Myslivci přijdou o vliv a bude to dobře. Stále je tu dost vlivných lidí, kteří výměnou za lov pak cosi zařídí

Už přes sto let o lesy na sever od Brna pečuje podnik Mendelovy univerzity. A roky tu využívají přirozené přírodní procesy tak, aby jejich lesy byly odolnější vůči změnám klimatu a škůdcům. V trendu, o který se v poslední době ve stále větší míře snaží i další čeští lesníci, je Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny v Česku na špičce. Změně přístupu mají pomoci připravené novely dvou klíčových zákonů, mysliveckého a o lesích. Zatímco čekají na schválení, mezi nimrody, lesníky, zemědělci a přírodovědci rozpoutaly vášnivou debatu a mnozí jsou k nim silně kritičtí.

Nelibost se například ozývá ohledně toho, že by mysliveckým sdružením hrozila až půlmilionová pokuta za nedodržení plánu lovu. Stát si od toho slibuje, že se zamezí přemnožení zvěře, a tedy miliardovým škodám, jež působí. Navrhované změny v rozhovoru pro HN hodnotí ředitel zmíněného podniku Tomáš Vrška, který se letos stal i prezidentem mezinárodní organizace Pro Silva, která je sdružením moderních lesníků z 23 zemí Evropy a světa.

Jak vnímáte novelu zákona o myslivosti, jež mimo jiné zavádí pokutu, proti čemuž protestují myslivci?

Je to v pořádku. Oni mají pronajatou honitbu, kde tím, že neplní plán lovu, způsobí vlastníkovi lesa mnohem větší škodu. Škody jsou navíc dlouhodobé, například loupání zvěří (nakousnutí a odtržení kůry z kmene i s lýkem – pozn. red.) se projeví za 30 až 60 let. O peníze kvůli poškozeným dřevinám přijde až další generace lesníků a jim by se nic nestalo.