Jedenáct tisíc navíc pro českého poslance. Jak si vede v porovnání s německým kolegou či domácím manažerem?

Češi už několik týdnů probírají růst platů politiků a téma vyvolává silné emoce. Vláda v uplynulém týdnu rozhodla, že se odměny skutečně zvednou – o bezmála sedm procent. To u řadového poslance činí včetně paušálních a dopravních náhrad nárůst téměř o 11 tisíc korun na 166 400 korun měsíčně. Původně mělo být zvýšení zhruba dvojnásobné, ale kvůli kritice nakonec vláda růst omezila.

Jak si čeští politici stojí v porovnání se zahraničními kolegy nebo lidmi na podobně důležitých pozicích? 

Z průzkumu EXESS23, který se loni dotazoval 1300 manažerů napříč různými úrovněmi, vychází průměr jejich měsíční mzdy 135 513 korun. Včetně bonusů, což můžeme považovat za analogii k poslaneckým náhradám, je to pak 167 500 korun.

„Nejvyšší manažerské úrovně v Česku berou hrubou mzdu v mediánu 336 800 korun, nejnižší pak dosahují na 59 300 korun,“ dodává Tomáš Drážný z webu Executivejob.cz, který se na průzkumu podílel. Medián je víc vypovídající než průměr, protože ukazuje mzdu manažera, který se nachází přesně v půli pomyslného žebříčku mezd.

Český poslanec tak bude brát 3,5násobek průměrné mzdy v zemi, podobně to má i  běžný člen německého Bundestagu. Ten si loni vydělal měsíčně v přepočtu zhruba 404 tisíc korun včetně nezdanitelných náhrad. To je 3,8násobek aktuální průměrné mzdy u našich západních sousedů. 

Poslanci slovenské Národní rady mají letos v přepočtu 167 tisíc korun včetně náhrad, tedy 4,3násobek hrubé průměrné mzdy na Slovensku. Pokud dojíždějí z větší vzdálenosti než z Bratislavského kraje, je to 177 tisíc korun.  

Podle Michala Bláhy, IT odborníka a zakladatele portálu Hlídač státu, který mimo jiné sleduje platy vysokých úředníků i manažerů ve státních a veřejnoprávních firmách, je v pořádku, když se političtí reprezentanti odkazují na srovnání s manažerskými odměnami a český poslanecký plat tomu odpovídá. „Hodně práce politika není vidět, není to jen sezení v parlamentu a plat je jednou z cest, aby výkon této práce měl určitou úroveň,“ domnívá se. 

Glosa Petra Honzejka

Tahanice o platy politiků je trapná. Existuje přitom jednoduchý způsob, jak ji vyřešit jednou provždy

22. 10. 2024 ▪ 3 min. čtení

Podle původního návrhu ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), jehož resort má platy ústavních činitelů v gesci, měla základna pro platy politiků, ale také soudců a státních zástupců stoupat dokonce dvakrát rychleji. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhovalo nárůst o 13,7 procenta, a to v reakci na květnové rozhodnutí Ústavního soudu. Ten dal za pravdu soudcům, kteří se ohradili proti změnám koeficientů, vedoucím ke snížení jejich platů.

Ministerstvo financí s tím počítalo v rozpočtu na příští rok, ale vláda rozhodla jinak a už také určila, že tyto peníze půjdou na platy administrativních pracovníků v justici, kteří minulý týden stávkovali kvůli nízkému ohodnocení.

Podle ministra dopravy Martina Kupky nicméně koalice neplánuje zvlášť upravovat platy soudců, aby do puntíku dostála rozhodnutí soudu. Ministr se neobává, že soudci vládní rozhodnutí znovu napadnou, a očekává, že budou solidární s řadovými pracovníky v soudnictví.

Zákon o platech ústavních činitelů a soudců říká, že se vypočítávají automaticky z průměrné mzdy. V uplynulých letech ovšem politici do systému několikrát zasáhli. V letech 2021 se platy zmrazily kvůli covidu a úsporám v rozpočtu, v roce 2022 kvůli energetické krizi – vláda chtěla být solidární s občany. V lednu 2023 došlo k uvolnění a platy politiků stouply téměř o 13 procent. 

Letos narostly naopak jen o nízké stokoruny, šetřilo se v rámci konsolidačního balíčku. Do budoucna vláda počítala s automatickým navyšováním bez politického vlivu, tento princip ale rozhodnutí Ústavního soudu narušilo. Růstem zhruba o sedm procent se nicméně k této automatice vrací, v podobné výši se očekává nárůst průměrné mzdy pro příští rok.  

„Přikláněl bych se k navázání platů politiků na vývoj průměrného platu v ekonomice – nejen v soukromé, ale i ve veřejné správě. Tím odpadnou trapné diskuse před volbami anebo když to někdo populisticky vytáhne. Není zdravé, když politici určují platy sami sobě,“ domnívá se Bláha.

V minulosti k tomu došlo víckrát, například mezi lety 2010 a 2015 to bylo kvůli ekonomické krizi, kdy se v rozpočtu šetřilo. V roce 2015 poslanci platy po velkých debatách rozmrazili, zároveň ale schválili, že se nově budou danit náhrady.  

Vládou schválený zákon musí projít Poslaneckou sněmovnou a může se setkat s obstrukcemi ze strany opozice. Poslanci hnutí ANO už požádali o svolání mimořádné schůze sněmovny k platům vrcholných politiků a požadují pro příští rok zmrazení.