Financování nepedagogických pracovníků zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Prosadila to dnes ve sněmovně vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD nebo školských odborů. Změnu týkající se mezd školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků schválili poslanci v rámci novely školského zákona, kterou nyní posoudí Senát.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si od převodu slibuje větší efektivitu ve správě škol. Kraje a obce na to mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů. Příjmy by se jim měly zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun v příštím roce. Samosprávy, které školy zřizují, mají financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze.
Platy kuchařek dál brzdí klíčové změny ve školství. Bek neustoupil a sází na poslední pokus
Plánovaná částka je podle kritiků nedostatečná a kraje a obce budou na mzdy nepedagogů doplácet. Poslanci ANO a SPD neuspěli se snahou schvalování novely oddálit zopakováním druhého kola jejího projednávání, v němž by mohli navrhovat další úpravy. Nový systém financování mezd nepedagogů vláda původně navrhla zavést od letošního září. Po kritice, že by to znamenalo zásah do letošních rozpočtů obcí a krajů, převod o čtyři měsíce koalice odložila. Ministerstvo školství kvůli tomu pošle školám deset miliard korun na období do konce letošního roku. Podle školských odborů by bylo třeba o 1,5 miliardy korun více.
Nový systém financování má podle Beka zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a bude zřizovatele motivovat například k tomu, aby provozovali mateřské školy nebo vytvářeli svazkové základní školy. Rozdělení peněz mezi obcemi a kraji má nastavit vládní nařízení, podle kterého by samosprávy dostávaly peníze s ohledem na to, kolik mají dětí v různých typech škol a školských zařízení. Více peněz mají získat obce například za děti v mateřských školách.
Slučování škol s méně než 180 žáky podle stínové ministryně školství ANO Jany Berkovcové povede ke spojování mateřských škol navzájem, nebo se základními školami, ale bez naplnění záměru uspořit provozní náklady.
Novela má přinést také například ukotvení sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka, který bude školám pomáhat například s řešením šikany. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách bude podle normy zajištěno ze státního rozpočtu. Změnu podporovaly ve výzvě poslancům tři desítky organizací, které se věnují vzdělávání. Poukazovaly na to, že potřeba odborné podpory ve školách roste.
Novela má zavést i například systémovou podporu provázejících učitelů. Jedná se o zkušené učitele, kteří provázejí studenty učitelství na praxích ve školách. Úprava rovněž počítá se zavedením možnosti dát víc peněz školám, které vzdělávají například více dětí ze sociálně slabších rodin. Norma má zavést takzvané duální vzdělávání, tedy kombinaci vzdělávání ve školách a firmách, či umožnit školám kombinovat za určitých podmínek prezenční a distanční vzdělávání.
Sněmovna v novele schválila rovněž změny v přijímacím řízení na střední školy, například zrušení hybridní formy přihlášky. Do budoucna by si tak uchazeči mohli vybrat z elektronické, nebo papírové formy. Zavést by novela měla mimo jiné i možnost takzvané komplexní profilové práce s obhajobou, která by mohla být alternativou školní části maturity.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
