Letos na podzim jsme svědky mnoha výzev světových lídrů k míru ve dvou velkých konfliktech, které otřásají světem: na rusko-ukrajinské frontě a na Blízkém východě. Jsou to vítané výzvy, ve skutečnosti ale mají jen malý dopad tam, kde je to důležité. Namísto podpory míru zdůraznily klesající vliv Západu na rostoucí počet globálních konfliktů. Většina Evropanů se sice zasazuje o tyto cíle, ale není ochotna vzít do rukou zbraně.

Proto se nyní v Německu plánuje přijmout k dnešním 180 000 vojáků dalších 63 000 nových rekrutů. Ve Velké Británii se mluví o znovuzavedení programu státní základní vojenské služby. Také v Polsku podnikají kroky směřující ke zvýšení počtu vojáků, a to má Polsko již nyní třetí největší armádu v NATO.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč v Evropě přetrvává nízká ochota občanů bojovat?
  • Proč je nutné zvýšit vojenskou připravenost v Evropě?
  • Jak v Evropě mobilizovat veřejné mínění?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.