Je to výběrové řízení, které zaujme ve věstníku veřejných zakázek na první pohled. České dráhy hledají nové sídlo. Jeden z největších zaměstnavatelů v zemi doteď sdílí hlavní budovu s ministerstvem dopravy. Přitom když ji skoro před sto lety stavěli, mělo to být ministerstvo železnic. Největší železniční firma je tam ale teď jen v nájmu.

„Myslím, že by to mělo být možné. Na generálním ředitelství nás sedí 500. Nehledáme sídlo pro tisíce lidí ani nebudeme budovat železniční pomník. Chceme funkční řešení,“ řekl Hospodářským novinám předseda představenstva společnosti České dráhy, a.s., (ČD) Michal Krapinec. Zájemcům o postavení budovy nabídla firma tři lokality: pražskou Libeň, Holešovice a hlavní nádraží. O jiných neuvažuje.

Těžko využitelný skvost

Přitom státní Správa železnic má v regionech desítky velkých nádraží, která jsou nevyužitá a mohla by pro podobný počet míst posloužit. Třeba v Teplicích – budova stavěná právě jako sídlo kdysi velmi významné Ústecko‑teplické dráhy. Ta až do první světové války hojně prosperovala a před zestátněním v roce 1922 měla skoro 7000 zaměstnanců, tedy polovinu toho, co má osobní divize Českých drah.

Tamní nádraží je v Česku unikátní – postavené je v novorománském stylu, architekti ho řadí k „obloučkovému“ typu, typickému pro německy mluvící oblasti kolem roku 1900. Navíc právě prošlo první částí rekonstrukce, ta stála 325 milionů.

Teď se chystá druhá část, zaměřená na interiéry. Ale využití pro ně zatím není. „Nějaká jednání proběhla, ale zatím stále hledáme. Je to složité,“ řekl primátor Teplic Jiří Štábl (ANO).

Sídlo mimo metropoli? Firmám se nechce

České dráhy neuvažují o sídle jinde než v Praze. A podobně to má i Správa železnic, tedy státní firma starající se o koleje. Ta má svoje sídlo ve starém domě v centru Prahy a za vyhovující ho taky nepovažuje.

Mimochodem, obě společnosti zvažovaly i stavbu společného sídla. „Data a požadavky jsme si vyměnili, s jejich vedením zůstáváme v kontaktu, ale společně do toho nejdeme. A je to tím, že jejich požadavky jsou moc velké, uvažují až o tisíci pracovních míst,“ komentuje stav věcí generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. O stěhování centrály mimo metropoli taky neuvažuje.

Na generálním ředitelství nás sedí 500. Nehledáme sídlo pro tisíce lidí ani nebudeme budovat železniční pomník.

Vzniká tak paradoxní situace: v regionech jsou budovy, které mají tisíce volných kancelářských míst, a dokonce se do nich i kvůli památkové ochraně investují miliardy. A z druhé strany hodlají státem vlastněné společnosti objednávat novostavby v centru Prahy.

Cestu, jak to aspoň zčásti narovnat, nabízí rekonstrukce nádraží v Pardubicích. Funkcio­nalistická budova z 50. let minulého století také prochází nákladnou přestavbu a výškovou budovu se přitom podařilo dobře využít. Přestěhovalo se tam Centrum sdílených služeb Správy železnic, což v praxi znamená hlavně účtárny.

Jenom památková hodnota nestačí. Interiéry honosného nádraží v Teplicích jsou z drtivé většiny prázdné a nájemníci se hledají těžko.
Jenom památková hodnota nestačí. Interiéry honosného nádraží v Teplicích jsou z drtivé většiny prázdné a nájemníci se hledají těžko.
Foto: Jan Beránek

„Podle mě je to efektivní využití těchto prostor. Navíc náklad na mzdy je v regionu nižší a zároveň je to skvěle dostupné z celé země. V tomhle bych pokračoval,“ řekl pardubický poslanec Martin Kolovratník (ANO). „Ale že by to byla cesta pro celá generální ředitelství, to si nemyslím. Ta patří do metropole,“ dodal.

Ideální využití: místní úřady

Velká nádraží se tak plní jen po malých porcích. „Největší spolupráce je zatím s Policií České republiky. Ostatně říká se, že není lepší soused než policista. Samozřejmě hodně záleží i na tom, jak si státní instituce nastaví nájemné. Pak ještě více spolupracujeme se sociální správou, to se nám zatím podařilo v Břeclavi,“ říká šéf Správy železnic Jiří Svoboda.

V Břeclavi na nádraží sídlí od roku 2020 hned několik oddělení Okresní správy sociálního zabezpečení. Po rekonstrukci budovy tam vznikly prostory podobného standardu, jaký odpovídá nejnovějším budovám ČSSZ, podařilo se dosáhnout i bezbariérovosti.

Ale to je pořád spíše výjimka. „Často tam prostě není zájem. Někdy je problémem lokalita nádraží, protože je častý požadavek na centrum města, pak se objevují podmínky typu výtahy nebo parkovací plochy. A tím často nemůžeme sloužit,“ uzavřel.

Pražské pozemky jako lukrativní kořist

Jiný příběh jsou samotné pozemky na pražských nádražích. Popořádku – okolo Masarykova nádraží už si postavila svoje budovy z obou stran skupina Penta. Smíchovské nádraží má už skoro 20 let zasmluvněné společnost Sekyra Group, která tam už buduje celou novou čtvrť.

A zesiluje tlak i na zakrytí hlavního nádraží, které by se v podstatě ocitlo v sevření betonové plochy ze všech stran. Zmizel by například ikonický pohled na památkově chráněnou Fantovu budovu a ocelové zastřešení nástupišť, oboje památkově chráněné, z prvních let 20. století.

Vize prošla letos na jaře i zastupitelstvem Prahy 2. Tady je investorem opět skupina Penta. Kdyby k realizaci došlo, dají se čekat protesty odpůrců. Poměrně silně se proti tomu vymezilo třeba sdružení Arnika.

Hlavní důvod pro podobné plány? Ceny pozemků. Na Smíchově dokázala Sekyra Group před několika lety nakupovat za 7500 korun za metr čtvereční, přitom komerční cena pro koncové stavitele bývá v jiných případech násobně vyšší. Firma se proti kritice ceny ohrazovala tím, že k nákupní ceně bude potřeba ještě připočíst náklady na infrastrukturu. Smlouva o smlouvě budoucí, která jí to umožnila, byla podepsaná ještě hluboko v nultých letech, pak už se jen licitovalo o konečnou sumu podle znaleckých posudků.

Budoucnost železnice

Stáhněte si přílohu v PDF

Volné pozemky v centru Prahy totiž už prakticky nejsou k mání – a železnice je jedním z mála, kdo je ještě má. Nebo aspoň umí vytvořit. I proto by je šéf Českých drah chtěl využít také pro onu stavbu vlastního sídla. Jedna z navrhovaných lokalit je na severním konci hlavního nádraží, zhruba v místech, kde se nakládají autovlaky. Formálně by tedy šlo o Žižkov.

„Hlavní nádraží by se mi jako sídlo velmi líbilo. Byla by v tom symbolika i funkčnost. Na ministerstvu stejně platíme tržní nájem a budeme muset časem vyklidit i další budovy, které nejsou naše,“ uvedl Michal Krapinec. „Navíc by tam mohlo být zázemí i pro naše provozní zaměstnance, kteří tam normálně nastupují do práce. Hezky by se to všechno propojilo,“ dodal.

Jisté je jedno: zatímco o získání drážních pozemků je zájem zjevně velký, o stavbu sídla ČD úplně ne. Soutěžní dialog už vyhlašují podruhé.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost železnice.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist