Ve společenství obcí dokážeme využít zdroje líp

Autobusy dopravující obyvatele z osmi obcí v mikroregionu Dolnobřežansko ve Středočeském kraji si dříve zajišťovala každá z radnic zvlášť. V součtu tak jednotlivé obce přispívaly na veřejnou dopravu 27 milionů korun z vlastních rozpočtů. Pak ale vznikl dobrovolný svazek obcí a ten uzavřel s dopravcem společnou smlouvu. A cena? Ta rázem klesla na 12 milionů. „Společně jsme optimalizovali spoje a síť zastávek. Výsledek je ten, že nám teď jezdí více spojů a cena se přitom snížila o víc než polovinu,“ říká Tibor Švec, jeden ze zapojených starostů a zároveň předseda výboru dobrovolných svazků obcí ve Svazu měst a obcí České republiky.

Příklad s autobusy ukazuje, jak obrovský přínos může mít spolupráce mezi sousedními obcemi v rámci dobrovolných svazků. A jaké zbytečné výdaje má na svědomí územní rozdrobenost Česka, kde samostatně funguje 6254 municipalit. Velké množství malých obcí v tuzemsku má své přínosy, ale v mnoha ohledech je velmi omezující. Na červnové konferenci Hospodářských novin Proměny Česka to připomněla výkonná ředitelka Svazu měst a obcí České republiky Radka Vladyková. Zmínila to i s ohledem na využívání dotační podpory důležitých projektů: „Pokud si obec chce sáhnout na větší projekt, který by byl klíčový pro rozvoj celého území, sama to nezvládne.“ Aby se malé obce mohly posunout a efektivně rozvíjet, nutně potřebují spolupracovat mezi sebou a sdílet finanční i lidské zdroje.

Za tímto účelem se obce sdružují do takzvaných dobrovolných svazků nebo nově do společenství obcí. „Svazků je tolik, že by se zdálo, že pokrývají celou republiku. My ale za funkční svazky považujeme jen takové, které opravdu spolupracují v různých oblastech, pravidelně se schází a vyvíjí nějakou ekonomickou aktivitu. Takových svazků u nás existuje 130 a sdružují asi 2,5 tisíce obcí, což je tedy necelá polovina všech obcí v Česku,“ vypočítává Švec. Význam meziobecní spolupráce bude podle něj stále narůstat a přibývat má i výhod a pobídek, které budou menší obce ke sdružování motivovat.

Půjde sdílet úředníky, učitele i policisty

Jedním z kroků, které mají tento vývoj podpořit, je zřízení takzvaných společenství obcí. Jedná se o další stupeň meziobecní spolupráce, kterou od začátku letošního roku umožňuje novela zákona o obcích. „Společenství obcí by mělo být systémovým nástrojem, díky kterému stát bude moci podporovat efektivní spolupráci obcí na úrovni celé republiky,“ vysvětluje Švec.

U dosavadních svazků platilo, že jedna obec mohla být součástí hned několika svazků podle zájmu o spolupráci na různých projektech. „Existují obce, které jsou členy různých svazků, v jednom třeba postaví společný vodovod, v druhém jsou sdružené kvůli turistickému ruchu a v dalším zase z jiného důvodu,“ popisuje Švec. Společenství oproti tomu vyžaduje unikátní členství jedné obce v jednom společenství a díky tomu se může v budoucnu stát kvalifikovaným příjemcem finančních prostředků.

„Do budoucna bychom je chtěli zvýhodňovat v určitých dotačních titulech, komunikujeme o tom s dalšími resorty,“ slibuje ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy ministerstva vnitra David Sláma. „Společenství totiž využije dotační podporu efektivněji než jednotlivá obec. Když si společenství obcí naplánuje výstavbu koupaliště, což je spojené s velkými provozními náklady, je to projekt pro celé širší území a neřeší to každá obec zvlášť,“ pokračuje Sláma.

Proměny Česka

Ve třech uhelných regionech rostou inovační centra

17. 7. 2024 ▪ 7 min. čtení

Propojování obcí do větších společenství také pomůže odlehčit personální aparát, protože některé agendy může pro celé společenství vykonávat jeden odborník namísto patnácti zaměstnanců každé jednotlivé obce. V této souvislosti se hovoří o takzvaných létajících úřednících, které by obce mohly v rámci společenství sdílet především pro výkon státní správy.

Přínos to může mít i pro školství. „Od příštího roku by měla platit novela zákona o pedagogických a nepedagogických pracovnících, která umožní společenstvím obcí zaměstnávat třeba školního psychologa nebo ajťáka pro jednotlivé školy. To je velká pomoc, protože v některých regionech je opravdu problém tyto profese sehnat,“ dodává Sláma. Totéž platí i pro učitele, kteří v menších obcích mívají několik částečných úvazků na různých školách. Díky společenství obcí by v budoucnu mohli mít jeden výhodný úvazek u jednoho zaměstnavatele.

Průzkumy vzdělávání ukazují, že roztříštěný školský systém je jedním z faktorů, které rozvoj vzdělávání v Česku brzdí. Podle expertů z výzkumné společnosti PAQ Research se lépe daří velkým školám nebo lokalitám, kde je vzdělávání řízeno na širší, zdravě komunikující platformě. Svůj podíl na tom má i fakt, že velké školy mohou snáze administrovat a využívat dotační podporu a mají lepší personální zázemí, včetně asistentů pedagoga, psychologů a výchovných poradců nebo metodiků prevence. Sdružování obcí do společenství by v tomto smyslu vytvořilo širší organizační strukturu, ve které by i vesnické malotřídky mohly čerpat z výhod podpůrného zázemí větší sítě škol.

Do budoucna Sláma počítá s tím, že se na společenství obcí budou navazovat další kompetence. Hovoří například o sdílení městské policie, což je služba, která je v současnosti pro mnohá menší sídla nedostupná. Nejdůležitějším přínosem je ale podle něj koncepční regionální plánování velkých investic. Společenství obcí by mělo místní úřady vést k tomu, aby racionálně využívaly peníze, které mají v rámci širšího území k dispozici. Zmiňované koupaliště si nemusí budovat každá obec sama. Větší smysl dává postavit v jedné z nich koupaliště, v druhé tělocvičnu a ve třetí třeba divadlo a chytře je mezi sebou propojit dostupnou hromadnou dopravou.

Hranice území případně posuneme

Stovky existujících svazků obcí se s nástupem společenství neruší. Pro mnohé z nich ale může být přechod na novou formu spolupráce výhodný. Společenství obcí však musí tvořit minimálně 15 vsí, které spadají do jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP). U menších ORP, které zahrnují méně než 25 obcí, musí společenství tvořit alespoň tři pětiny všech obcí. „Důvodem této podmínky je, aby šlo opravdu o vyšší formu meziobecní spolupráce. Nestačí, že se čtyři obce domluví mezi sebou a vybudují si společnou kompostárnu,“ vysvětluje Sláma. K požadované příslušnosti všech zapojených obcí do jednoho obvodu ORP dodává, že jde o přehlednost v rámci výkonu státní správy. „Pro někoho to může být limit, protože už spolupracuje s obcemi z jiného správního obvodu ORP. V takovém případě není problém hranice ORP za tímto účelem změnit,“ dodává.

Výhody, které obcím přinese zakládání společenství, je každopádně třeba hledat spíše v budoucnosti. „Zákonodárci zakotvili tuto formu spolupráce v zákoně, aby na ni mohli dále navazovat,“ upozorňuje Sláma. Dá se očekávat, že obce sdružené ve společenstvích budou těžit z lepší spolupráce se státem a s kraji a že se s nimi bude počítat při tvorbě další legislativy.

Výhody? A za jakou cenu?

Zakládat společenství obcí je možné od letošního ledna a tuto možnost zatím využily dvě skupiny obcí. „Měli jsme tu fungující svazek obcí, který splňoval všechny podmínky společenství, tak jsme té možnosti využili,“ říká Petr Matyáš, starosta Rokytnice nad Jizerou a předseda společenství obcí Jilemnicko, která je jednou z nich. Obce tu v rámci svazku spolupracují na společném svozu odpadu a kulturních či turistických projektech, mají ale i společný sociální fond, organizují společné vzdělávání úředníků nebo budování cyklostezek. Na větší projekty využívají prostředky z evropských dotací a to je podle Matyáše jeden z důvodů, proč vůbec svazky existují.

Společná rozhodnutí vznikají na valné hromadě společenství obcí. „Někdy je samozřejmě složité se domluvit na projektech, které se netýkají úplně všech. Máme tu například železniční dráhu Rokytnice–Martinice, kterou řeší jen obce, kterými vlak projíždí. Pak je třeba dobře nastavit i způsob financování a některé projekty dofinancovat jen z těch obcí, kterých se to týká,“ popisuje Matyáš.

O ústupcích, které meziobecní spolupráce vyžaduje, hovoří i Tibor Švec ze Svazu měst a obcí České republiky. Za nesporné výhody sdružování obcí je podle něj nutné zaplatit na dvou rovinách: jednak vzdáním se určitého politického kapitálu jednotlivých obcí a jednak transakčními výdaji, protože do nové organizační struktury je třeba investovat. „Politického kapitálu se každý nerad vzdává, zastupitelé mají často pocit, že nejlepší je dělat si všechno sami. Ale meziobecní spolupráce pochopitelně obnáší i to, že některé kompetence obcí se přenesou na společenství,“ vysvětluje.

Také transakční výdaje spojené se zaváděním nových forem spolupráce mohou někdy vedení obcí odrazovat. „Když jsme se například na Dolnobřežansku rozhodli samostatně provozovat vodovody a kanalizace, museli jsme založit společnost a investovat do ní nějaký kapitál, což v prvních zhruba třech letech přinášelo víc nákladů než výnosů,“ pokračuje Švec a dodává, že dnes je tato společnost naopak ve vysokém zisku a vynaložené náklady se bohatě vrací. Ale najít k tomu počáteční odhodlání a překonat prvotní obavy z těchto dvou bariér může být podle Švece obtížné.

Předseda výboru dobrovolných svazků obcí přesto pozoruje, že zájem o zakládání společenství je mezi starosty velký. Svou roli v tom může hrát i obava, kterou rozpoutaly diskuse o případném slučování obcí. „Starostové vědí, že se stále zvyšuje tlak na určitou efektivitu. V zahraničí se to někdy řeší právě slučováním obcí a tohle je cesta, jak potřebné efektivity dosáhnout, aniž by muselo docházet ke slučování,“ objasňuje Sláma.

Pokud by na tento model přistoupily všechny obce v Česku, mohlo by vzniknout asi 270 společenství. „To už je jednotka, se kterou se dá dobře pracovat. Pro stát nebo pro jednotlivé kraje jsou pak společenství obcí územním partnerem v komunikaci,“ dodává Sláma a věří, že do pěti let by mohla být společenstvími obcí pokryta většina území.

Ve Francii, kde se český model meziobecní spolupráce inspiroval, už systém společenství obcí funguje od konce devatenáctého století a francouzské obce dnes musí některé své kompetence přenášet na společenství povinně. Česko oproti tomu jde cestou dobrovolnosti a motivovat obce ke zvýšení efektivity chce tak, aby meziobecní spolupráce byla i tady běžnou praxí, která se obcím bohatě vyplatí. „Ukazuje se, že francouzská cesta je stejně efektivní, jako kdyby se snižoval počet obcí. Díky tomu bychom mohli zachovat všech našich 6254 samospráv, ale je logické, že se budou muset vzdát některých svých kompetencí,“ konstatuje Švec.

Proměny Česka

Stáhněte si přílohu v PDF

Slučovat nechceme, musíme sdružovat

Česko patří spolu s Francií a Slovenskem k zemím s největším počtem nižších samosprávných celků v Evropě. Národní ekonomická rada vlády opakovaně upozorňuje na to, že snížením počtu obcí by stát ušetřil miliardy korun. Proti tomu se ale brání například Sdružení místních samospráv ČR a zdůrazňuje přínos obcí pro rozvoj celého území republiky. Zakládání společenství obcí se ukazuje být nejen přijatelným kompromisem, ale i prospěšným řešením pro samotné obce. „Až bude možné nastartovat systémovou podporu společenství obcí, začne se Česku dařit výrazně lépe,“ věří Švec.

Obce v současné době potřebují hlavně překonat počáteční obavy a vyjednat spolupráci s požadovaným počtem sousedů, případně vyřešit potíže s nevyhovující hranicí správního obvodu ORP. Splnění podmínek pro založení společenství pak posoudí krajský úřad, který nově vzniklé společenství zaregistruje a zúčastněné obce mohou začít jednat o společných projektech, ze kterých budou mít prospěch.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Proměny Česka.