V posledních letech se skupina Evropské investiční banky (EIB) snaží o udržitelnost své činnosti v oblasti financování. To znamená, že projekty EIB musí splňovat přísná environmentální, sociální a správní kritéria, tzv. ESG.
Díky obnovitelné energii se i majitel malého domu může stát poskytovatelem elektřiny – stačí, když si na střechu umístí solární panely a nespotřebovanou energii začne prodávat místní energetické společnosti. A teď si představte potenciál firmy, jejíž střechy mají rozlohu téměř 12 milionů m2!
Největší evropský vlastník a správce logistických objektů kotovaný na burze, společnost CTP, pokrývá střechy svých budov solárními panely, a obnovitelná energie se tak – vedle výstavby nových budov a provozování podnikatelských parků – stává významnou součástí jejího podnikání. Dalším krokem společnosti CTP, jež je klientem EIB, v oblasti energetiky je umístění solárních panelů na střechy jejích budov ve všech zemích, kde působí. Je to významný krok, protože ačkoli jsou akcie společnosti kotovány na burze Euronext v Amsterdamu, většina jejích obchodů se odehrává v zemích střední a východní Evropy, jako je Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.
„Energetiku vnímáme jako třetí obchodní jednotku společnosti,“ říká Maarten Otte, jenž v pražské kanceláři CTP vede vztahy s investory. „Solární energie je prvním krokem v tomto směru, naše plány jdou však mnohem dále, a to až ke zřizování dobíjecích stanic pro elektromobily pro naše nájemníky, hospodaření s energií a její ukládání.“
Společnost předpokládá, že do konce roku 2026 bude mít na svých budovách k dispozici kapacitu až 400 MWp. A jelikož hodlá v příštích letech své portfolio zdvojnásobit, mohla by v těchto zemích do konce tohoto desetiletí vyrábět 1 GWp. To je významný krok směrem k dekarbonizaci států, jež stále vykazují vysoké emise.
EIB podepsala v roce 2023 s firmou CTP úvěr ve výši 200 milionů eur určený na financování solárních projektů především ve čtyřech zemích střední a východní Evropy. Tento úvěr je součástí příspěvku banky ve výši 45 miliard eur v rámci plánu REPowerEU, jenž má snížit závislost na dovozu fosilních paliv a posílit ekologickou transformaci. Dosažení tohoto cíle je obzvláště náročné pro vnitrozemské státy, jako je Česko nebo Slovensko, kde výstavba větrných elektráren na moři nepřichází v úvahu a dostupnost pozemků je omezená.
Proto jsou důležité dohody, jako je právě ta se společností CTP. „Míra využívání obnovitelných zdrojů energie je zde nyní nízká,“ říká Jan Morawiec, bankéř EIB sídlící v Praze.
O to působivější jsou čísla týkající se tohoto projektu. Firma CTP spočítala, že kapacita solárních panelů na střechách o objemu 1 MWp vede v průměru ke snížení emisí oxidu uhličitého o 500 tun ročně, třebaže se situace v jednotlivých zemích značně liší. Jelikož společnost bude mít podle předpokladů do konce roku 2026 k dispozici solární kapacitu ve výši 400 MWp, měl by projekt zamezit vzniku emisí v objemu asi 200 000 tun uhlíku.
„To je věc, jež je pro mě z osobního hlediska velmi naplňující,“ přiznává Maarten Otte a dodává, že jako odvětví mohou hrát vedoucí úlohu v transformaci, kterou Evropa prochází. „Z geopolitického hlediska můžeme Evropě pomoci být udržitelnější a soběstačnější.“
Stáhněte si přílohu v PDF
Solární panely jsou prospěšné pro klima. Dávají smysl i z finančního hlediska – jak pro společnost CTP, tak pro nájemce jejích objektů. Firma odhaduje, že budou‑li solární panely instalovány na všech jejích střechách, kde je to možné, mohou brzy generovat až 10 procent jejího celkového zisku.
Nájemci jejích objektů z řad výrobních podniků totiž elektřinu využívají k provozu strojů. Tuto energii budou nyní moci od CTP nakupovat za nižší sazbu, než jakou platí energetickým společnostem. Pro nabíjení svých elektroaut budou moci nájemci z řad podniků využívat dobíjecí stanice napájené energií ze střech.
„CTP to bude přinášet zisk, a navíc i konkurenční výhodu oproti jiným logistickým firmám, které v rámci svých nájemních smluv dodávky energie nenabízejí,“ vysvětluje David González García, vedoucí inženýr pro programy energetické transformace v EIB.
„Dopad je potenciálně ještě větší,“ dodává González García, neboť solární panely na střechách nepotřebují zemědělskou půdu, kterou zabírají typické solární farmy.“
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Udržitelnost v praxi.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist