Jak říká Tomáš Kovařík, marketingový manažer společnosti Confirmo, nezaměnitelnost NFT spočívá v unikátním identifikátoru na blockchainu. Ten je přiřazený k libovolnému souboru a díky transparentnosti blockchainu lze NFT po vytvoření kdykoliv ověřit. Tedy i skutečnost, že je soubor opravdu ten, za který ho prodejce vydává. „NFT jsou tak v principu opakem kryptoměn. Oběživo, například bitcoin, vyžaduje, aby šlo ekvivalentní díly volně zaměňovat mezi sebou, jinak by s nimi nebylo možné hodnotu směňovat,“ uvádí Kovařík.
Tokeny oproti tomu zajišťují, že každé dílo je unikátní, nejde ho zaměnit ani rozdělit na menší části. Z toho důvodu bylo jeho spojení s digitálním uměním ideální. Každé takové dílo má svoji ověřitelnou identitu. Přesto při nákupu NFT nešlo primárně jen o ni.
Bublina, která splaskla
To, co lidi k blockchainu magicky táhlo, byla především touha rychle zbohatnout. „Mnoho uživatelů se do světa blockchainu a kryptoměn dostane pro vidinu zisku a spekulace. Lidé, kteří nebyli u vzniku etablovaných a zhodnocených aktiv jako bitcoin nebo ether, vyhledávají nové web3 technologie, které by mohly podobným způsobem násobně zhodnotit jejich vstupní investici,“ vysvětluje Tomáš Kovařík.
„Když se objevily první NFT sbírky jako CryptoPunks nebo Bored Ape Yacht Club, jejich marketing cílil přesně na tyto uživatele, jednotlivá díla se prodávala v přepočtu za desetitisíce až statisíce korun, a jeden čas se jednalo o nejpopulárnější téma v kryptosvětě,“ dodává.
Podle jeho slov tvůrci těchto NFT kolekcí slibovali obrovský potenciál zhodnocení a navazovali z toho důvodu spolupráce s celebritami a influencery, aby image kolekcí podpořili. „Spustila se tak lavina zájmu a díla se aktivně prodávala a rostla, ale pohádkově na nich zbohatli jen jejich tvůrci. Jak módní vlna opadla, a s ní i zájem o překupování děl z kolekcí, ceny těchto NFT začaly rychle padat, aby se jich držitelé zbavili aspoň za zlomek nákupní ceny,“ uvádí. Mnoho zklamaných, kteří se ke koupi nechali přesvědčit, pak začalo proti této technologii lobbovat.
Ani podle Tomáše Párala, generálního ředitele a spoluzakladatele společnosti MoroSystems, NFT nikdy investicí do umění nebyl. „Je to prostředek či určitý typ certifikátu k prokázání práv, obvykle vlastnických, k digitálnímu, ale i fyzickému aktivu. V metadatech NFT je toto právo a vztah k aktivu uložen na blockchainu, který umožňuje jeho jednoduché, rychlé a levné prokázání,“ shrnuje princip tokenů.
„Rozruch kolem NFT byl v minulých letech prakticky podobný jako kolem „céček“ nebo třeba termohrnků Stanley. S uměním neměl nic společného, protože aktiva, na která byla tato NFT navázána, se sotva dala nazvat uměním, jakkoliv je to samozřejmě subjektivní,“ domnívá se.
Tokeny jako nositelé exkluzivní služby
Přesto je Tomáš Páral přesvědčený, že tokeny svoji cenu mají. Jen v odlišném pojetí. „NFT mohou mít značnou hodnotu, pokud jsou využity jako takzvané utility tokeny – ty poskytují držiteli právo na specifickou, často exkluzivní službu. Organizace, která takovou službu nabízí, je pak silně motivovaná ověřit si, zda osoba, jež ji chce využít, má na to skutečně nárok,“ shrnuje.
V umění pak vidí smysl tokenů tam, kde se dají umělecká díla jednoduše zfalšovat. Tudíž je třeba vhodným prostředkem určit, kdo je jejich skutečným držitelem. „V případě, kdy se jedná o umělecké dílo v digitální formě, je NFT maximálně vhodným technickým prostředkem. Tímto způsobem postupuje například renomovaná aukční síň Christie’s,“ uvádí Páral.
NFT jako technologie má smysl i pro Romana Valihracha, generálního ředitele a spoluzakladatele Coinmate. „Díky ní můžeme na blockchain vepsat jakoukoliv unikátní informaci, a NFT tak může zastupovat například podíl na nemovitosti. Technologicky umožňuje spoustu věcí, reálná implementace pak vázne spíš na právním rámci,“ konstatuje.
Stáhněte si přílohu v PDF
Přidanou hodnotu vidí i u tokenů v umění. V době digitální tvorby ve photoshopech a programech pro 3D modelování pomáhají určit, komu umělecké dílo skutečně náleží. Navíc se k tomu, jak vysvětluje Valihrach, dají naprogramovat různá vylepšení. Například, že podíl na transakcích z přeprodeje jde autorovi díla, nebo to, že jeho vlastník získá přístup k jinak uzavřené on‑line komunitě. Teoreticky to zní skvěle, přesto dnes pojem NFT vyvolává skepsi.
„Za to může lidská chamtivost. V minulém kryptoměnovém cyklu se okolo NFT strhla naprostá zlatá horečka. Za profilové obrázky opic se platily až desítky milionů korun. Z digitálního umění se stal způsob, jak snadno a rychle vydělat. Denně začaly vznikat desítky nových kolekcí s obrázky, které vytvořil freelancer za 200 dolarů a jedno odpoledne. S příchodem AI se čas zkrátil na minuty. Ale je to opravdu umění, kvůli kterému se NFT proslavilo? Nemyslím si,“ míní Valihrach.
Všem nováčkům v oblasti kryptoměn doporučuje, aby se drželi raději „konzervativních“ měn, jako je bitcoin, ether nebo solana. „NFT a meme tokeny jsou podle mě už na hraně hazardu,“ upozorňuje.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do umění.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
