Zmínkám o bankovním sektoru dominuje poslední dobou následující narativ: Vysoké úrokové sazby jim pomohly k mimořádným příjmům, když se však na tuto mimořádnost uvalila daň, nevynesla to, co měla. To je ale špatná optika. Pokud totiž zasadíme období vysokých úrokových sazeb do celkového rámce, vyjde nám úplně jiný obrázek. A to se stále bavíme jen o jedné kapitole. Význam bankovního sektoru pro ekonomiku, stát a občany je totiž mnohostranný.
Obecně se má za to, že prostředí vysokých úrokových sazeb jde bankám k duhu, protože nabízí prostor pro větší marže. To však může platit jen ve velmi krátkém období. Pokud by byly sazby nastaveny na nesprávné vysoké úrovni, banky by začaly trpět vyššími ztrátami z nesplácených úvěrů a růst jejich úvěrových obchodů by se zastavil. České banky navíc vyšší sazby platné od roku 2022 z velké části přenesly do úroků na klientských vkladech. V loňském roce se úrokové náklady na vklady meziročně zvýšily bezmála o 110 miliard korun.
Co se dočtete dál
- Kam banky přenesly velkou část úrokových výnosů?
- Kolik banky drží státních dluhopisů?
- Jak bankovní sektor obstál v posledních náročných letech?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
