Tarantino, nebo Troška? Režie Zemanových narozenin byla mnohem děsivější. Tím to ovšem nekončí

Bývalý prezident České republiky Miloš Zeman oslavil 80. narozeniny. Popřejme mu k nim dodatečně vše nejlepší a tolik zdraví, kolik jen kombinace nejlepší možné lékařské péče a jeho životního stylu dovolí. A zároveň mu poděkujme za to, že nám během oslavy svého životního jubilea velkoryse předvedl, jaké síly mohou už brzy ovládnout Česko. A jaké, nebo přesněji řečeno čí zájmy ve skutečnosti tyto síly reprezentují. Nebylo to samozřejmě hezké pokoukání. Ale na druhou stranu si už alespoň nikdo nebude moci stěžovat, že nebyl před sněmovními volbami, ke kterým dojde za rok, patřičně varován, co se může s naší zemí stát.  

Domácí osazenstvo Zemanovy oslavy tvořili výhradně politici stran, které reprezentují jeho vidění světa. U narozeninové tabule exprezidenta se sešli Andrej Babiš a jeho lidé, komunistka Kateřina Konečná, místopředseda SDP Radim Fiala, předseda Motoristů Petr Macinka, jakož  samozřejmě i vášnivý sběratel nacistických relikvií, europoslanec Filip Turek. Není samozřejmě žádnou novinkou, že právě tito lidé tvoří základ sestavy, která by mohla po volbách obsadit Strakovu akademii. Ale spatřit je takto pohromadě, propojené dýmajícím majestátem Miloše Zemana (a také Václava Klause, který byl samozřejmě též přítomen), muselo být mimořádně silným zážitkem i pro značně otrlého vizionáře.

Pokud jde o celkový dojem, lze samozřejmě vést spory, zda celá akce připomínala režií a estetikou spíše filmy Quentina Tarantina, nebo Zdeňka Trošky. Výskyt popové hvězdy 80. let Michala Davida na pódiu odpovídal spíše Troškovi. Významná role pro lobbistu Martina Nejedlého coby celovečerního dozoru exprezidenta stejně jako štěk pro politického podnikatele Tomáše Hrdličku, vlastníka hotelu, ve kterém se akce konala, patří zase spíš k tarantinovskému pólu. Filmoví nadšenci by se tedy asi mohli shodnout na tom, že šlo o jakýsi bizarní crossover kombinující Pulp Fiction a Slunce seno a pár facek. S možnou pointou, že budoucí vláda může mít nakonec podobný charakter. Jak už to v našich podmínkách, kde se kdekdo považuje za vizionáře, aby skončil jako karikatura karikatur, často bývá.

Ovšem na druhou stranu, tentokrát nemusí jít o úplnou legraci. Čemuž nasvědčují další okolnosti Zemanovy oslavy. Ze zahraničí si exprezident pozval přátele, kteří se opravdu s ničím nemažou. Maďarského premiéra Viktora Orbána. Polského prezidenta Andrzeje Dudu. Slovenského premiéra Roberta Fica. Jeho ministra vnitra Roberta Kaliňáka. Všechno to jsou postavy, které pro ránu pod pás liberální demokracie nejdou daleko. Všichni jmenovaní mají na svědomí útoky na právní systém, snahu o likvidaci médií veřejné služby a monopolizaci moci. Miloš Zeman by se zjevně chtěl na velmi stará kolena stát patronem něčeho podobného. Něčeho, co lze sice ještě těžko nazvat soft fašismem, ale ke klasické liberální demokracii to už má stejně daleko jako k němu.

Je to o to horší, že většina hostů, ať už domácích či zahraničních, skutečně trpí větší či menší příchylností k autoritářským režimům. I když pomineme přítomnost čínského velvyslance, byl politický background Zemanovy oslavy jasně východní. Orbán a Fico lavírují s podporou bojující Ukrajiny, jsou nakloněni ústupkům Vladimiru Putinovi. Až to někdy působí, že by mu nakonec ochotně dali i to, co ho ještě ani nenapadlo žádat. Andrej Babiš se prohlašuje za politického přítele těchto pánů. Kateřina Konečná je de facto mluvčí proruské názorové menšiny v české populaci. V motoristické straně Filipa Turka jsou lidé, kteří na Twitteru nadšeně sdílejí mapy, na kterých Ukrajina přichází bezmála o polovinu svého území. A kdyby někomu pořád nebylo jasné, o co jde, může se podívat na produkci švýcarského „novináře“ Rogera Köppela. Ten, jak přesvědčivě ukázal analytik Roman Máca, dlouhodobě spolupracuje s ruskou válečnou propagandou. Ano, i on patřil mezi prominentní hosty Zemanovy narozeninové party.

Co se to na Hluboké vlastně odehrálo? Byl to nejen sjezd lidí, kteří mají hlubokou neúctu k demokratickým institucím. Nejen slet paradoxní internacionály nacionalistů, kteří tak či onak rozbourávají evropskou integraci. Bylo to hlavně setkání volného sdružení obhájců ruských zájmů v našem regionu. Miloš Zeman už má sice problém najít spolustolovníka, který sedí vedle něj. Ale na to, o co z nějakých jen jemu známých důvodů už léta usiluje, nezapomněl. A daří se mu to, žel, velmi efektivně prosazovat.