Kupní síla východní Evropy už se blíží Západu. Nejméně za potraviny utratí Němci, nejvíce Slováci

Kupní síla států východní a jižní Evropy rychle roste a postupně se srovnává se západem a severem kontinentu. Výrazné ale zůstávají rozdíly mezi jednotlivými regiony uvnitř států. Vyplývá to z analýzy společnosti NIQ, která se zabývá průzkumem trhu.

Největší kupní sílu měli loni podobně jako v předchozím roce Lucemburčané, u nichž dosáhla 40 931 eur (1,03 milionu korun), a Dánové, kde činila 32 490 eur. Poslední místo patří Ukrajině, kde se teď válčí a kde kupní síla činila 2478 eur. Byla tak na 14 procentech evropského průměru. Mezi státy EU si poslední místo prohodilo Bulharsko (8629 eur) s Rumunskem (7738 eur). Lucemburčané tak mohou i nadále utratit více než dvojnásobek průměru států unie a těší se z více než pětinásobku kupní síly Rumunů.

Balkánské státy disponují nejnižší kupní silou v EU, vykazují ale její největší nárůst. Nadprůměrný růst kupní síly dokládá ovšem i Španělsko a Maďarsko. Celkově se tak nerovnost v kupní síle ve státech EU snížila téměř o devět procent ve srovnání s lety před pandemií covidu-19, uvádí studie.

Průměrná kupní síla na hlavu loni v EU činila 19 786 eur, a byla tak nominálně o 5,5 procenta vyšší než o rok dříve. Celkem tak mohli obyvatelé unie vynaložit na jídlo, bydlení, služby, energie, investice na stáří, pojištění, dovolené a dopravu zhruba 8,9 bilionu eur.

Regiony v jednotlivých státech nicméně vykazují výrazné rozdíly. Například obyvatelé Bukurešti mají s 11 304 eur téměř čtyřnásobnou kupní sílu proti obyvatelům nejchudšího rumunského regionu Vaslui.

Za potraviny utratí nejméně peněz Němci. „Průměrné příjmy jsou v Německu vysoké. Kromě toho je konkurence v maloobchodě s potravinami tvrdší než téměř kdekoliv jinde, což vytváří tlak na ceny. I když ceny v poslední době v důsledku vysoké inflace vzrostly, jsou stále relativně nízké,“ řekl agentuře DPA odborník na maloobchod společnosti NIQ Filip Vojtech.

Naopak nejvíce prostředků vynaloží v EU na nákup potravin Slováci. Na vině jsou vysoké ceny potravin a vysoká inflace v zemi v posledních letech.

Za módu, boty a kožené zboží nejvíce utrácejí Poláci a jihoevropské státy včetně Balkánu. Naopak poměrně nejméně peněz za ně v obchodech utratí Finové, uvádí analýza.

V obchodech utratí v poměru k celkové spotřebě nejvíce peněz Východoevropané. Zatímco průměr 27 států EU je 33,9 procenta, třeba v Maďarsku to loni bylo 50 procent, v České republice pak 44 procent. Celkově utrácejí Východoevropané v přepočtu každé druhé euro v maloobchodě, zatímco Němci díky vyšší kupní síle jen každé čtvrté euro. Mají sice drahé energie a bydlení, ale mohou dát více za služby a volný čas – a pak mohou i šetřit a investovat.

Evropští spotřebitelé čelili v letech 2022 a 2023 rychlému růstu inflace, což se negativně projevilo na jejich ochotě utrácet. Letos se sice inflace snížila, kupní síla ale s růstem cen nedrží krok. Nicméně klesl poměr maloobchodu na celkové spotřebě, protože lidé měli na rozdíl od časů pandemie možnost utrácet peníze za kulturu a cestování.

Nejvyšší míru inflace ve státech Evropské unie loni zaznamenalo Maďarsko, kde činila 17 procent. V České republice to bylo 12 procent a na Slovensku 11 procent. Celkově činila v EU míra inflace 6,4 procenta a letos se čeká, že to bude 2,7 procenta.