Dříve se stavěly komíny s ohledem na životnost budovy. Dnes je určující výdrž spotřebiče

Nesprávně zbudovaný komín je jako rozbuška, která stavbu dříve či později ohrozí, pravděpodobnost vznícení je v takovém případě relativně vysoká. Podle statistik generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru jsou požáry způsobené komíny jednou z nejčastějších příčin. Loni nevhodné konstrukce, jiskry z komínu či vznícení sazí způsobily v Česku 1262 požárů. Hasiči registrují kolem tisíce případů vzplanutí ročně už od roku 2015.

Pasivní domy jsou rizikovější

U pasivních domů se požadavky na bezpečnost komínů zvyšují. Při jejich stavbě se totiž využívají hořlavé materiály častěji, než je tomu u běžných domů.

Správná volba komínového systému, který musí odolat vysokým teplotám a zároveň zabránit přenosu tepla na okolní konstrukce, je proto klíčová. Takový požadavek je zvlášť důležitý u dřevostaveb, kde z tohoto materiálu bývají i stropy a krovy.

„Standardně je průchod komínů přes okolní konstrukce proveden použitím materiálů odolných vůči vysokým teplotám. Používají se požární ucpávky z minerální vaty a na obálce budovy, kde je nutné zajistit také vzduchotěsnost, tvarovky z pěnového skla,“ popisuje Michal Bureš, odborník na pasivní dřevostavby.

Komíny by ovšem měly odolat i nižším teplotám spalin, včetně agresivních spalin. Podle Petra Cankaře, technického ředitele společnosti Atmos, by neměl být kotel zkonstruován tak, aby mohlo dojít ke kondenzaci dehtů a kyselin, které dovedou komín poškodit. „Pokud v komíně kondenzují dehty, nebude dlouho trvat, než dojde k požáru,“ varuje.

Žádoucí je, aby moderní komíny na pevná paliva měly vlastnosti nad rámec povinné certifikace, doplňuje Pavel Mareček, předseda správní rady společnosti Almeva.

„Provádí se hlavně test případného ‚přeskočení‘ požáru komínovým tělesem. Hoří‑li ve spodním patře, pak tímto komínem nesmí požár přejít do vyšších pater,“ upřesňuje.

Parotěsnost a energetická účinnost

Pasivní domy jsou navrženy tak, aby minimalizovaly tepelné ztráty, což klade vysoké nároky na parotěsnost komínového systému, protože v opačném případě dochází k nadbytečnému úniku energie. Podle Marečka je třeba vytvořit takový prostup komína stropem nebo takzvanou obálkou domu, který by tuto vlastnost zaručil. Prostup by měl mít normovaný odstup od hořlavých konstrukcí a zároveň by měl být požárně odolný i plně funkční.

„Všechny tyto požadavky splňují systémové výrobky – například parotěsné manžety a těsnění, komínové průchodky či protipožární uzávěry, které je vhodné zahrnout do konstrukce střechy nebo stěny ideálně při stavbě domu. Dodatečná montáž takovéhoto prostupu je náročná na dodržení technologických předpisů,“ říká.

Kvůli přísným požadavkům na parotěsnost se upustilo od komínových systémů z devadesátých let, které měly odvětrávací otvory narušující těsnění obálky. „Proto se nyní používají keramické systémy s lepšími šamotovými vložkami. U nerezových komínových systémů, stejně tak i plastových pro kondenzační kotle, jsou tyto požadavky rovněž splněny,“ dodává Mareček.

Foto: Shutterstock

Přívod vzduchu a správný výběr spotřebiče

Aby moderní tepelné spotřebiče správně fungovaly, potřebují pro spalování přívod čerstvého vzduchu. Vzhledem k těsnosti nových typů staveb se vzduch z toho důvodu musí přivádět komínem zvenku. V pasivních domech se proto používají především keramické nebo nerezové systémy, které mají řízený přívod vzduchu zvenčí do spalovacího prostoru, čímž se zajišťuje optimální provoz spotřebičů a zároveň je zachována vysoká energetická účinnost a vzduchotěsnost pasivních domů. U kotlů na pelety zase proudí vzduch pláštěm komínu s přímým přívodem do kotle nebo hořáku.

„Největší výzvou je správná volba průměru a výšky komína s ohledem na plánovaný spalovací zdroj. S tím souvisí i dostatečný přívod vzduchu ke spotřebiči. Pokud navrhnete komín a přívod vzduchu špatně, stane se spotřebič znečišťovatelem ovzduší ve svém okolí,“ říká Petr Cankař.

Správná funkčnost komínového systému však nekončí jeho instalací. Zákon nařizuje, aby se komíny kontrolovaly alespoň jednou ročně. Na ročním období nezáleží, ale doporučuje se přivolat kominíka na konci léta, před začátkem topné sezony.

Revize komína je nutná nejen při jeho uvedení do provozu, ale i při jakékoliv změně, jako je rekonstrukce, změna druhu paliva nebo připojení nového spotřebiče na nepoužívanou spalinovou cestu. Kontrola zajišťuje, že komín splňuje všechny normy a že nedošlo k žádným závadám, které by mohly ohrozit bezpečnost domu. Nepravidelná údržba či zanedbání pokynů kominíka můžou vést k desetitisícovým pokutám i požáru.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

Inovace a budoucnost

„Bývaly doby, kdy se komín stavěl na životnost stavby,“ říká Pavel Mareček. „Vidíme to na všech hradech a zámcích, kde by černé kuchyně mohly fungovat dodnes. Ale nyní se komíny staví s životností spotřebiče,“ říká. Mareček proto doporučuje umístit komín do speciální šachty, kterou mimo jiné nabízí i jeho firma Almeva, což umožňuje snadnou výměnu spalinové cesty při změně spotřebiče. „Vždyť kdo by si před pětadvaceti lety řekl, že komíny můžou být i plastové,“ dodává.

Technologický vývoj v oblasti komínových systémů pokračuje rychlým tempem. Výrobci neustále přichází s novými materiály a řešeními, která zvyšují účinnost a bezpečnost komínů v pasivních domech. „Ať jde o komíny nebo kotle na biomasu, které Evropská unie považuje do budoucna za perspektivní, lze budoucí trendy v této oblasti shrnout do několika slov: funkčnost, spolehlivost, dobrá cena, bezpečnost, životnost, ochrana životního prostředí a udržitelnost,“ uvádí Cankař.

Do budoucna lze také očekávat, že komínové systémy budou stále více využívat chytré technologie, které nabídnou lepší monitorování i řízení provozu.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.