Ochota bank půjčovat zbrojařům roste, ale jen pozvolna

Zbrojaři si dlouhodobě stěžují, že je pro ně velmi obtížné dosáhnout na úvěry od bank. A to ať jde o financování výstavby nových výrobních kapacit, nebo nákupu materiálu, aby zvládli uspokojit zvýšenou poptávku. Některým finančním institucím to zapovídají jejich vlastní etická pravidla a zbraně řadí mezi obory, s nimiž nechtějí mít nic společného, jako je třeba výroba elektřiny z uhlí či tabákový průmysl. Po více než dvou letech od vypuknutí války na Ukrajině se zdá, že se situace začíná měnit.

Podle lidí z oboru pomáhá osobní angažovanost ministryně obrany Jany Černochové a komunikace s bankovním sektorem se zlepšuje. Jde to však jen po drobných krůčcích. „Banky jako nadnárodní korporace mají velkou setrvačnost chování a změny nepřichází tak dynamicky, jak by bylo potřeba,“ říká prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Po skončení prvního pololetí chce mezi firmami z obranného průmyslu udělat průzkum, jak se podmínky a spokojenost s bankovním sektorem změnily.

Zbrojaři nicméně oceňují především to, že se o problému začalo veřejně mluvit.

Tomu půjčí, tomu ne

Domácí banky podle České bankovní asociace půjčily tuzemským zbrojařům celkem přes 30 miliard korun, přičemž větší část této sumy připadá na dvě velké banky. U České spořitelny se úvěrová expozice v obranném průmyslu pohybuje mezi 12 a 15 miliardami korun, u Komerční banky pak dosahuje takřka 11 miliard korun. Zbytek si mezi sebe dělí několik dalších finančních ústavů.

Banky tvrdí, že obranný průmysl lze financovat, ale pouze za splnění jasně daných podmínek. Považují ho totiž většinou za citlivý sektor a při rozhodování, zda úvěr dané firmě poskytnou, hraje roli například země určení nebo druh exportovaného zboží. „Nefinancujeme například některé typy zbraní, nefinancujeme vývoz do určitých zemí,“ říká mluvčí KB Šárka Nevoralová.

Banka nicméně posuzuje ekologickou udržitelnost jejich činnosti podle stejných pravidel a kritérií jako u obdobných civilních sektorů. „Tedy stejně jako obdobné strojírenské nebo metalurgické výroby nebo například jako automobilový průmysl. Fakt, že jde o zbrojní výrobu, na tom nic nemění,“ říká Nevoralová. Komerční banka poskytuje financování například pro Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada. Pomáhala také při vstupu zbrojařského holdingu Colt CZ Group na pražskou burzu a je hlavní financující bankou při jeho expanzi.

Mluvčí České spořitelny Filip Hrubý připomíná, že banka běžně financuje zbrojní dodávky směřující na Ukrajinu. „Neuplatňujeme žádná speciální omezení, která by nám bránila ve financování zbrojních dodávek směřujících na Ukrajinu. Vždy pochopitelně dobře prověřujeme, aby námi financovaný materiál neskončil v rukou ruské armády a jiných teroristických skupin,“ říká Hrubý.

Petr Plocek z UniCredit Bank říká, že skupina nepodporuje země, které jsou zapojeny do konfliktů nebo aktivit spojených s jadernými nebo kontroverzními zbraněmi. Banka nemá problém poskytnout investiční financování, například na pořízení výrobní linky, pokud je daná firma finančně zdravá. „U provozního financování výroby musí být odběratelem česká vláda nebo vláda některé ze zemí NATO. Stát má řadu nástrojů, jak snížit riziko, že by se zbraně následně dostaly do špatných rukou,“ vysvětluje Plocek.

Ani halíř z Ukrajiny

Na horší přístup k bankovním úvěrům si v minulosti stěžovali nejvíce menší a středně velcí zbrojaři. Radek Šalša z České bankovní asociace říká, že banky musí ve všech případech pečlivě posuzovat úvěruschopnost té které firmy, ať už je z obranného, nebo jiného odvětví.

„Důležitá jsou ovšem také specifika regulací licencí k obchodování s obranným materiálem, důležitou roli hrají i omezení plynoucí z mezinárodních sankcí a samozřejmě nelze pominout ani pravidla, která mají zamezit praní špinavých peněz,“ vypočítává Šalša.

Jenže narazit mohou i větší firmy, a to pokud jde o zákonné limity pro financování nebo pojišťování zakázek. Finanční ředitel CSG Zdeněk Jurák před časem HN řekl, že navýšení limitů exportního pojištění nebo zapojení Evropské investiční banky by pomohlo Evropě šlápnout na plyn v dozbrojování. „V současnosti nemohou banky zvětšit svou angažovanost a uspokojit tak rostoucí poptávku po financování ze strany obranného průmyslu,“ uvedl Jurák.

Na problémy mohou zbrojaři narazit i jinde než v případě úvěrů. U některých bank se setkávají s neochotou provádět platby za obchody s vojenským materiálem. Potřebují finanční domy i kvůli vystavování různých garancí, bez nichž lze jen stěží konkurenceschopně podnikat na světovém trhu. Podle Hynka zbrojaři sondují, jaké alternativy mají. A jak by s financováním výroby, investic či s prováděním platebních transakcí mohl pomoci nebankovní sektor.

„Válka na Ukrajině probíhá přes dva roky, přesto jedna z velkých bank lpí na pravidle, že nelze přijímat platby za dodávky vojenského materiálu ze země válečného konfliktu. Vyžaduje jeho dodržování ve všech svých zahraničních pobočkách,“ říká Hynek. Jinými slovy, ukrajinské ministerstvo obrany nemůže prostřednictvím této banky zaplatit ani halíř. Podle Hynka jde přitom o banku, která v minulosti neměla k obchodům s vojenským materiálem tak odmítavý postoj jako jiné peněžní ústavy.

Místo ESG potřebuje Evropa DSG

Zbrojaři pochopitelně mohou získat finanční prostředky pro investice nebo pracovní kapitál i na mimobankovním trhu. „Lze zvážit fondové struktury, dluhopisy a další. Česko podporuje exportéry nejen v obranném průmyslu například pomocí pojišťovny EGAP a České exportní banky, připravují se také možnosti v rámci Národní rozvojové banky,“ shrnuje Milan Šlapák, šéf investiční skupiny RSBC, jejímž jedním z pilířů je obranný průmysl.

Skupina Colt CZ, pod jejíž křídla patří uherskobrodská Česká zbrojovka, si dokonce před pár lety došla pro peníze investorů na pražskou burzu. Během posledních let vydala tři emise dluhopisů. „Přestože naše skupina restrikce ze strany bank nepociťuje, ceníme si aktivit ministryně obrany Jany Černochové ve věci přístupu bank k obrannému průmyslu,“ říká mluvčí firmy Eva Svobodová.

RSBC i další firmy nyní zkoumají, jaké možnosti nabídne European Defence Fund (jeho využití představuje článek na str. 11). Podle Šlapáka je důležité, aby především menší banky nebo instituce bez předchozích zkušeností vnímaly, jak privátní sektor řídí rizika a soulad s legislativními požadavky. „Chápu obavy bank z reputačních a zákonných rizik vyplývajících z regulatoriky obchodu s vojenským materiá­lem, nicméně kvalitní firmy na to mají zavedené procesy a vnitřní kontrolu,“ říká Šlapák.

Obrana a bezpečnost

Stáhněte si přílohu v PDF

K lepšímu financování obranného průmyslu už z evropských politiků vyzval kdekdo, včetně šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Před časem českým médiím řekla, že unie potřebuje více zbrojařských firem. V Česku nedávno vznikly expertní skupiny se zástupci ministerstva obrany, zbrojařů a bank. Podle Šalši ministerstvo lépe chápe, s jakými problémy se banky při poskytování úvěrů mohou setkávat a jaké regulace musí zohledňovat. „Tato jednání pomáhají odstraňovat předsudky, které se občas objevují,“ dodává Nevoralová z KB.

Úředníci ministerstva jsou navíc k dispozici bankéřům, kteří řeší konkrétní žádosti českých firem o financování výroby spojené se strategickými potřebami státu. „Některé firmy obranného průmyslu už nám avizovaly, že jejich komunikace s bankami se v posledních dnech zlepšila,“ tvrdí mluvčí ministerstva David Polák.

Podle zbrojařů by nicméně měla být mnohem aktivnější i Evropská investiční banka, kterou vlastní členské státy EU a poskytuje firmám napříč sektory zvýhodněné úvěry. Kdyby začala financovat firmy evropského obranného průmyslu s tím, že se jedná o strategický zájem EU, pak by mohly změnit vidění obranného průmyslu v mnohem větší míře i komerční banky. „Politika EU by se měla přesměrovat od ESG (environmental, social, governance) k DSG, kde D zastupuje defence, tedy obranu. Považuji to za existenční nutnost,“ dodává Hynek.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Obrana a bezpečnost.