Po cestě do práce zde nikdo nestresuje a nečeká ve zbytečných kolonách. Semafory se totiž řídí aktuální hustotou dopravy a zefektivňují provoz v reálném čase. Neznečišťuje se díky tomu ani zbytečně vzduch. Odpad se vyváží, jen když je potřeba. A díky osvětlení i vytápění reagujícím na denní dobu, prostředí a přítomnost lidí se neplýtvá energiemi. Všechno je propojené, přehledné a vychází z rozsáhlých dat.
To je jenom zlomek příkladů, jak by mohlo fungovat chytré město budoucnosti. A řada z nich už v nějaké podobě dokonce funguje. Podle Lucie Kaniokové z Jihomoravského inovačního centra (JIC) se tímto směrem ubírají města, která se řídí koncepcí smart city, po celém světě. Pomocí technologií se snaží cílit na nejpalčivější problémy rostoucích měst: přelidnění, znečištění, ztíženou dopravu nebo změnu klimatu.
Technologie jako úleva
Koncepce smart city jako způsob strategického řízení města tak usiluje o usnadňování a zpříjemňování života lidí díky technologiím. A výsledkem chytrých řešení kromě zmíněných příkladů mohou být i pohotově komunikující úřady, bezpečnější veřejná prostranství a uspokojování potřeb stárnoucí populace.
Smart projekty přitom neznamenají dílčí řešení bez vazeb a souvislostí. Naopak mají vytvořit provázanou síť technické infrastruktury, lidí a organizací, municipalit, všech úrovní veřejné správy a usnadnit také mezinárodní spolupráci.
Zahraniční příklady přitom ukazují, že pro rozvoj chytrých měst je důležitá silná vzájemná spolupráce aktérů napříč sektory. Díky pravidelným setkáním mohou sdílet zkušenosti a učit se navzájem.
V Evropské unii se například jedná o takzvaný Smart Cities Marketplace, kde se střetávají města, průmysl, investoři a výzkumnici. V českém kontextu je to City for the Future, Czech Smart City Cluster, aktivity CzechTradu nebo třeba každoroční konference Urbis. Letos na ní spolupracuje rekordní počet subjektů, mezi nimiž jsou čtyři ministerstva a desítky institucí.
„České firmy na této akci dostanou prostor ukázat, co umí, a šanci může získat víc chytrých projektů,“ vyhlíží Lucie Kanioková z JIC, který v Brně pomáhá nadějným start‑upům. Od čtvrtého do šestého června na brněnském výstavišti bude vystavovat celkem 65 firem, z nichž více než třetina působí na jižní Moravě a patnáct je klienty brněnského inovačního centra.
„Mezi našimi klienty je dnes zhruba sedmdesát jihomoravských firem, které mají zajímavá řešení pro smart city. Mnohé z nich jsou přitom úspěšné nejen v Česku, ale i v zahraničí,“ říká Kanioková. Jednou z nich je třeba brněnská Asio, která se zabývá čištěním odpadních vod a vzduchu. Společnost působí ve více než třech desítkách zemí a její roční tržby v roce 2022 čítaly přes 230 milionů korun.
Pro snadnější orientaci JIC třídí inovativní start‑upy do čtyř skupin podle jejich zaměření. Zmíněná Asio spadá do kategorie chytré energetické sítě a obnovitelné zdroje. Datům a bezpečnosti se pak věnuje třeba vítěz soutěže Firma roku 2021 Phonexia, Jamcopters nebo firma Flowmon, kterou před čtyřmi lety koupili za stovky milionů korun Američané.
Firmy jako Liko‑S, 3LRobotics nebo VisionCraft se pak zabývají technologiemi pro správu budov a infrastruktury. A dopravě se věnuje třeba aplikace Záchranka, která mimo jiné krátí čas dojezdu záchranné služby, hasičů i policie. „Pokud existuje technologie, která je schopná zrychlit cestu i o 20 procent, tak je to ohromné,“ pochvaluje Kanioková.
Chytrá řešení versus nedostatek IT expertů
V posledních letech přitom podle ní narostl počet firem, které podnikají v energetickém odvětví. „Zvýšil se počet těch, kteří se věnují predikcím spotřeby energií, zabývají se fotovoltaikou. Zároveň vznikla spousta příležitostí díky Green Dealu a změně legislativy. Ale pro mnoho jiných firem se naopak trh zavíral,“ říká.
Starosty v Česku však podle Kaniokové trápí nedostatek IT pracovníků, bez kterých je použití chytrých technologií nemyslitelné. Tabulkové platy, které se na těchto pozicích nabízí, jsou totiž pro v soukromém sektoru nadprůměrně placené specialisty neatraktivní. Inspirací tak podle ní může být sousední Rakousko.
„Spolky obcí tam platí jednoho ajťáka, jenž dělá pro víc územních celků zároveň. Malé obce totiž nepotřebují zaměstnance na plný úvazek, ale úplně bez pomoci to taky nejde,“ říká.
Start‑upy, kterým se podaří prosadit na tuzemském trhu, pak míří do zahraničí. Letos v listopadu pětadvacet nejúspěšnějších z nich poputuje na každoroční mezinárodní Smart City Expo v Barceloně.
Česká národní expozice bude prezentovat chytré projekty měst jako Brno, Praha, Plzeň a dalších. „Podle mě řada firem v Brně staví na tom, v čem jsme silní, a to jsou diagnostické přístroje, přesná technika. Smart řešení nejsou jenom aplikace, je to kombinace softwaru a hardwaru,“ přibližuje.
Cesta na zahraniční trh je však vhodná pouze pro firmy, kterým se podařilo prodat své produkty lokálně. „Dostat první referenci je přitom to nejtěžší. Velké město se může obávat, zda malý dodavatel je spolehlivý a bude tady i za delší dobu, ale je třeba se nebát pilotů,“ míní Kanioková. Řada začínajících firem je totiž podle ní ochotná nabídnout své řešení pouze za cenu nákladů, což může být pro města a obce lákavé. „Pak už to většinou jde snadno – pokud jsou starostové s technologii spokojení, rádi ji doporučují dál,“ říká Kanioková.
Zkouška nanečisto
V budoucnu ale má být v Brně možnost vyzkoušet a předvést chytré technologie v reálném čase mimo ostrý provoz města. Brněnské výstaviště přišlo s takzvaným Living Labem neboli živou laboratoří, kde si firmy mohou vyzkoušet svá řešení v bezpečném, ale zároveň skutečném provozu areálu.
Stáhněte si přílohu v PDF
Desítky budov, komunikace, veřejné osvětlení, doprava, zeleň, vodní nádrže a během veletrhů i rozsáhlý pohyb aut a lidí. To vše z výstaviště může udělat vhodný simulátor města, který firmy budou moci využít nejen pro testování a vylepšení produktů, ale i pro jejich prezentaci.
Podle Kaniokové přitom společnosti dodávající pro smart city často kombinují dodávky pro veřejnou správu s něčím dalším. „Třeba firma, která vyrábí veřejné osvětlení, dělá osvětlení i do hal, aby měla v průběhu roku cash flow. Málokterá firma dodává jen veřejné správě, protože jsou dané cykly dlouhé, výběrová řízení nejistá a velký vliv má i střídání politiků,“ přibližuje.
„Na druhou stranu, když už se tam firma dostane, získá jistotu,“ míní Kanioková. Veřejná správa je podle ní solventní a většinou i dlouhodobý zákazník. Proto by se podle ní mohly podniky, které doteď svá řešení městu nenabízely, zamyslet, zda jejich technologie mohou být využité pro lepší fungování municipalit. „Seznámit se s tím, co starostové a veřejná správa potřebují a co řeší, se firmy mohou právě na konferenci Urbis, kde se sejdou všichni aktéři od dodavatelů přes zákazníky až po širokou veřejnost,“ říká.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Chytré město.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
