Momentálně nejsilnějším segmentem v rámci elektromobility jsou u společnosti E.ON fleetoví zákazníci. Příležitost ale firma vidí i u menších podnikatelů a domácností, vysvětluje v rozhovoru vedoucí E.ON Mobility Services Jakub Kott.

Jaké byly začátky e‑mobility v E.ON?

Intenzivně se začal E.ON e‑mobilitou zaobírat už v roce 2018, kdy se na českých silnicích pohybovalo něco kolem 2000 čistě elektrických automobilů. Infrastruktura byla extrémně řídká a všeobecné povědomí bylo na bodu mrazu. Mezi významné milníky bych zařadil nadnárodní dotační projekty East‑E, Fast‑E a Next‑E, které v začátcích pomohly vybudovat základní dobíjecí infrastrukturu. Z našeho pohledu bylo klíčové spuštění roamingového dobíjení v průběhu roku 2021, což naši síť propojilo se sítěmi ostatních poskytovatelů napříč Evropou.

Stálo nebo stále stojí něco v cestě rozvoje v ČR?

Překážek je víc, za tu největší považuji nedostatečnou podporu státu při pořízení elektromobilu. Přístup okolních států je dovedl k výrazně většímu podílu elektroaut. Spousta českých firem elektromobilitu spíše automaticky zavrhne, než aby si nechaly napočítat například celkové náklady pro specifické potřeby jejich flotily, kde často elektromobil vyjde v porovnání se spalovacím vozem lépe.

Jak je na tom e‑mobilita v E.ON dnes?

Z pohledu sítě dobíjecích stanic v současné době může náš zákazník se službou E.ON Drive dobít na více než 100 tisících dobíjecích bodech v devíti zemích Evropy. Letos jsme překonali hranici 10 tisíc registrovaných řidičů. Z pohledu prodeje řešení pro dobíjení jsme v loňském roce odbavili více než 500 zakázek – od řešení pro velké vozové parky přes dobíječky pro služební auta zaměstnanců až po realizace jednotlivých wallboxů u fyzických osob.

Kdo je váš typický zákazník pro řešení dobíjení?

Momentálně jsme nejsilnější v dodávkách řešení pro firemní flotily, pro které máme vyloženě padnoucí produkt. Zde totiž jde nejen o dobrý hardware, ale o celý ekosystém. Musíte dodat dobíjení ve firmě, doma u zaměstnance i ve veřejné síti a nad tím informační propojenost. Aktuálně vidíme postupný nárůst u nákladní dopravy. A něco se bude muset odehrát i na poli malých zákazníků, řekněme domácností. Tam je trh asi nejméně vyzrálý.

Můžete trochu přiblížit oblast nákladních vozů?

Trucky jsou zcela jiná disciplína než B2B fleetoví zákazníci. Už se prakticky vůbec nebavíme o AC stanicích. V zásadě potřebujete připravit DC dobíjecí hub, kde budete umět řídit jednotlivé dobíjecí body v závislosti na prioritě vozidel, například dle harmonogramu jízd, stavu baterie, předepsané zastávky a podobně. K tomu musí technologie pracovat se čtvrthodinovými maximy a rozdělovat dostupný příkon. To vše na úrovni výkonů 150 až 1200 kW. U nejvyšších výkonů přichází na řadu nový dobíjecí standard MCS (megawatt charging system). I když už ho umíme nabídnout, zdá se, že předběhl dostupné e‑trucky, ale vlastně i potřeby provozovatelů spedic. Pokud řidič musí mít 45 minut přestávku, během které se vozidlo nemůže pohnout, tak zkrátka nepotřebuje 1,2MW dobíjecí výkon. Očekáváme tedy spíše posun horní hranice proudu na standardu CCS.

Zmínil jste i malé zákazníky. Jaká je zde situace?

Tento segment je asi pro všechny velké energetiky ne úplně dobře uchopitelný. Máme zde malý počet elektrických vozů, z nichž drtivá většina je v podnikatelské sféře. Jde tedy o relativně malý počet potenciálních zákazníků, kteří jsou navíc dost citliví na cenu. My zde ale příležitost vidíme a pracujeme na nových produktech.

Elektromobilita

Stáhněte si přílohu v PDF

Důvodů je několik. Za prvé, jsme velká energetická společnost s obrovským portfoliem malých zákazníků. Za druhé, e‑mobilita se u nás rozvíjí sice pomalu, ale dřív nebo později budeme muset začít plnit závazky vůči Evropské unii, a to současným tempem nepůjde. Dá se tedy předpokládat, že pomocí nejrůznějších pobídek dosáhneme vyššího podílu elektroaut, a to i v domácnostech. A za třetí, energetika se mění, do budoucna budete chtít umět řídit prakticky každý trochu větší zdroj či spotřebu. Současný zákazník tyto potřeby logicky nevnímá, proto preferuje levnější řešení na úkor funkcí.

A jaký je váš pohled do budoucnosti e‑mobility?

V elektromobilitu věřím především v osobní dopravě, a to nejen kvůli tomu, že v oboru pracuji. Sám několik let jezdím elektromobilem a vnímám tedy ten posun a použitelnost celého ekosystému. Mrzí mě, že ne úplně dobře koordinovaná podpora a informační masáž veřejnosti elektromobilitě vlastně škodí. Odpůrci, kterým ale často chybí informace a zkušenosti, jsou více slyšet než ti, kteří pracují na odstraňování mýtů. Jsem zastáncem diverzifikace technologií a využívání vždy té nejvhodnější pro daný segment. Krásným případem může být dálková nákladní doprava. Dává smysl, aby jel elektrický kamion do Španělska? Možná ne, ale nedávno jsem četl studii, která uváděla, že 90 procent cest nákladních automobilů v EU je kratších než 300 km. Nebude tedy i zde fungovat e‑truck?

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Elektromobilita.

Text nevyjadřuje názor redakce

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist