce se úrokové náklady na vklady meziročně zvýšily bezmála o 110 miliard korun.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Kam banky přenesly velkou část úrokových výnosů?
  • Kolik banky drží státních dluhopisů?
  • Jak bankovní sektor obstál v posledních náročných letech?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.