Drobní investoři přinesli na kapitálové trhy zásadní změnu. „Mají často tendenci se při rozhodování chovat impulzivně, čerpají informace od přátel nebo ze sociálních sítí, mají své investiční ‚favority‘, aniž by vždy zohledňovali fundamentální hodnotu společnosti. A to ani při nákupu, ani při prodeji,“ říká výkonný ředitel pro investiční bankovnictví v Komerční bance Tomáš Hochmeister a vysvětluje, jaké dopady na kapitálový trh tito investoři mají.

V rozhovoru pro HN mluví také o digitalizaci, která nyní v bankách naplno probíhá, a jejích důsledcích. Zmiňuje se o svých investicích nebo o tom, proč analytici Komerční banky očekávají, že v příštím roce vzrostou ceny nemovitostí téměř o devět procent.

Může si retailový investor reálně koupit korporátní dluhopisy obchodované na pražské burze?

Individuální dluhopisy, když opomenu dluhopisová ETF nebo některé likvidní státní dluhopisy, se na rozdíl od akcií na burzách moc neobchodují. Obchody probíhají zpravidla napřímo mezi jednotlivými účastníky trhu nebo přes banku či makléře, tedy jde o obchody mimo burzu.

Emise českých retailových dluhopisů mívají menší počet investorů, kteří často dluhopis nakoupí při primárním úpisu a pak ho drží do splatnosti. Nižší likvidita pak ovlivňuje i možnost nákupu nebo prodeje takového dluhopisu na sekundárním trhu, ať už přes burzu, nebo mimo ni prostřednictvím makléře nebo banky.  

Co vidíte na pražské burze, je z velké části technický listing. Počet účastníků trhu na pražské burze v tomto segmentu je velmi malý, zobchodované objemy a hloubka trhu jsou minimální. Až na výjimky tak zpravidla bývá nejlepší se obrátit přímo na banku nebo makléře.

Tento rozdíl při obchodování mezi dluhopisy a akciemi, stejně tak jako likviditu obecně, by měli brát investoři v potaz při všech svých investičních rozhodnutích.

Má nástup retailových investorů v posledních letech zásadní vliv na fungování kapitálového trhu? 

Ano. Díky novým technologiím a nárůstu popularity online obchodovacích platforem se na trhu objevil nový typ investora, se kterým je třeba počítat. Retailoví investoři mají často tendenci se při rozhodování chovat impulzivně, čerpají informace od přátel nebo ze sociálních sítí, mají své investiční „favority“, aniž by vždy zohledňovali fundamentální hodnotu společnosti. A to ani při nákupu, ani při prodeji. 

V USA a v Evropě reprezentuje tento „nový“ typ investorů kolem 20 procent celkových objemů zobchodovaných akcií, v Asii je toto číslo ještě výrazně větší. Retailoví investoři tak představují na trhu nemalou sílu, která přináší novou dynamiku. Nejde zároveň jen o počet nových investorů, ale i o instrumenty, které používají. Kromě akcií a ETF si někteří oblíbili i velmi krátkodobé opční strategie. Díky finanční páce tak síla těchto klientů může být významně vyšší než objem prostředků, které investovali.

O tom se přesvědčili jak investiční platforma Robinhood, tak někteří institucionální investoři v roce 2021 během kauzy „Gamestop“.

Tomáš Hochmeister

Vystudoval Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Lycée Carnot v Dijonu.

Pracoval 13 let v Paříži a Londýně pro společnost Société Générale Corporate and Investment Banking, kde měl na starosti institucionální klienty v rámci CEE regionu.

Před pěti lety se vrátil do Česka a nyní působí v Komerční bance na pozici výkonného ředitele pro investiční bankovnictví, kde má na starosti dealing, sales, trading, IT infrastrukturu a obchodovací platformy pro exekuci tržních transakcí.

Volný čas tráví hlavně s rodinou, sportuje, rád běhá a jezdí na kole.

Co se tehdy v roce 2021 fintechové platformě Robinhood stalo a co nám to ukázalo?

Zatímco v minulosti jsme problémy na kapitálovém trhu měli spojené především s poklesy, v roce 2021 některé akcie vlivem koordinovaného chování těchto retailových investorů skokově rostly. V situaci, kdy většina investorů chtěla jen a pouze nakupovat, se dostal Robinhood do problémů s vypořádáním transakcí z důvodů požadavků na likviditu. Robinhood dostal od ostatních obchodníků s cennými papíry maržovou výzvu a musel okamžitě zaplatit několik miliard dolarů. Robinhood byl tak nucen zastavit dočasně obchodování s několika konkrétními tituly a pracovat urychleně na navýšení vlastního kapitálu.

Tato událost byla velký zátěžový test pro obchodní platformy nového typu a ukázala, že není důležitá jen výborná klientská aplikace, ale i robustní risk management a vlastní kapitál. Vedlo to i ke zvýšenému zájmu regulačních orgánů o chování obchodních platforem, vhodnosti obchodování bez poplatků (PFOF), prodejů na krátko (short-selling) nebo naceňování opčních produktů. 

Čeští investoři asi zatím takovou sílu nemají, ale stejně se zeptám. V Komerční bance se nebojíte, že byste mohli zažít podobné probuzení jako tehdy platforma Robinhood?

Jako systemická banka v Česku a obchodník s cennými papíry řešíme otázky řízení likvidity, včetně maržových výzev, na denní bázi, a to nejen pro retailové klienty, ale i v rámci institucionálních obchodů a řízení likvidity celé banky. Máme robustní modely, průběžně aktualizované stress-testy a proti tomu solidní vlastní kapitál. V tom se určitě velmi odlišujeme od fintechových start-upů minulých let.

Jak moc velké obavy mají banky, že je převálcují různé fintech aplikace? Když jsem nad tím přemýšlel, tak já reálně už dneska banku ani nepotřebuji…

Prvotní šok před pár lety byl velký. Fintechy nezatížené starými procesy a IT systémy najednou začaly nabízet některé finanční služby často rychleji, levněji a s lepší uživatelskou zkušeností. Na tento trend musely tradiční banky zareagovat a o to rychleji začít digitalizovat a inovovat. 

Moderní banka je dnes především technologická firma. To, jak jste úspěšní v bankovním byznysu, je často dáno tím, jak jste dobří v práci s technologiemi. Tomu se nově podřídila i organizace bank. Zatímco dříve bylo IT bráno jako oddělení, kam voláte, jen když něco nefunguje, dnes se jedná o útvary, které jsou často v samotném srdci strategie banky, ať už se jedná o vývoj produktů, analýzu dat, alokaci kapitálu, nebo řízení rizik.

Banky začaly zároveň se start-upy spolupracovat, zakládají fintechové inkubátory nebo uzavírají partnerství s cílem se od nich učit nebo o jejich služby rozšířit vlastní nabídku produktů. Komerční banka založila společnost Smart Solutions, která investuje do fintechů jako Upvest, Roger, Lemonero a Finbricks.

V budoucnosti uvidíme pravděpodobně ještě větší prolínání bankovních a fintech služeb. Tradiční banky se budou muset ještě více digitalizovat a hledat inovativní způsoby, jak přilákat a udržet zákazníky. Fintechy se pod tlakem regulátorů i byznysu budou muset do regulovaných finančních institucí buď integrovat, nebo se jimi stát.

Banky v poslední době nabízejí možnost investování do cenných papírů přímo ve svých mobilních aplikacích. Jak je náročné vše zprovoznit? 

Integrovat podobnou službu přímo do mobilní bankovní aplikace je technologicky i procesně náročnější než ji postavit separátně. Komplexita ani není v samotném obchodování, ale spíše ve správě tzv. korporátních záležitostí, jako je výplata dividend, rozdělení jmenovité hodnoty akcie nebo možnost hlasování klientů na valných hromadách. Obecně ale klienti preferují mít všechny služby na jednom místě v přehledném, jednoduchém a uživatelsky přátelském prostředí. Digitalizace nejen zjednodušuje investování, ale přibližuje ho širší veřejnosti a umožňuje drobným investorům přístup k moderním produktům a službám ve známém prostředí instituce, které důvěřují. To má pro nemalou část klientů (a u začínajících investorů to platí ještě více) velkou hodnotu.

Některé konkurenční banky v České republice už nabízí obchodování akcií přímo v mobilní aplikaci. Kdy tuto možnost spustíte vy?

Službu pro obchodování akcií a ETF přímo v mobilní aplikaci KB+ chceme spustit v průběhu příštího roku. Nyní připravujeme také platformu umožňující lepší směnné kurzy pro klienty s vyššími tarify v rámci multiměnového účtu, kterou plánujeme spustit letos do Vánoc.

Jaká je budoucnost digitalizace bank obecně?

Bude to i nadále jedno z hlavních témat pro banky. Nabízí obrovský potenciál na jedné straně pro personalizaci služeb a na druhé straně pro automatizaci jednodušších služeb a procesů. Banky již dnes využívají tradiční umělou inteligenci jako strojové učení a „big data“ na mnoha místech od skóringu klientů přes odhalování podezřelých transakcí až po algoritmické obchodování. Velké příležitosti i úskalí při práci s daty představuje využití velkých jazykových modelů a generativní umělé inteligence. Jsem přesvědčen, že právě na nich budou v blízké budoucnosti postaveny mobilní bankovní aplikace i velká část finančního poradenství.

Kde máte peníze vy osobně?

Jsem dlouhodobý investor. Mám zainvestováno do širokých akciových indexů a realit, držím české korporátní dluhopisy i dluhopisové fondy, něco málo mám také v českém private equity

Přinesl jste s sebou ekonomický výhled Komerční banky na příští rok. Když jsem si ho četl, zaujalo mě tvrzení, že by ceny nemovitostí mohly v Česku vzrůst v příštím roce o 8,6 procenta. Čeká nás další dekáda vysokého růstu cen nemovitostí?

Klesají úrokové sazby, hypoteční trh oživuje a na trhu je strukturálně větší poptávka než nabídka. Logicky tak vzniká tlak na růst cen nemovitostí. Zároveň se tento růst stává i proinflačním rizikem, tedy může tlačit na růst inflace. 

Takže byste řekl, že nemovitosti mají slušný investiční potenciál?

I přes zmiňované strukturální problémy s výstavbou jsme v jiné situaci než před deseti patnácti lety. V mezinárodním srovnání se ceny českých novostaveb významně přiblížily cenám u našich západních sousedů a z pohledu kupní síly obyvatelstva patří české nemovitosti k nejméně dostupným v regionu. České nemovitosti stále mohou být dobrou dlouhodobou investicí, ale doba výjimečných příležitostí je už pravděpodobně pryč. 

A jak to vidí vaši analytici s růstem české ekonomiky?

Letos očekáváme, že česká ekonomika vzroste něco pod jedno procento. Na příští rok očekáváme růst o 1,5 procenta.  Česká ekonomika příští rok konečně poroste rychleji než zbytek eurozóny. Trápí nás však stále vysoká energetická náročnost a silná provázanost se stagnujícím Německem. Velkou výzvou pro český průmysl bude tedy energetická transformace a podpora inovací. Tuto transformaci bude třeba financovat a v tom vidím obrovskou investiční příležitost nejen pro stát, ale pro každého z nás.

Článek vznikl ve spolupráci s Komerční bankou

Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?

Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.

newsletter Peníze

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist