Máš štěstí, že je Euro, jinak bys za to dnes čelil odvolání. Tak se šéf pražské Slavie Jaroslav Tvrdík na valné hromadě Fotbalové asociace České republiky (FAČR) opřel do jejího předsedy Petra Fouska. Uplynuly čtyři týdny, evropský fotbalový šampionát běží dál, ale už bez Čechů. Vypadli v základní skupině se ziskem pouhého jednoho bodu ze tří zápasů. Důvod, proč by měl být asociační prezident hájen, tedy pominul. Jenže odvolat nějakou mimořádnou cestou Fouska by znamenalo další oslabení už tak vachrlatého fungování řídicí organizace. Ne že by silný otřes nemohl v delším horizontu znamenat pokrok, jenže to by musel někdo vědět, co a jak dál, okamžitě jasné cíle začít prosazovat a ještě k tomu bez použití silné ruky.
Co se týče reprezentace, žádný čas není, už 7. září začíná Liga národů, kde národní tým musí potvrdit roli favorita. V lize B má za soupeře Ukrajinu, Albánii a Gruzii – v takové konkurenci není dost dobře možné neaspirovat na postup do ligy A. Navzdory neúspěchu na Euru patrně u týmu zůstane trenér Ivan Hašek, jemuž se za pět měsíců ve funkci nepovedlo nic podstatného. I kdyby se ho ale FAČR pokusila vyměnit, postavila by jeho nástupce do ještě těžší role, než ji měl bývalý úspěšný internacionál při nástupu sám.
Máme tu tedy situaci, kdy hlava asociace i hlavní muž nejsledovanějšího týmu ve státě přebývají ve funkcích tak nějak podmíněně, strpěně, pod tlakem a proto, že nejsou jiná východiska ani lepší řešení.
Kluby hrají prim
Tvrdíkův výrok z valné hromady nesouvisel s hrou reprezentace. Fouskovi vyčítal (podle něj) nevýhodnou smlouvu mezi STES, což je obchodní organizace řízená FAČR, a agenturou Sport Invest. Nadto ho obvinil z netransparentního jednání. Završil tím sérii kritických výtek, jež se na něj snášejí už dlouho – mimo jiné že si počíná nerozhodně, nedrží sliby, nemá všechno v aparátu pod kontrolou. Teď tlak ještě zesílí.
Ve chvíli, kdy už národní celek měl na Euru na kontě porážku s Portugalskem, schválila Ligová fotbalová asociace (LFA), sdružující profesionální kluby, svůj výbor v překvapivém složení. Očekávalo se, že kluby do něj nominují výkonné manažery, místo toho se v orgánu sešli Tvrdík, Dušan Svoboda (Sparta Praha), Adolf Šádek (Viktoria Plzeň) a Václav Brabec (Baník Ostrava), všechno „hlavouni“. Vztah LFA a FAČR, jenž by měl být dělný a koordinovaný, podle očekávání půjde spíš do konfrontace.
Klubový fotbal na nejvyšší úrovni nyní v Česku dominuje. Slavia, Sparta a Plzeň svým letošním vystoupením v evropských pohárech dosáhly supervýsledku. S vydatnou pomocí zahraničních hráčů na klíčových postech vylepšily národní koeficient pro nasazování do příštích ročníků těchto soutěží a posílily nebo upevnily své renomé. Jejich nejvyšší muže to v prostředí, kde silné ego stále ještě znamená nejvíc, evidentně povzbudilo.
Musí se k tomu připočíst i vzestup Daniela Křetínského. Majitel Sparty slavil velké vítězství, když valná hromada FAČR schválila návrh jeho klubu na využití pozemku na pražském Strahově, kde nyní stojí chátrající stadion Evžena Rošického. Český miliardář tam hodlá postavit nový klubový stadion pro 30–35 tisíc diváků s investicí dosahující nejméně 4,5 miliardy korun. Velké mače tam samozřejmě má hrát i reprezentace.
Zlatému stříbru fotbalistů je devadesát let. Na reprezentaci si legendární Plánička musel vzít dovolenou
S vysokými ambicemi jednotlivců ovšem nemá český fotbal dobré zkušenosti, ba naopak. Před středečním utkáním s Tureckem, jež znamenalo konec českého týmu na turnaji, se všude vzpomínalo na rok 2008. Tehdy byli Češi tímto soupeřem rovněž v posledním utkání základní skupiny vyřazeni z Eura, když ztratili dvougólové vedení a prohráli 2:3. Druhý inkasovaný gól byl tehdy připsán na vrub nešikovného zákroku hvězdného brankáře Petra Čecha. Ještě lépe než tento moment si všichni pamatují výrok svazového místopředsedy Vlastimila Košťála, jenž jako člověk zodpovědný za reprezentaci odmítl rezignovat se slovy, že „jemu ten míč z rukou nevypadl“.
Dva kritické soudy
Bonmoty jsou vůbec v domácím fotbalu těžkým kalibrem a přehlušují to podstatné. Mistrem těchto výroků je Miroslav Pelta. Stále ještě majitel FK Jablonec, ale už jen bývalý předseda FAČR. O funkci ho připravila aféra na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, neboť se až příliš staral o lidi, kteří tam měli na starosti dotace. Loni v dubnu sice dostal šest let vězení, ale v odvolacím řízení se mu podařilo průběh kauzy zvrátit. Týden před zahájením letošního Eura ji dostal prvoinstanční soud už potřetí k projednání, vyšší instance stále nepřijímá jeho vinu.
V době, kdy Pelta, přezdívaný Velkej čáp, vedl FAČR, v podstatě obešel její výkonný výbor a za jeho tichého souhlasu si vzal reprezentaci na starost. Za tu dobu žádného pronikavého výsledku nedosáhla, přesto svéráznému selfmademanovi zůstala gloriola člověka, jenž „fotbal umí“. Prohrabovat se v jeho „hláškách“ je věc mimo běžnou publicistiku, nicméně pokud je možné nechat hrát kouzlo nechtěného, můžeme si dovolit jednu ocitovat: „Český profesionální fotbal je na vysoké sportovní úrovni z hlediska etiky i toho korupčního prostředí.“
Jestli se Pelta po případném osvobozujícím pravomocném rozsudku pokusí znovu atakovat FAČR, je otázka budoucnosti a odhadovat, jak by to mohlo kontinuitu a kvalitu řízení populárního sportu v zemi ovlivnit, je ošidné. Při Peltově vystoupení na valné hromadě bylo znát, jak ta možnost působí na psychiku mnoha lidí ve vedoucích i manažerských rolích. Stabilitě asociace to neprospívá.
A to je tu ještě netransparentní vliv Romana Berbra. Bývalého místopředsedy a „šedé eminence“, jehož neblahý vliv na fotbal prostřednictvím kmotrovské sítě rozhodčích přímo na očích veřejnosti špičky fotbalu dlouho odbývaly. Teprve když na něj policie v akci Šváb vytáhla obvinění ze zpronevěry a tunelování, zbavily se ho. V půli června byl Berbr shledán vinným a odvolal se, řízení se tedy potáhne. Člověka, mezi jehož osobnostní výbavu patří i zveličování vlastních zásluh coby člena Státní bezpečnosti minulého režimu, může kdykoli napadnout, aby s pomocí spřízněných osob z minulosti kdykoli podryl autoritu současného vedení FAČR, už jen z touhy po pomstě nebo ze zlé vůle. Jeho vliv se stal neviditelným, o to nebezpečnější může být.
Po osmi letech
Proč se tolik obávat o Fouskovo vedení FAČR, když jde o voleného funkcionáře a změnit personální obsazení výkonného výboru může každá volební valná hromada? Nejde o obavy, ale o to, co asociace představuje a jak se jí daří. V minulém dvacetiletí byla zmítána skandály s korupčním podtextem a nenašla se žádná osobnost, která by jí vrátila kredibilitu.
Není to ani Fousek, i když byl zvolen do značné míry proto, že se do minulých nepravostí nenamočil. Je možná dobrým diplomatem v mezinárodních organizacích, ale doma tuto schopnost zatím neuplatnil. Naopak, teď je v nejslabší pozici za celé tři roky ve funkci. Jeho výkonný výbor, což je v důsledku stanov a organizační struktury asociace nesourodá skupina lidí protichůdných zájmů, není slyšet ani vidět, dokud na něj nedopadne mimořádná událost zvenčí, jakou byla nutnost najít trenéra k reprezentaci po rezignaci Jaroslava Šilhavého loni v listopadu.
Tento tým nyní pod Haškem po osmi letech zopakoval na Euru jednobodový zisk, po kterém byl od týmu vypráskán trenér Pavel Vrba (lhostejno, že už měl v té chvíli v kapse lukrativní smlouvu v Machačkale). Tak jako za český fotbal místo úspěchů a jasné dlouhodobé strategie rozvoje hry hovoří pochybné bonmoty, přebije denní práci aparátu FAČR obraz, jaký vytvoří národní tým. A protože ten jako kolektiv i jako souhrn individuálních dovedností zaostal za většinou účastníků letošního Eura, populární hra z období otřesů jen tak nevystoupí. Dá se předpokládat, že v nich dobře fungující centrum jen tak nevznikne.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
