Letos na podzim jsme svědky mnoha výzev světových lídrů k míru ve dvou velkých konfliktech, které otřásají světem: na rusko-ukrajinské frontě a na Blízkém východě. Jsou to vítané výzvy, ve skutečnosti ale mají jen malý dopad tam, kde je to důležité. Namísto podpory míru zdůraznily klesající vliv Západu na rostoucí počet globálních konfliktů. Většina Evropanů se sice zasazuje o tyto cíle, ale není ochotna vzít do rukou zbraně.

Proto se nyní v Německu plánuje přijmout k dnešním 180 000 vojáků dalších 63 000 nových rekrutů. Ve Velké Británii se mluví o znovuzavedení programu státní základní vojenské služby. Také v Polsku podnikají kroky směřující ke zvýšení počtu vojáků, a to má Polsko již nyní třetí největší armádu v NATO.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč v Evropě přetrvává nízká ochota občanů bojovat?
  • Proč je nutné zvýšit vojenskou připravenost v Evropě?
  • Jak v Evropě mobilizovat veřejné mínění?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.