Mercedes-Benz klouže dolů. Strategie „electric only“ ztroskotala, šéf automobilky teď hraje vabank

Průbojný v inovacích jako Apple, obdivovaný jako Louis Vuitton a „šitý na míru“ jednotlivým zákazníkům jako Ferrari. K těmto vzorům vzhlížel při nástupu do čela německé společnosti Mercedes-Benz Group v květnu roku 2019 Švéd Ola Källenius. První cizinec v historii stuttgartské automobilky, jehož akcionáři posadili do šéfovského křesla, záhy vyrukoval s velice ambiciózními plány v prodeji elektromobilů, jichž byl a je vášnivým zastáncem.

Společnost měla v roce 2030 na většině trhů nabízet výlučně auta na baterii doplněná o hybridy nabíjené ze zásuvky. Současně se strategií „electric only“ si Källenius předsevzal, že Mercedes-Benz se musí jednoznačně zaměřit na ten nejvyšší luxus. „Buď to nejlepší, anebo nic,“ znělo okřídlené rčení manažera, který loni v létě získal německé občanství. 

Ale plány se bortí. Trh se vydal jinam, než Källenius zamýšlel. Bude rád, když se elektromobily budou na celkovém prodeji Mercedesu v roce 2030 podílet polovinou. Zároveň musel skousnout, že vozy s klasickým pohonem se podle nových plánů schválených představenstvem budou nejspíš prodávat ještě v polovině příštího desetiletí.

Stal se z něho „pružný taktik“

Källenius, jemuž dozorčí rada loni v létě prodloužila manažerskou smlouvu do května 2029, musel ze svých ambicí hodně slevit. Nyní hovoří o „taktické flexibilitě“ a tuto změnu potvrdil i na květnové valné hromadě. „V následujících letech bude obojí – jak plně elektrická auta a hybridy nabíjené ze zásuvky, tak vysoce moderní, výkonné spalovací motory. Bude-li po nich poptávka, lze s nimi počítat i podstatnou část příštího desetiletí,“ prohlásil Källenius. Avšak dlouhodobý cíl pro Mercedes-Benz – nulové emise – se podle něj nemění.