Je to necelý rok, kdy poslanec TOP 09 Miloš Nový překvapil nápadem zrušit Karlovarský kraj. Mnoho Karlovarských to tehdy vnímalo jako snahu získat si pozornost v době, kdy region zrovna žil událostí sezony – Mezinárodním filmovým festivalem. Poslanec to však nevzdal a připravuje ještě mnohem rozsáhlejší iniciativu.

„Od začátku to nebylo jen o Karlovarském kraji. Celé krajské zřízení, které vzniklo k 1. lednu 2000, zasluhuje po skoro čtvrt století přehodnotit a zefektivnit,“ říká Nový. Současných 14 krajů by ve svých vizích předělal na osm. A nerušil by jen ty nejmenší.

Například Liberecký kraj se podle něj nabízí spojit s Ústeckým a vrátit se k dřívějšímu Severočeskému. V případě Královéhradeckého a Pardubického zase vidí jako logické spojení ve Východočeský kraj. Zcela by pak zrušil Vysočinu, která v současnosti zahrnuje část Čech i Moravy. Ta byla vytvořena se zmíněnou reformou k roku 2000 z okresů, které původně spadaly hned do tří krajů – Jihomoravského, Jihočeského a Východočeského. 

Výrazně přepsaná by byla také mapa Moravy, kde by namísto pětice krajů zbyly tři spojené s největšími městy Brnem, Ostravou a Olomoucí.

„Místo uměle vzniklého Zlínského kraje je uprostřed Moravy historické centrum Olomouc. A pak je tady obrovský Středočeský kraj, který ale žádné přirozené centrum nemá. Nabízí se proto rozšířit stávající velkou Prahu a zbytek kraje přičlenit na západ, jih, východ a sever Čech. Tím bychom měli pět krajů v Čechách plus zmíněné tři na Moravě a ve Slezsku,“ přibližuje Nový.

Poslanec, který je ve sněmovně místopředsedou rozpočtového výboru, si uvědomuje, že svým záměrem mnohé rozladí a že šance na přijetí podobných změn v tomto volebním období je minimální. Předělat krajské zřízení by totiž vyžadovalo ústavní většinu – tedy 120 hlasů ve sněmovně a dvě třetiny v Senátu.

„Ale jde o to začít se o tom vážně bavit. V době, kdy je stát zadlužený a hledá úspory, nedává smysl držet si tady kraje, v nichž většina lidí ani neví, kdo je tam hejtmanem, a v případě zmíněného Karlovarského kraje třeba není možné zřídit ani krajský soud, protože tam na to nejsou odborné kapacity,“ říká poslanec, který se pro svůj záměr zatím snaží přesvědčit hlavně spolustraníky. Už si ale také nechal předběžně spočítat, kolik by se případnou změnou dalo ušetřit.

„Jen velmi letmým pohledem na výši odměn zastupitelů v šestici potenciálně zrušených krajů, bez sociálních a zdravotních odvodů i dalších významných nákladů, se dostáváme na zhruba 120 milionů korun ročně, a tedy skoro půl miliardy za volební období,“ počítá Nový, který je poslancem za Plzeňský kraj.

Oslovení hejtmani a poslanci se nápadu vesměs diví. „Pana poslance bych podobně jako studenty pozval na den s hejtmanem. Aby viděl, jak fungujeme,“ říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (SOCDEM). Na druhou stranu však připouští, že debata na takové téma není od věci.

„Ale musí se to dělat koncepčně. Není to přece jen o krajích. Základním principem samosprávy je tvorba zdola,“ říká Netolický. Podobně mluví Martin Červíček (ODS), hejtman ze sousedního Královéhradeckého kraje.

„Vůbec nevylučuji, že debata na takové téma má proběhnout. A jestli s tím má někdo přijít, tak to má udělat vláda. To je práce na několik let. Když chcete předělávat kraje, musíte také říct, co budou dělat ministerstva, jaké budou mít kompetence, jaké budou mít nové kraje návaznost na města a obce,“ popisuje Červíček.

Za úplný nesmysl pak spojení Prahy s okolními okresy považuje hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková ze STAN. „Pokud byste připojili jen širší okruh kolem Prahy, většina sociálně a ekonomicky ohrožených území připadne ke krajům, které mají již nyní problémy,“ říká Pecková. Nevhodné by podle ní bylo i spojení celých středních Čech s hlavním městem. „Vznikla by zhruba třímilionová aglomerace, kterou by obklopovaly úplně maličké kraje? To nedává logiku.“

Na druhou stranu, její kolega z hnutí, místopředseda STAN Lukáš Vlček, je rád, že poslanec TOP 09 chce téma otevřít. „Nejsem teď připraven říkat, které kraje bychom měli zrušit, spojit či zachovat. Ale také se podobnými otázkami zabývám a je zřejmé, že menší počet krajů by mohl přinést úspory a větší efektivitu i spolupráci,“ myslí si Vlček.

Nový je podle svých slov připraven hledat pro změny v následujících měsících podporu. „Doporučují to mnozí odborníci včetně Národní ekonomické rady vlády. Současné krajské zřízení není efektivní, nijak si ho neidealizujme. Vím, jak nešťastný z něho byl třeba bývalý premiér Petr Pithart,“ zmiňuje Nový lidoveckého politika, který koncem 90. let coby předseda Senátu tuto aktuální podobu krajů nepodporoval. Pithart o tom před časem otevřeně promluvil v České televizi.

„Nehlasoval jsem pro tuto reformu. Ještě ráno, když se sešla sněmovna, se nevědělo, jestli odhlasují osm, 12, 16 nebo 22 krajů. Čekalo se, až pro který počet se vysloví ústavní většina. To znamená, že to vůbec nebylo promyšleno,“ postěžoval si před lety Pithart. K reformě krajů koncem 90. let došlo po dlouhodobém tlaku velké části politické scény, aby se Česko zbavilo předrevolučního uspořádání a byla posílena role regionů na úkor největších měst.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.