Proč jsou lidé z chudých zemí spokojenější? Netrápí je tři zásadní problémy, které ubírají štěstí bohatší části světa

Po dlouhá desetiletí se hospodářský růst země používá jako měřítko blahobytu jejích obyvatel. Původ tohoto uvažování lze vysledovat do roku 1776, kdy vydal Adam Smith dílo Bohatství národů, v němž vyzdvihl přednosti hospodářského růstu a jeho mechanismů, které zvyšují životní úroveň všech. Hospodářský růst přece znamená, že máme více věcí, a více věcí znamená, že roste i naše životní úroveň a prosperita. Dosavadní vědecký výzkum rovněž potvrzoval tezi, že existuje zřejmá souvislost mezi příjmem, bohatstvím a životní spokojeností. Čím více peněz někdo má, tím by měl být také spokojenější. Čím bohatší je země, tím šťastnější by měli být i její občané. Problém je, že tomu tak evidentně není.