Dotace ve strojírenství: Největší zájem je o inovace a energetiku

Strojírenský průmysl čelí v současné době výzvám spojeným s digitalizací, inovacemi a nedostatkem kvalifikované pracovní síly, ale i přechodem na udržitelné technologie. Dotační programy jsou jedním z důležitých nástrojů pro financování modernizace a zvyšování konkurenceschopnosti podniků, velkých i malých. „Nabídka dotačních výzev je poměrně široká a cesta k jejich efektivnímu využití vyžaduje důkladnou přípravu a znalost specifických podmínek jak dotačních, tak těch u žadatelů,“ upozorňuje Marek Sklenář, jednatel brněnské společnosti PIONS, která se věnuje nejen grantovému poradenství téměř patnáct let.

Jaké jsou aktuálně nejzajímavější dotační příležitosti pro firmy působící ve strojírenství?

Je jich poměrně dost. Z výzev, které nabízí ministerstvo průmyslu a obchodu, je to například výzva Digitální podnik, která podporuje zavádění pokročilých digitálních technologií zejména do malých a středních podniků. Výzva má zvýšit úroveň digitalizace u nás, podpořit strategii průmysl 4.0 a zvýšit tak naši konkurenceschopnost nejen v Evropě, ale globálně. Další velice potřebnou výzvou je Potenciál, jejímž cílem je posílit výzkumné a inovační kapacity firem. Umožňuje opět malým a středním firmám vybudovat například výzkumné středisko nebo i jen malou laboratoř pro vlastní výzkum a vývoj.

Již takovým evergreenem je výzva Úspory energií zaměřená na snižování energetické náročnosti podniků, na podporu obnovitelných zdrojů energie, modernizaci výrobních procesů a využívání odpadní energie. Je to aktuálně jedna z nejvyužívanějších dotačních podpor napříč celým průmyslem včetně strojírenství. Týká se mikropodniků, malých i středních firem a využijí ji i ty velké. Je to výzva, která dává podle mého názoru velký smysl nejen kvůli úsporám a ochraně životního prostředí, ale i pro podporu regionů.

Nabízí ministerstvo průmyslu a obchodu i jiné tituly?

Menší dotační příležitostí je výzva Inovační vouchery, která umožní a usnadní podnikům spolupráci s akademickou obcí při vyvíjení nových řešení a má sloužit k ochraně práv průmyslového a duševního vlastnictví. A velmi zajímavá je dotace Aplikace, která bude aktuálně vycházet ve třech úrovních. Podle mě je to jedna z nejlepších a zároveň i nejtěžších výzev pro zpracovatele. Opět je určena jak pro malé a střední, tak velké firmy a primárně slouží k podpoře výzkumu a vývoje nových technologických řešení. Je v podstatě určena především pro fungování průmyslového a experimentálního výzkumu a spolupráci s akademickou obcí. Výzva je poměrně hojně využívaná a dá se uplatnit pro mezinárodní spolupráci, druhá klasicky pro výzkum a vývoj a je tu nově i třetí forma pro podniky zabývající se vývojem softwaru.

Jsou i jiné dotační možnosti, kromě výzev ministerstva průmyslu a obchodu?

Jistě. Máme tu například pod Státním fondem životního prostředí Modernizační fond, jehož dotace by měly být primárně využity na obnovu nebo sanaci životního prostředí. Dále máme Národní plán obnovy, takzvané covidové peníze od EU, pro opětovné nastartování ekonomik zemí. Nabízí širokou škálu programů od výzkumu přes digitalizaci, úspory energie až po různá školení zaměstnanců. Dále bych jmenoval Národní dotace Technologické agentury ČR, které jsou opět zaměřeny na výzkum a vývoj. A pak je tady řada přeshraničních spoluprací. Máme Interreg program určený pro sousedící regiony a také to, čemu říkám bruselské programy. Jde o program Horizont, jehož cílem je mezinárodní spolupráce více států, ideálně tří, čtyř a více a zahrnut má být velký i malý podnik, vysoká škola a podobně. Hlavní náplní je opět výzkum a vývoj.

Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost pod patronací ministerstva průmyslu a obchodu má nový program Hospodaření s vodou, který podnikům a továrnám umožní lépe zadržovat, recyklovat a využívat vodu ve výrobě, v areálu a podobně. A dalším programem je Oběhové hospodářství pro recyklaci a znovuvyužití odpadu.

Je o dotace mezi strojírenskými podniky zájem?

Každá firma hledá podporu, která jí ušetří čas i peníze, podpoří konkurenceschopnost a pomůže inovovat a růst, takže ano, zájem je. Obecně mezi nejoblíbenější dotace u strojírenských firem patří ty zaměřené na energetické úspory a na inovace, výzkum a vývoj.

Nabídka je velmi široká, nicméně řada firem v dnešní nejisté době váhá, zda investovat. Jde o to, že podnik musí nejprve sám vše zafinancovat a teprve následně dostane proplacenu dotaci. A řada firem si není jistá, zda je například určitá inovace nyní nutná a zda jim zainvestované peníze nebudou v blízké době chybět. Co když opět přijde nějaká krize typu covid, eskalace války, nedostatek potřebné suroviny a třeba nebudou mít dost peněz na výplaty zaměstnancům, které budou chtít udržet. Firmy jsou proto v nejistotě a o některé dotace, které by ještě před pár lety s jistotou využily, nyní nejeví zájem.

Další problém u výzev zaměřených na digitalizaci jsou jejich podmínky. Jsou často příliš přísné, příliš ambiciózní a pro firmy těžko dosažitelné. Pokud například podnik potřebuje nový stroj CNC, ale nechce ho s autonomní robotickou rukou, tak takovou podporu nedostane, protože podmínkou je přidaná hodnota robotizace a automatizace. Proto dnes vidím zájem firem tak padesát na padesát, kdy řada firem dotace využívá a jiné dosud čekají a váhají.

Jaké jsou nejdůležitější podmínky pro čerpání?

Obecně jsou dotace určeny na podporu malých a středních podniků, ale najdou se i výzvy pro velké podniky. Podniky se dělí do kategorií podle velikosti, respektive počtu zaměstnanců, a je třeba poznamenat, že pro dotaci je rozhodující velikost celé společnosti včetně mateřské, nejen pobočky v České republice. Velikost firmy je také často určující pro objem dotace, kdy malý podnik má mnohdy šanci dosáhnout na 50, 70 procent a velký třeba jen na 20 až 30 procent podpory. Dalším kritériem je obrat firmy. Míra podpory se také odvíjí od regionu, kde žadatel působí. Například žadatel z regionu Severozápad až Severovýchod, což jsou regiony od Ústí po Ostravu, takzvané uhelné regiony, má o čtvrtinu vyšší míru podpory než žadatel z regionu Jihovýchod, tedy z regionů od Plzně po Brno, které jsou bohatší a rozvinutější.

Také je důležité zmínit, že firma musí mít alespoň dvouletou historii s kladnými čísly v účetnictví, jinými slovy, tyto dotace nejsou určeny pro začínající podnikatele. A jak jsem zmiňoval, podnik musí mít dostatečně velké vlastní finanční prostředky, aby byl schopen projekt sám financovat a teprve poté čerpat dotaci.

Strojírenství

Stáhněte si přílohu v PDF

Je pro samotné podniky obtížné o dotace žádat a získat je?

Efektivní čerpání dotací vyžaduje nejen důkladnou přípravu, ale také strategický přístup. Důležité je, aby firma měla střednědobý či ještě lépe dlouhodobý, dobře strukturovaný plán. Je vhodné průběžně sledovat aktuální výzvy u poskytovatelů, podmínky a termíny. Je pravda, že tento postup je administrativně a kapacitně náročný a je reálný, zejména z hlediska kapacit, jen u korporátů a velkých podniků. Ale i velké firmy se rády obrací na zprostředkovatele, odborníka, který má zkušenosti, čte mezi řádky a ví, jak postupovat. U menších podniků je to ještě aktuálnější. Tam často odborník pomůže už s tím prvotním plánem, s přehledem priorit i časovým rámcem v nějakém horizontu. Spolupráce pak obvykle zahrnuje přípravu projektové dokumentace, kalkulace výdajů a konzultace s poskytovatelem dotace o podmínkách výzvy.

Úspěšné čerpání dotací ale nekončí schválením žádosti. Nastává obvykle nejtěžší období dotačního managementu. Podmínkou vyplacení dotace je totiž také průběžné plnění cílů projektu a kvalitní reporting. Nedodržení pravidel dotace, termínů nebo nesprávné vykazování nákladů může vést k sankcím nebo nutnosti dotaci vrátit a i tomu může spolupráce s odborníky zabránit. Spolupráce vlastně končí až úplným ukončením projektu, a to nejen po finanční stránce, po čerpání dotace, ale i po takzvané době udržitelnosti, což trvá třeba tři až pět let. Spolupráce s odbornými poradci nebo specializovanými agenturami může výrazně zvýšit šance na úspěšné získání a efektivní využití dotace.

Text vznikl ve spolupráci se společností PIONS.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Strojírenství.